Generální tajemník OSN Antonio Guterres se v úterý vydá na obtížnou třídenní cestu do Ruska a Ukrajiny, uprostřed kritiky omezené role Organizace spojených národů při zvládání krize.
Tři měsíce po ruské invazi na Ukrajinu se agentury OSN snaží dostat k civilistům uvězněným na východě země, kde je humanitární pomoc sporadická.
Mezitím Rada bezpečnosti OSN, kde je Rusko jedním z pěti stálých členů s právem veta, nedokázala přijmout žádnou rezoluci odsuzující válku.
Experti uvedli, že Guterres může chtít využít cestu k oživení humanitární iniciativy OSN a zároveň se vyhýbat spornějším politickým otázkám.
„Guterres se pokusí poskytnout OSN nový impuls, aby hrála roli v přístupu k humanitární pomoci při evakuaci civilistů, zejména z Mariupolu, a v širším kontextu, aby umožnila OSN a dalším humanitárním agenturám lepší přístup do oblastí konfliktů,“ řekl. Jean-Marc Rickley, vedoucí oddělení globálních a vznikajících rizik v Ženevském centru pro bezpečnostní politiku.
Guterres se má v Moskvě setkat s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentem Vladimirem Putinem. Ale rozhodnutí generálního tajemníka zahájit první fázi jeho turné v Kremlu vyvolalo na Ukrajině poplach.
„Od začátku tato cesta začala chybou,“ řekl Rickley. „V tak polarizovaném prostředí, kde jsou dezinformace podporovány prostřednictvím sociálních médií, může být vše, co Guterres udělá nebo řekne, zbraní jedné nebo druhé strany konfliktu.“
Minulý měsíc se agentura OSN pro uprchlíky dostala pod palbu ukrajinských představitelů, kteří ji obvinili z nepřipravenosti na humanitární krizi. Podobně byl kritizován Mezinárodní výbor Červeného kříže za svou údajnou nečinnost a návštěvu Ruska. Prezident MVČK Peter Maurer se v Moskvě pokoušel vyjednat přístup do konfliktních oblastí.
Organizace spojených národů byla navíc diplomaticky odsunuta na vedlejší kolej v mírových rozhovorech vedených Tureckem. Analytici uvedli, že Guterres může chtít diskutovat o roli, kterou by OSN mohla hrát v budoucích mírových rozhovorech s ohledem na infrastrukturu a služby OSN, zejména v případě budoucí dohody, kde by mohly být rozmístěny mírové jednotky. Shodují se však, že je příliš brzy mluvit o míru.
„Od tohoto setkání bychom neměli očekávat žádné zásadní průlomy, protože situace není připravena na kompromis,“ řekl generální ředitel ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andrej Kortunov.
Slabost Organizace spojených národů
Zdá se, že Rusko ani Ukrajina nejsou připraveny na seriózní jednání.
Moskva přemístila své síly na východě Ukrajiny s cílem obsadit oblast Donbasu a její případnou anexi. Ukrajina mezitím od ruské invaze 24. února úspěšně podporuje hnutí odporu.
„Pan Guterres je v obtížné pozici, protože žádná ze zemí není ochotna vést mírová jednání,“ řekl Rickley.
Mezitím Putin možná bude chtít využít svého setkání s Guterresem k předložení ruského popisu invaze na Ukrajinu, kterou vytvořilo jako „zvláštní vojenskou operaci“ pro mezinárodní společenství.
„Pravděpodobně zopakuje svou obvyklou verzi kořenů konfliktu a pokusí se svá rozhodnutí ospravedlnit,“ řekl Kortunov.
„Může si také stěžovat na to, co považuje za pokrytectví a dvojí standardy Západu.“
Kortunov poznamenal, že Putin a Guterres mají zcela odlišné pohledy na svět a používají různé styly vedení. Navzdory rozdílům bylo Guterresovo zvolení do úřadu potrestáno Moskvou a oba muži si užívají dobré vztahy.
Guterres minulý týden vyzval k příměří během pravoslavných Velikonoc, které by umožnilo bezpečný průchod civilistů ze současných i předpokládaných oblastí konfrontace v koordinaci s Mezinárodním výborem Červeného kříže. Kromě toho vyzval strany, aby umožnily dodání záchranné pomoci lidem v nejhůře postižených oblastech, jako je Mariupol, pobřežní město, které je obležené týdny. Jeho prosby byly ignorovány.
Experti uvedli, že Guterresova slabost odráží omezení struktury, kterou zastupuje.
„V tomto prostředí je pro OSN téměř nemožné hrát smysluplnou roli při nastolování míru. Slabost Organizace spojených národů je důsledkem její samotné struktury, zejména práva veta stálých členů Bezpečnosti OSN.“ Rada, která paralyzuje organizaci kvůli pokračující polarizaci mezi Západem a ruskou osou. Čínská“. řekl Ricky. Čína sice vyzvala k mírovým rozhovorům, ale kroky Ruska na Ukrajině neodsoudila.
Podle OSN potřebuje na Ukrajině humanitární pomoc více než 12 milionů lidí, z toho více než třetina v Mariupolu, Chersonu, Doněcku a Luhansku. Organizace spojených národů uvádí, že pokud bude konflikt pokračovat, počet by se měl zvýšit na 15,7 milionu, což je asi 40 procent všech Ukrajinců, kteří jsou stále v zemi.
Navzdory omezením na místě Organizace spojených národů uvádí, že za posledních sedm týdnů dostalo pomoc asi 2,5 milionu lidí, včetně mnoha na východě.
Podle Shybiya Manto, mluvčího vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, uprchlo z Ukrajiny od 24. února asi 4,9 milionu uprchlíků. Bhanu Bhatnagar z WHO uvedl, že tělo dopravilo na Ukrajinu 218 tun lékařského a nouzového materiálu a asi dvě třetiny z toho, asi 132 tun, dorazily do zamýšlených destinací na východě a severu země.
Jacob Kern, nouzový koordinátor Světového potravinového programu pro Ukrajinu, řekl, že Mariupol bude pravděpodobně potřebovat asi dva až tři kamiony denně jen s jídlem. V současné době je agentura schopna vyslat 10 kamionů měsíčně.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
