Francie slaví vítězství ve WCup, zatímco publikum povzbuzuje marockou reprezentaci

Davy fanoušků v Paříži a dalších francouzských městech vybuchly radostným jásotem, když Francie postoupila do finále mistrovství světa ve středu, zatímco frustrovaní fanoušci Maroka se mísili s příchozími fanoušky vítězného týmu a oslavovali nebývalý úspěch africké země.

Fotbaloví fanoušci se hrnuli na Champs-Elysées v Paříži, odpalovali ohňostroje a červené světlice, za nekonečného chóru troubících aut.

Na slavné ulici mnozí vyvěšovali francouzské vlajky a zpívali „Jsme ve finále“.

Někteří marockí fanoušci, zahalení ve vlajce severoafrické země, povzbuzovali svůj tým v ulicích francouzské metropole.

Francie porazila Maroko 2:0 a v historickém zápase se dostala do finále mistrovství světa proti Argentině Mezi obhájci titulu a vůbec prvními africkými semifinalisty.

Fanoušci obou týmů se sešli v barech od ulic Paříže po marocké hlavní město Rabat, od města Nice na francouzské riviéře až po historické marocké město Marakéš.

Adrien Vignau, 22letý Pařížan, oslavující vítězství poblíž Place de la Bastille v centru Paříže, oslavoval „velké vítězství Francie“ a řekl, že se těší na finále proti Argentině a jejímu hvězdnému hráči Lionelu Messimu.

„Bravo Maročanům,“ řekl Pařížan Corentin Voisoux. „Dnes večer nevyhrává jen Francie, ale všichni frankofonní lidé. Jsme spolu a Maročané budou ve finále s námi,“ dodal.

V centru Madridu fanoušci po zápase slavili na Sol Square, někteří měli na ramenou červené marocké vlajky, poskakovali nahoru a dolů, někteří měli na sobě francouzskou trikolóru.

V Belgii po zápase krátce vypukly v Bruselu potyčky a úřady byly poté, co je zaměřovaly, konfrontovány s vodními děly a slzným plynem. O hodinu a půl později se vrátil napjatý klid. Zprávy v médiích hovořily o 40 zatčeních. Na sever od Antverp byly také nějaké nepokoje.

V Paříži auta pořádkové policie lemovala širokou třídu a základnu majestátního Vítězného oblouku a důstojníci v bílých helmách defilovali dav na Champs-Elysées. Krátce došlo k menším incidentům, které přiměly důstojníky, aby občas použili slzný plyn, aby udrželi dav na uzdě.

Navzdory svému smutku vyjádřili marockí fanoušci hrdost na svůj tým a zdůraznili moment, který tento zápas představoval.

Fatima Zahra Ataq, obyvatelka Rabatu, řekla, že je trochu smutná, ale takový je fotbal. … Koneckonců udělali to nejlepší, co bylo v jejich silách, a my jsme byli hrdí, že jsme se dostali do této fáze soutěže.“

„Národní tým nás donutil snít,“ řekl Reda Hakam, který také působí v Rabatu. „Sen je teď u konce. Nejsem smutný. Ve skutečnosti jsem velmi hrdý.“

„Myslím, že Maročané by si měli utřít slzy z tváří a podpořit tento tým,“ řekl Kenza El Amrani.

Výkon a bojovnost afrického týmu si pochvalovali i ti, kteří navštívili zápas v Kataru.

„Maroko hrálo srdcem,“ řekl Ayaz Drulia, fanoušek z Kanady, jehož tvář byla namalována v barvách Maroka, když opouštěl stadion Al Bayt v Dauhá. „Získali si srdce milionů a milionů lidí po celém světě a velmi si jich vážíme. Děkuji, Maroko.“

Youssra Jahta, Maročanka, která byla v zápase, potvrdila, že „dosáhla do semifinále a to je úspěch. … Měli jsme Afričany, Araby a všechny, kteří nás podporovali.“

Maroko bylo pod francouzskou nadvládou v letech 1912-56, což dalo zápasu politický a emocionální ohlas pro obě země..

Maroko překonalo všechna očekávání v Kataru tím, že ve skupině porazí druhou Belgii, poté ve vyřazovací části vyřadí evropské mocnosti Španělsko a Portugalsko a postoupí do semifinále.

V Gaze se Palestinci tísnili ve venkovních kavárnách a velkoplošné obrazovky vyjadřovaly své zklamání ze ztráty Maroka.

„Celá Gaza je nyní tímto výsledkem zarmoucena. „Doufali jsme, že vyhrají,“ řekl Wael al-Rafi, obyvatel Gazy, když držel marockou vlajku.

Na zápas se shromáždily také davy lidí na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Palestinci cítili sympatie od marockého národního týmu, protože hráči nesli na mistrovství světa několikrát palestinskou vlajku.

___

Pokrytí AP World Cup: https://apnews.com/hub/world-cup A https://twitter.com/AP_Sports

___

Příběhem přispěli Jeff Schafer a Oleg Cetinik v Paříži, Tarek Albaraka v Rabatu v Maroku, Loujain Jou a Helena Alves v Dauhá v Kataru, Fares Akram v Gaze City a Raf Casert v Bruselu v Belgii.