V roce 2011 byla zahájena řada předběžných koordinačních opatření pro hospodářské politiky v EU. Každý rok na začátku ledna bude spuštěn šestiměsíční rámec, během kterého budou sledovány fiskální a strukturální politiky členských států s cílem odhalit případné nesrovnalosti v navrhovaných politikách a hrozící makroekonomickou nerovnováhu. Toto nové nastavení evropského vládnutí povede k souboru strategických doporučení, která by měla být zohledněna při přípravě národních veřejných rozpočtů na příští rok.
Členské státy by měly zahrnout své střednědobé cíle do svých konvergenčních programů (nebo programů stability pro země eurozóny) a do svých národních programů reforem. Podle aktuálního harmonogramu budou tyto dokumenty předloženy Evropské komisi do konce dubna.
Z toho vyplývá, že jarní fiskální prognózy ČR (FO) budou vždy do určité míry opakovat informace o budoucím vývoji státního sektoru obsažené v Konvergenčním programu ČR (KP). Změnili jsme proto formát květnových fiskálních prognóz, které budou napříště doplňovat konvergenční program. Zájemci o fiskální vývoj budou mít možnost získat doplňující informace, zejména o běžném a předchozím roce, a to jak v akruální metodice, tak v hotovostní metodice, která není součástí národního programu. Kromě toho je v jarním vydání Finančního výhledu zachována část mezinárodní srovnání a rozšířená statistická příloha.
Výše uvedená změna se nedotkne říjnového vydání FO, které bude publikováno v plném rozsahu a standardní struktuře. Podzimní fiskální zpráva bude klást další důraz na pololetní hodnocení dosažených opatření fiskální politiky. Konkrétně určí, zda jsou tato opatření v souladu s konvergenčním programem a do jaké míry tyto nové politiky ovlivní saldo rozpočtu vládního sektoru.
Aktuální číslo FO tedy přichází v této mírně upravené podobě. Dubnová makroekonomická prognóza MF ČR je nepostradatelným prvkem při analýze a prognózování vývoje veřejných financí. Česká ekonomika zažívá podle očekávání mírné ekonomické oživení. Přestože růst na hlavních exportních trzích byl v roce 2010 velmi vysoký, česká ekonomika vzrostla v roce 2010 reálně pouze o 2,3 %. Po zohlednění všech relevantních faktorů je růst HDP v letošním i příštím roce mírný. Budoucí trend však ukazuje zrychlení ke 4% růstu v roce 2014. Další kapitola obsahuje více informací o klíčových makroekonomických agregátech.
Současné nastavení fiskální politiky popsané v podkapitole 1.2 odráží snahy vlády o přizpůsobení, pokud jde o cíle deficitu vládního sektoru v procentech HDP a ve vztahu k dalším referenčním hodnotám vládního sektoru souvisejícím s budoucím poměrem deficitu k HDP. Tato kapitola rovněž popisuje očekávaný vývoj hlavních kategorií příjmů a výdajů a strukturu řízení o fúzích v období 2012–2014.
Druhá kapitola představuje vývoj veřejných financí v běžném a loňském roce v obou účetních metodikách. Podkapitola ve vztahu k metodice GFS 2001 odvozuje příjmové a výdajové standardy ze schválených rozpočtů ústřední vlády a ze zprávy ke konci roku 2010. Podkapitola ve vztahu k metodice ESA 95 vychází z dubnového finančního oznámení zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve spolupráci s MF ČR Informoval Eurostat.
Vzhledem k tomu, že se změnil rozsah aktuálního vydání Fiskálního výhledu, byla vypuštěna tematická kapitola a větší pozornost bude věnována statistické příloze. Statistická příloha je nyní k dispozici ke stažení ve formátu MS Excel, kde navíc představujeme dlouhou a konzistentní časovou řadu proměnných vládního sektoru z hlediska ESA 95.
