Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Finsko se v úterý stane 31. členem největší světové vojenské aliance, což vyvolalo varování Ruska, že posílí obranu poblíž svých společných hranic, pokud NATO rozmístí v zemi nějaké síly.
„Toto je historický týden,“ řekl Stoltenberg novinářům v předvečer jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. „Od zítřka bude Finsko plnoprávným členem koalice.“ Doufal, že Švédsko by se mohlo připojit v nadcházejících měsících.
V úterý odpoledne Stoltenberg, bývalý norský premiér, řekl: „Poprvé zde v sídle NATO vyvěsíme finskou vlajku. Bude to dobrý den pro bezpečnost Finska, pro bezpečnost severských zemí a pro NATO jako celek.“
Stoltenberg řekl, že Turecko, poslední země, která ratifikovala členství Finska, doručí své oficiální texty americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v úterý. Stoltenberg řekl, že příště vyzve Finsko, aby udělalo totéž.
Ceremoniálu se zúčastní finský prezident Sauli Niinisto a ministr obrany Ante Kakkonen a také ministr zahraničí Pekka Haavisto.
„Je to pro nás historický okamžik. Pro Finsko bude nejdůležitějším cílem setkání zdůraznit podporu NATO Ukrajině, protože Rusko pokračuje ve své nezákonné agresi,“ uvedl Haavisto v prohlášení. „Snažíme se posílit stabilitu a bezpečnost v celém v euroatlantickém regionu.“
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško uvedl, že Moskva odpoví na vstup Finska do koalice posílením obrany, pokud to bude nutné.
„Posílíme naše vojenské schopnosti na západě a severozápadě,“ řekl Grushko v poznámkách, o nichž informovala agentura RIA Novosti. „V případě, že na území Finska budou rozmístěny síly jiných členů NATO, podnikneme další kroky k zajištění vojenské bezpečnosti Ruska.“
Oznámení o vstupu Finska přišlo několik hodin poté, co finští voliči ve víkendových volbách podpořili konzervativní strany a odepřeli levicové premiérce Sanně Marinové další funkční období. Marin prosazovala, aby její země vstoupila do NATO.
Severní sousedé Finsko a Švédsko se ze strachu, že by mohli být cílem poté, co Rusko před rokem napadlo na Ukrajinu, vzdali svých tradičních pozic vojenské neangažovanosti a hledali ochranu pod bezpečnostním deštníkem NATO.
Po propagaci newsletteru
Všech třicet spojenců podepsalo protokoly o přistoupení Finska a Švédska. Türkiye a Maďarsko zdržely proces několik měsíců, ale ustoupily z Finska. Turecko od obou zemí hledalo záruky a ujištění, zejména pokud jde o boj proti extremismu. Maďarské požadavky nebyly nikdy explicitní.
NATO musí přijetí nových členů jednomyslně schválit. Představitelé Aliance mají také zájem přivést Švédsko do čela před schůzkou amerického prezidenta Joe Bidena a jeho protějšků z NATO v litevském hlavním městě Vilniusu ve dnech 11. až 12. července.
„Švédsko není samo. Švédsko je tak blízko, jak jen může být plnoprávným členem,“ řekl Stoltenberg.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
