Dříve hrál
daleko cesta
Nyní se zobrazuje pouze v divadle
Mělo by skončit ve čtvrtek 24. června
Pouze 3:20
(1949, Alfred Ruddock) Praha, 1941. V jednom z prvních filmů o holocaustu – natočeném v době, kdy si události ještě pamatovaly – si židovská lékařka Blanka Wilska vezme svého nežidovského kolegu a po jejich svatbě brzy následuje deportace hostů do ghetta a kempu Theresienstadt. Příběh lásky a odsouzení českého antisemitismu spojuje klasickou a experimentální filmovou tvorbu s nápadným využitím zpravodajských záznamů a nacistické propagandy. Účinně zakázán během stalinistického režimu, později jej v 60. letech přijali novočeskí filmaři. DCP. Téměř. 103 minut v češtině, s anglickými titulky.
Na restaurování 4K dohlížel Český filmový archiv.
Prezentováno s podporou Joan S. Constantiner židovských filmů a filmů o holocaustu.
Spuštění společnosti Janus Films
Recenze
Přečtěte si recenzi J. Hobermana na prkno.
„Mistrovské dílo reputace Orsona Wellese … výrazně české – nebo alespoň Kafka.“
– J. Huberman, vesnický zvuk
Naplněné rýsujícími se zákoutími a zákopymi … dlouhá scéna, ve které se kamera pohybuje kolem barokního chaosu skladiště přeplněného zabaveným židovským majetkem, může vykouzlit pouze závěrečné Občan Ken. Zvukový design je také Wellesian – relé, naladěné na děsivé vojenské bolero, se stává tanec smrti… bez ohledu na to, jak odvážný je styl, Ruddockova noční můra je zakotvena ve skutečnosti. “
– J. Huberman, Artforum
„Objevte nás jako filmy Věry Chitilové, Miloše Formana nebo Jana Němce.“
– Joseph Shkouriko, Osobní historie české kinematografie
Obecný hudební guru. Vášnivý myslitel. Milovník popkultury. Vášnivý fanoušek zombie.
