Evropská debata o inflaci potřebuje lepší údaje o mzdách – EURACTIV.com

Vítejte v týdenním ekonomickém přehledu EURACTIV. Můžete se přihlásit k odběru našeho newsletteru tady. Toto je poslední ekonomický brief před letními prázdninami. Po přestávce vás zastihneme ve vaší schránce v mírně vylepšeném formátu. Pokud máte nějaké návrhy, co zahrnout nebo vynechat, pošlete nám zprávu na [email protected].

Zatímco USA poskytují měsíční aktualizace o vývoji mezd, údaje o mzdách v eurozóně jsou zveřejňovány čtvrtletně, což vede ke zpožděním až o šest měsíců. To negativně ovlivňuje způsob, jakým se v Evropě diskutuje o inflaci, a může to vést ke špatné hospodářské politice.

Roční inflace v eurozóně činila v červnu 2022 8,6 %. Přestože zvýšení cen je stále jasně taženo cenami energií, měnové a fiskální jestřábi spěchají, aby nasměrovali Evropskou centrální banku (ECB) ke zvýšení úrokových sazeb nebo varovali před veřejnými výdaji, protože to může vést k přehřáté inflační ekonomice.

Definujte mzdově-cenovou spirálu, případně její absenci

V zásadě mají právo se obávat. Podle převládající teorie je jedním ze způsobů, jak může vzniknout inflační tlak, když veřejné výdaje tlačí ekonomiku nad její produkční kapacitu a mzdy porostou rychleji než produktivita. Na to mohou firmy reagovat pouze zvýšením cen, což vede ke spirále mezd a cen, které se mnozí obávali.

„Pokud mzdy porostou rychleji než produktivita, bude opodstatněnější restriktivní měnová politika,“ řekl EURACTIV Florian Kern, ředitel německého makrofinančního think-tanku Dezernat Zukunft.

„Tím, že máte včasné údaje o mzdách, můžete říci, zda tomu tak je, nebo ne,“ dodal.

Bohužel Evropská unie nezveřejňuje údaje o mzdách včas. Zatímco v USA se v červenci dozvíte, jak se mzdy vyvíjely v červnu, Evropská unie zveřejňuje data pouze každé tři měsíce, s celkovým zpožděním až šest měsíců.

Podle mluvčího statistického úřadu Evropské unie Eurostatu za to může Evropský systém národních a regionálních účtů (ESA 2010), který definuje účetní rámec v Evropské unii a určuje tak, jak rychle a jak často musí NSO odesílat v datech.

Podle tohoto nařízení mají národní statistické úřady po skončení čtvrtletí lhůtu dvou měsíců na zaslání údajů o mzdách a platech. „V praxi však členské státy zasílají čtvrtletní údaje mezi t+25 dny a t+90 dny týkající se vnitrostátních harmonogramů a výjimek,“ uvádí Eurostat na svém webu.

To znamená, že na vývoj mezd v dubnu, květnu a červnu si budeme muset pravděpodobně počkat do začátku října.

Skutečnost, že mezitím jsou údaje o inflaci zveřejňovány každý měsíc, může odhalit mírnou zaujatost ohledně toho, kam zaměřit politiku EU.

Jen nám dejte fakta

Evropská centrální banka pracuje na nových ukazatelích pro sledování vývoje mezd, například výhledový pilotní projekt eurozóny Sledování plateb Pokouší se předpovídat budoucí vývoj mezd na základě informací obsažených v nedávných mzdových dohodách.

Navíc se lze podívat na Index spotřebitelské důvěry nebo PMI a zjistit, že ekonomice nehrozí přehřátí.

Ale ani prediktivní modely ECB, ani různé další ekonomické ukazatele nenahrazují chladná, tvrdá fakta o tom, jak se budou mzdy vyvíjet.

Bohužel, jak řekl mluvčí Eurostatu EURACTIVu, „neexistují žádné plány na změnu tempa sběru dat“ pro mzdy a platy.

Dokud budou data chybět, nejistota usnadní politikům a komentátorům polemizovat o svých předsudcích.

„Pokud bude nejistota, bude poměrně významná část německého politického diskurzu ve prospěch přísnější a kontrakční měnové politiky,“ uvedl Kern s odkazem na příklad Německa.

„Nejlepší způsob, jak tyto lidi přesvědčit, jsou data,“ dodal.

A i když, jak by mohli namítat pesimisté, data málokdy stačí k tomu, aby někoho na politické scéně přesvědčila, měsíční zveřejňování mzdových dat alespoň pomůže dostat fakta o mzdách lidí na stejnou úroveň jako čísla o inflaci.

Vzhledem k tomu, že ceny energií jsou doma již na rekordních úrovních a hrozba obnovené recese, která čeká, až projde dveřmi, není chudoba nikdy daleko.

Graf z tohoto týdne ukazuje evropské země s největším počtem obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Tento ukazatel zahrnuje osoby, jejichž disponibilní příjem je nižší než 60 % průměrného národního důchodu, osoby žijící v rodině, jejíž členové v produktivním věku pracují méně než 20 % jejich prostředků, a osoby žijící v těžké hmotné a sociální nouzi.

Infografika od Esther Sneby

V Evropské unii je většina lidí ohrožena chudobou ve východní a jižní Evropě. Podle definice EU lze v Rumunsku a Bulharsku považovat více než třetinu populace za ohroženou chudobou. Problém je také velmi viditelný v zemích západního Balkánu, které nejsou členy EU.

Komise Evropské unie si ve svém Akčním plánu pro Evropský pilíř sociálních práv stanovila mimo jiné sociální cíl snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením minimálně o 15 milionů ve srovnání s rokem 2019.

Vzhledem k tomu, že celkový počet lidí ohrožených chudobou byl více než 91 milionů, nezdá se tento cíl příliš ambiciózní. Co však učinilo cíle ještě ambicióznějšími, byla smutná skutečnost, že v roce pandemie 2020 se počet zvýšil na 94 milionů lidí.

Do června letošního roku členské státy Oddaní národním cílům Snížit toto číslo do roku 2030.

Chudoba má v Evropě také genderový aspekt, jak ukazuje druhý graf. Na základě rozdílu mezi procentem žen ohrožených chudobou a procentem ohrožených mužů ukazují červené regiony, kde je tento rozdíl nejvýraznější a kde je riziko chudoby rozloženo rovnoměrněji.

Infografika od Esther Sneby

Rozdíly jsou nejvýraznější v pobaltských státech, Rumunsku, Bulharsku a České republice, přičemž Česká republika představuje pozoruhodný případ. Riziko chudoby je obecně relativně nízké na úrovni 11,5 %, což činí výrazný rozdíl 4,4 procentního bodu mezi ženami a muži ještě výraznějším.

Finsko je jedinou evropskou zemí, kde jsou ženy ohroženy chudobou méně než muži.

Není divu, že výbor Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví vyzval Komisi, aby zavedla ambicióznější cíle v boji proti chudobě a zaměřila se na ukončení chudoby žen. ve zprávě To bylo podpořeno velkou většinou v parlamentu.

„Musíme urychleně jednat, abychom se vypořádali s chudobou žen, která se zhoršuje kvůli válce Ruska proti Ukrajině, a s nižšími mzdami, protože ceny rostou,“ uvedla v prohlášení zpravodajka Lina Gálvez Muñozová.

Investiční sucho posledních dvou desetiletí nás doháníMartin Sandbo z Financial Times říká, že západní země nedokázaly využít příznivé náklady na financování z minulých let k investicím do své infrastruktury a výrobních kapacit. Zdá se, že graf znázorňující čisté veřejné investice v eurozóně v posledním desetiletí poškozuje zejména makroekonomické řízení eurozóny.

Požehnání nebo prokletí? Vzestup turistického růstu na jižních okrajích EvropyReto Bürgisser a Donato Di Carlo v tomto článku tvrdí, že ekonomická a měnová integrace v eurozóně přinutila země jižní periferie, aby se více zaměřily na cestovní ruch jako na motor růstu. To má své nevýhody.

Strategie Evropské centrální banky, politika životního prostředí a nová inflace: případ diferenciace úrokových sazeb: V tomto politickém příspěvku výzkumník Jens Van‘ T Klooster tvrdí, že pokud Evropská centrální banka zvýší úrokové sazby, měla by tak učinit diferencovaně, aby investice potřebné pro výrobu zelené energie a energetickou účinnost nebyly zraněny.

Odstraňování rozdílů mezi ženami a muži v případě samostatně výdělečně činných žen v Evropské unii: Podle údajů o rodinných financích z Evropské centrální banky jsou ženy samostatně výdělečně činné v nevýhodě kvůli bohatství. Rebecca Christie a Monica Jrzygorczyk z Bruegel proto diskutují o politikách, které stimulují penzijní spoření a činí je dostupnějšími pro ženy samostatně výdělečně činné.

[Edited by Alice Taylor]