Po rozsáhlých lékařských vyšetřeních odcestovalo minulý týden 16 českých vědců z Vídně do Chile, kde museli strávit vánoční svátky v karanténě, aby vyloučili nákazu virem Covid.
Pokud vše půjde dobře, v úterý vědci dorazí na King George Island, 120 kilometrů od pobřeží Antarktidy, a poté pojedou lodí na univerzitu. [Gregor] Mendelova polární stanice – pojmenovaná po nejslavnějším brněnském vědci, otci genetiky.
Jde o patnáctou expedici do Antarktidy. Tým, který zahrnuje geografy, mikrobiologa, fyziologa rostlin a další odborníky, plánuje na ledovém kontinentu zůstat zhruba tři měsíce.
V rámci svého dlouhodobého výzkumu klimatických změn bude tým studovat stav ledovců, říčních a jezerních systémů a rozšíření permafrostu.
Tentokrát vedoucí expedice Philip Hrbachek říká, že budou také studovat ptáky a savce, kteří žijí na nejjižnějším kontinentu Země, včetně rybáků arktických, tučňáků a tuleňů sloních.
Rozsah výzkumu závisí na tom, kolik zvířat v naší oblasti najdeme. Protože za celou sezónu můžeme čelit jen jednomu tučňákovi. Někdy jich vidíme i stovky.“
Samotná Mendelova polární stanice je postavena na místě, které bylo asi před 20 000 lety pokryto silnou vrstvou ledu. Jak ledovec ustupoval a krajina se vyvíjela, přicházely nové formy života.
Kromě pokračování ve sledování tohoto vývoje a dopadu klimatických změn je jednou z novinek letošní expedice Masarykovy univerzity projekt, který vědcům umožní lépe porozumět změnám, které se odehrávají pod povrchem, říká Philip Hrbáček.
„Chceme spolu s kolegy z Portugalska a Španělska vytvořit síť pro měření vlhkosti půdy na Antarktickém poloostrově. Půdní vlhkost je hlavním faktorem ovlivňujícím jak fyzikální procesy místního prostředí, tak šíření vegetace.“
V neposlední řadě chtějí vědci studovat i sami sebe – tedy reprezentativní vzorek lidí. Je důležité posoudit dopad stresu na zdraví lidí v polárních oblastech, říká Filip Hrbaček.
„Rezidence v Antarktidě by mohla simulovat, jak by lidské tělo reagovalo na podmínky ve vesmíru. Tato data by mohla být použita například při plánování dlouhých cest na Mars.“
Vědci si mimo jiné nechají pravidelně měřit puls a také počet kroků, které každý den udělají. V tomto ohledu český tým spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou.
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
