co je ve jméně? Porozumění debatě mezi Českou republikou a Českou republikou – Kavkadisk

Praha, Česká republika – Kavkadisk hovořil s Peterem Pavlennikem, členem Česká občanská iniciativa (Občanská iniciativa Česko), organizace, která stojí v první linii desítky let trvající debaty o názvu země.

Je čas to jednou provždy urovnat: měli byste používat „Česká republika“ nebo „Česká republika“?

Ahoj Petře! Můžete nám na úvod trochu přiblížit vznik České občanské iniciativy? Proč jste se rozhodli spustit tento projekt?

Iniciativu zahájilo v roce 1997 několik lidí z Brna, hlavního města Moravy a druhého největšího města republiky. Tito lidé se obávali, že název Čechy (což v češtině znamená Čechy) se stále častěji používá pro celou zemi, i když Čechy pokrývají pouze západní polovinu Česka. Čechy nezahrnují Moravu ani Slezsko (Česko). Místo toho chtěli prosadit používání češtiny (Česko), která byla v roce 1993 právně standardizována jako zkratka pro Českou republiku, protože zahrnuje celé území země (např. Čechy, Morava a České Slezsko).

Podívejme se hlouběji: Jaký je správný název země: Česko nebo Česká republika?

Česká republika i Česká republika mají pravdu. Země mají obvykle dva oficiální názvy: oficiální (politický) název a krátký (geografický) název (viz zde: https://unstats.un.org/unsd/geoinfo/geonames/). Formální (politické) názvy zahrnují současný politický systém nebo formu státu ve jménu konkrétního státu, tj. zda je tento stát republikou, královstvím, federací, konfederací, státem (státy), společenstvím, knížectvím nebo sultanát. Například Francouzská republika, Španělské království, Švýcarská konfederace, Ruská federace, Spojené státy mexické, Australské společenství, Lichtenštejnské knížectví, Sultanát Omán atd. Česká republika do této kategorie spadá.

Na druhé straně krátká (geografická) podstatná jména odkazují na konkrétní region bez ohledu na jeho aktuální politický systém nebo státní formu. Mezi příklady patří Francie, Španělsko, Švýcarsko, Rusko, Omán a Česká republika.

Standardní a krátké názvy zemí jsou považovány za oficiální, pokud jsou mezinárodně standardizovány Mezinárodní organizací pro normalizaci a zahrnuty do databáze názvů zemí ISO (Norma: ISO 3166 V případě České republiky) a zahrnuty v databáze Spojených národů Ze jmen zemí. Toponyma jsou obvykle, ale ne vždy, jednoslovná jména (např. Nový Zéland, Pobřeží slonoviny, Bosna a Hercegovina). To je důvod, proč jsou zeměpisná jména v Organizaci spojených národů klasifikována jako krátká.

Jaký je hlavní rozdíl? Zprostředkovává Česká republika a Česká republika odlišný obraz země?

Hlavní rozdíl spočívá v situacích a v tom, jak tyto dva typy názvů zemí správně používat. Jsme přesvědčeni, že Česká republika by se měla řídit zavedenými mezinárodními standardy, jak ostatní země se zkrácenými názvy tyto názvy používají. Stručně řečeno, používání oficiálního názvu (Česká republika) by se mělo omezit na mezinárodní smlouvy a diplomatický protokol.

Ve všech ostatních situacích, včetně každodenní řeči, médií, sportu, škol, akademické sféry, administrativy, písemností atd., je třeba používat češtinu. Není náhodou, že právě fiktivní státy nebo mezinárodně neuznané diktátorské režimy používají oficiální názvy výhradně ve snaze zvýšit svou legitimitu. V poslední době sem patří Doněcká lidová republika, Republika Artsakh, Republika srbská, Logone Republic a samozřejmě Korejská lidově demokratická republika.

Dominikánská republika a Středoafrická republika jsou jediné země na světě, které nemají snadno dostupné krátké zeměpisné názvy. Česko není ve stejné kategorii, protože má krátký zeměpisný název, který je mezinárodně standardizován a uznáván od roku 2016.

Jednoduše řečeno: co je špatného na používání „Česko“?

Krátká jména jsou praktičtější než formální jména (např. Spojené království Velké Británie a Severního Irska), a proto lidé v běžné řeči, psaní atd. v naprosté většině zemí používají krátká jména, nikoli jména formální. Není divu, že cizinci i Češi oficiální název „Česká republika“ spíše zkracují. Nejčastěji jej ale nesprávně zkracují a překrucují do různých tvarů a zkratek jako Czech, Czech R., Czech Rep., Czech Republic, Rep. ČR, ČR, ČR, ČR…

Tyto různé zkratky oficiálního názvu jsou pro většinu lidí nejen matoucí, ale jsou také gramaticky nesprávné. Čech je přídavné jméno, příslušník českého národa nebo jazyka samotného, ​​nikoli však název země. Největší problém je, že nakonec nikdo nezná správný název země v angličtině. Když Češi cestují do zahraničí a zeptají se, odkud jsou, mnoho cizinců často nezná ani Českou republiku, ani Česko, ale Československo.

To naznačuje, že branding země téměř neexistuje. Pokud by se Česká republika používala nepřetržitě od roku 1993, byli bychom v podobné situaci jako Chorvatsko, Slovensko a všechny nově vzniklé země střední a východní Evropy od roku 1990. Jejich zkrácené názvy nikdo nezpochybňuje ani nediskutuje, protože všechny tyto země je používají nepřetržitě. .

Dalším velkým problémem používání „Česká republika“ je, že toto jméno neumíme správně používat v historických souvislostech. Česká republika existuje teprve od roku 1993, ale český stát existuje v různých podobách a pod různými politickými názvy více než tisíc let. Oficiální (politický) název jako takový nemůže nahradit zeměpisný název spojený s určitým regionem a nemění se v reakci na měnící se formy státu a režimu v tomto regionu.

Myslíte si, že je tato debata rozdělujícím tématem?

Samozřejmě především mezi Čechy. Vždy je těžké změnit zakořeněné chování a způsob myšlení a mluvení. Většina lidí se změnám brání a cítí se nepříjemně, protože staré zvyky těžce umírají. To je normální. V zahraničí však nejde o kontroverzní téma, protože cizinci k němu nejsou citově vázáni a projevili ochotu souhlasit se jménem, ​​které si Češi pro svou zemi vyberou a používají. Jsme přesvědčeni, že ještě není pozdě dát věci do pořádku, zvláště když nefungují dobře.

Trvání na výhradním používání „České republiky“ ve všech situacích neposloužilo zemi dobře, jak jsem již dříve vysvětlil. Tuto problematiku nakonec v roce 2016 uznalo i české politické vedení a vláda a před čtyřmi lety toto uznání vedlo k mezinárodnímu uznání a standardizaci zkráceného názvu „Český“.

Jak konkrétně se snažíte prosazovat používání českého názvu? Cílíte hlavně na samotné Čechy nebo i na cizince?

Zaměřujeme se na oba. Česko propagujeme především jeho využíváním, vzděláváním lidí a šířením správných informací o něm. Provozujeme několik webových stránek, např www.go-czechia.cz A www.go-czechia.com Kde také vysvětlíme 15 nejčastějších mýtů kolem názvu Czechia http://www.czechia-initiative.com, www.czechia-heart-of-europe.com A https://czechia-cesko.webnode.cz/english/.

Jsme velmi aktivní na sociálních sítích: Facebook, Twitter, Instagram, Quora, Pinterest a LinkedIn. Píšeme články do časopisů, používáme Českou republiku v našich akademických publikacích a ve výuce a mluvíme s klíčovými lidmi, kteří mají možnost ovlivnit, zda bude Česká republika nebo Česká republika v jejich organizacích využívána; Pořádáme veřejné přednášky atd.

Všechnu tuto práci děláme zdarma jen proto, že tuto zemi milujeme. Jsme přesvědčeni, že Česká republika zvítězí nejprve v zahraničí a teprve potom v České republice.

Proč si myslíte, že lidé, včetně mnoha Čechů, stále nepoužívají slovo „český“, i když jej OSN před několika lety uznala?

Sluší se říci, že cizinci byli ochotnější využívat Čechy než Češi sami. Pokud jde o mnoho Čechů, kteří češtinu stále nepoužívají, největším problémem je naprostý nedostatek vedení ze strany české vlády. Po roce 2016 česká vláda neudělala pro propagaci Česka téměř nic. A co je nejdůležitější, s některými významnými výjimkami, jako je ministerstvo zahraničních věcí, česká vláda a čeští úředníci nezačali používat „češtinu“ a nadále používají „Česká republika“ za všech situací a okolností.

Zdá se, že lidé ve vládě naivně věřili, že se čeština rozšíří sama, aniž by ji museli vůbec používat. Nová vláda v čele s panem Babišem totiž po volbách ustoupila a výslovně odmítla používat název Czechia, protože se to panu Babišovi „nelíbilo“.

Tato nerozhodnost a váhavost ze strany české vlády není v této věci ničím novým a sahá až do roku 1993, kdy tehdejší prezident Václav Havel prohlásil, že se mu nelíbí slovo „česko“, český ekvivalent Česko. Sportovci nadále používají Českou republiku (nebo ČR či ČR) na svých dresech a při mezinárodních sportovních akcích. Tvrdí, že čekali na koordinovaný přechod na užívání Čechů organizovaný vládou. Také říkali, že by to stálo hodně peněz, což není pravda.

Není jasné, proč vláda nepodporovala využívání Čechů ve sportu, protože téměř žádná jiná země na světě nepoužívá oficiální názvy v této oblasti. Myslíme si, že je to jednoduše proto, že je snazší nedělat nic a název země je mylně považován za bezpředmětný.

S tímto vyčkávacím přístupem samozřejmě nesouhlasíme. Domníváme se, že současná vláda v čele s Andrejem Babišem to dělá schválně, protože se jí zdá zkratka neoblíbená u mnoha voličů, kteří na ni nejsou zvyklí. Tím, že jej vláda vůbec nepoužívá, tvrdí, že se název v zahraničí nerozšířil. Je to začarovaný kruh.

Myslíte, že to Češi nakonec udělají? Jaký se stal nejčastějším způsobem pojmenování země? Jak dlouho si myslíte, že to může trvat?

Česko se přirozeně v budoucnu stane nejčastějším způsobem pojmenování země, protože je praktičtější než Česká republika. Už bychom to dávno vzdali, kdybychom nebyli přesvědčeni, že Češi nakonec vyhrají.

Milujeme tuto zemi, a proto to děláme, protože český stát v tomto ohledu téměř úplně selhal. Doba bude záviset na tom, zda a kdy česká vláda změní svůj postoj.

Co ještě udělat pro propagaci jeho užívání mezi českou populací?

Začněte jej používat všude tam, kde jiné země používají své zkrácené názvy. Je to jasné a logické. Začněte používat češtinu na mezinárodní sportovní soutěži, mezinárodních výstavách, konferencích, anglicky mluvících českých médiích atd. Začněte učit češtinu na školách. Učitelé angličtiny u nás v Česku stále učí své studenty, že čeština je špatné slovo, a když to studenti použijí, označí to za chybu. Na vině jsou učitelé angličtiny, z nichž drtivá většina jsou Češi.

Pokud by slovo Czechia bylo gramaticky nesprávné, nikdy by nebylo standardizováno jako správný překlad krátkého názvu země v češtině (Česko) do angličtiny a česká vláda by jej nikdy neschválila. Naštěstí česká mládež začala používat češtinu i přes překážky, kterým čelí. Vidí to na svých telefonech v nastavení země, na Google Maps, Google Earth, Apple Maps, navigaci TomTom, mezinárodních statistikách a mapách koronaviru atd. Češi vidí Českou republiku také na webových stránkách a publikacích Organizace spojených národů a jejích institucí, na webové stránky Evropské unie A všechny její Nové publikace a statistická data Vychází od konce roku 2018.

Vyhnout se Česku už je těžké. Nakonec si mnoho Čechů uvědomí, že slovo Čech má stejný význam jako Rakousko, Slovensko, Chorvatsko, Indonésie, Austrálie a další krátké názvy zemí. Jde jen o to si zvyknout. Jen počkej a uvidíš.

Pro více informací o České občanské iniciativě a jejím boji za správnou zkratku země se neváhejte podívat Jejich webové stránky Nebo je následujte Sociální média.