Členské státy EU hraničící s Ruskem odmítají plán setkání s Putinem

Brusel (AFP) – Země Evropské unie hraničící s Ruskem odmítly francouzsko-německý plán obnovení oficiálních setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž jeden vůdce tento krok přirovnal ke snaze vymluvit medvěda z krádeže medu.

V prohlášení vydaném v pátek v časných ranních hodinách vedoucí představitelé EU pouze uvedli, že „prozkoumají formáty a podmínky dialogu s Ruskem“. Nebyla zmíněna žádná setkání na vysoké úrovni ani plány na summit s Putinem.

Evropská unie je ve svém přístupu k Moskvě hluboce rozdělena. Rusko je největším dodavatelem zemního plynu pro Evropskou unii a hraje klíčovou roli v řadě mezinárodních konfliktů a problémů souvisejících se strategickými zájmy Evropy, včetně íránské jaderné dohody, a konfliktů v Sýrii a Libyi.

Evropské těžké Německo má v této oblasti silné ekonomické zájmy, zejména projekt podmořského plynovodu Nordstream 2, a řada zemí, včetně Francie, se zdráhá pokračovat v sankční bitvě s Ruskem, včetně otravy opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Evropská unie je znepokojena tím, že Putin je stále více autoritářský a chce se distancovat od Západu. Obchodní blok 27 zemí a vojenská aliance NATO se snaží přivést Rusko k jednacímu stolu. Setkání amerického prezidenta Joe Bidena s Putinem tento měsíc bylo vzácnou výjimkou.

„Musíme jednat s Ruskem, ale musíme být velmi opatrní ohledně skutečných záměrů Putinova režimu,“ řekl novinářům litevský prezident Gitanas Nauseda na summitu EU v Bruselu. „Zatím nevidíme žádnou drastickou změnu ve vzorci chování Ruska.“

„Pokud začneme jednat bez pozitivních změn v chování Ruska, vyšle to velmi špatné a nejisté signály,“ řekl Nosida. „Vypadá to, že se snažíme zapojit medvěda, aby byla miska s medem v bezpečí.“

Ostatní dva pobaltské státy, Estonsko a Lotyšsko, jsou rovněž hluboce znepokojeny dosahem na Moskvu, když stále nejsou dodržovány minské dohody zaměřené na nastolení míru na Ukrajině, které Rusko anektovalo v roce 2014 Krym. Na východě Ukrajiny nadále zuří konflikt s ruskými separatisty.

Prozatím, pokud definujete způsob, který byl navržen, Rusko anektuje Krym, Rusko povede válku na Donbasu, Evropa pokrčí rameny a bude se nadále snažit mluvit o dialogu. „Kreml nerozumí tomuto druhu politiky,“ řekl lotyšský premiér Krisjanis Karenz.

„Naše zpravodajská služba (služba) nám říká, že sankce fungují a EU musí být trpělivější,“ uvedla jeho estonská protějška Kaja Kallasová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron však uvedl, že Evropa nemůže jednoduše řešit své problémy s Ruskem případ od případu pokračováním v ukládání sankcí nebo jiných opatření.

Nemůžeme pokračovat bez dialogu. Musíme si promluvit, včetně našich rozdílů. „Je to jediný způsob, jak to vyřešit,“ řekl Macron. „Je to nezbytný dialog pro stabilitu evropského kontinentu, je však nezbytný, protože se nevzdáme svých zájmů a hodnot.“

Německá kancléřka Angela Merkelová v Berlíně zákonodárcům sdělila, že „události posledních měsíců – a to nejen v Německu – jasně ukázaly, že nestačí, pokud budeme na mnoho ruských provokací reagovat nekoordinovaně“.

„Místo toho musíme vytvořit mechanismy, které budou společným a jednotným způsobem reagovat na provokace“ na to, co nazvala „hybridní útoky Ruska“. To zahrnuje dosah na země jako Ukrajina, Bělorusko a západní Balkán, ale také přímé zapojení Ruska a Putina.

Tento plán byl v Moskvě vítán. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Putin podpořil myšlenku obnovení „mechanismu přímých kontaktů mezi Bruselem a Moskvou“.

„Putin o tom mnohokrát mluvil,“ řekl Peskov. „Brusel i Moskva tento dialog opravdu potřebují.“

Naproti tomu Ukrajina příliš netoužila po zasažení Evropské unie.

„Iniciativy na obnovení summitů EU s Ruskem, aniž by došlo k pokroku na ruské straně, by představovaly vážnou odchylku od sankční politiky EU,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Nakonec se vedoucí představitelé dohodli, že zdůrazní „potřebu rozhodné a koordinované reakce EU a jejích členských států na jakoukoli zhoubnou, nezákonnou a rušivou činnost ze strany Ruska při plném využití všech nástrojů EU likvidace.“

Navzdory francouzsko-německému tlaku na jednání vyzvali výkonnou moc EU a hlavního diplomata, „aby předložili možnosti dalších omezujících opatření, včetně ekonomických sankcí“.

___

K této zprávě přispěli Sylvain Blazy v Bruselu, Sylvie Courbet v Paříži, Frank Jordan v Berlíně a Daria Litvinova v Moskvě.