Čína říká, že cílem vojenských cvičení obklopujících Tchaj-wan je otestovat jeho schopnost „převzít moc“

CNN
—

Čína Vojenské manévry kolem Tchaj-wanu Čínská lidově osvobozenecká armáda v pátek uvedla, že cílem cvičení bylo otestovat její schopnost „převzít moc“ na ostrově, protože její síly zahájily druhý den rozsáhlých cvičení k obklíčení svého demokratického souseda.

Tato cvičení jsou největší za více než rok a přicházejí jen několik dní po cvičení na Tchaj-wanu Její nový šéf zaklel, Lai Ching Tkterého Peking otevřeně nenávidí za obranu ostrovní suverenity a svébytné identity.

Peking odsoudil Paie jako „nebezpečného separatistu“ a odsoudil jeho pondělní inaugurační projev, ve kterém vyzval Čínu, aby zastavila zastrašování Tchaj-wanu, které se za čínského vůdce Si Ťin-pchinga ještě výrazněji projevilo.

Čínská lidová osvobozenecká armáda, která je překonána tchajpejskou armádou, zahájila ve čtvrtek ráno manévry a vyslala válečné lodě a bojová letadla kolem Tchaj-wanu a jeho přilehlých ostrovů, což označila za „silný trest za separatistické akce tchajwanských nezávislých sil“.

Velitelství Východního divadla Lidové osvobozenecké armády v pátek uvedlo, že pokračuje ve cvičeních na obou stranách tchajwanského ostrovního řetězce, „aby otestovali schopnost společně převzít moc, zahájit společné útoky a obsadit klíčové oblasti“.

Čínská vládnoucí komunistická strana považuje Tchaj-wan za součást svého území, ačkoli ho nikdy nekontrolovala, a slíbila, že v případě potřeby ostrov ovládne silou.

Naprostá většina Tchajwanců netouží žít pod čínskou nadvládou. Xi, nejautoritativnější vůdce Číny za poslední generaci, však dal jasně najevo, že „nevyhnutelné znovusjednocení“ ostrova s ​​pevninou nelze odkládat donekonečna.

Dvoudenní manévry, které zahrnují společné operace čínské armády, námořnictva, letectva a raketových sil, se konají v Tchajwanském průlivu – úzké vodní ploše oddělující ostrov od pevninské Číny – a také v severní, jižní a východní Tchaj-wan. Tchaj-wan, podle Lidové osvobozenecké armády.

Poprvé se do cvičení PLA zapojila také čínská pobřežní stráž, která působí v oblastech kolem odlehlých tchajwanských ostrovů Kinmen, Matsu, Wuxiu a Dongjin, které leží u jihovýchodního pobřeží Číny.

CCTV vysílání Snímky obrazovky Fotografie, která se objevila v pátek, ukazuje vojáky PLA, jak přesunují mobilní dělostřelectvo a raketové systémy do pozic, ačkoli neukázala žádnou živou palbu.

Tchajwanské ministerstvo obrany odsoudilo čínská vojenská cvičení jako „iracionální provokace“ a v reakci vyslalo své námořní, vzdušné a pozemní síly.

Mezi čtvrteční šestou hodinou ranní a páteční šestou hodinou ráno ministerstvo odhalilo 49 čínských letadel, včetně 35, která překročila střední linii, neoficiální demarkační bod v Tchajwanském průlivu, který Peking neuznává, ale až do posledních let jej do značné míry respektuje.

V blízkosti Tchajwanského průlivu bylo podle ministerstva spatřeno celkem 19 čínských válečných lodí a sedm plavidel pobřežní stráže.

Tchajwanský prezidentský úřad ve čtvrtek uvedl, že je „zklamáním vidět, jak Čína ohrožuje tchajwanskou demokracii a svobodu a regionální mír a stabilitu jednostrannými vojenskými provokacemi“, a dodal, že Tchaj-wan má „důvěru a schopnost zajistit národní bezpečnost“.

Lai byl svědkem rušného a politicky turbulentního začátku svého prezidentského úřadu poté, co převzal moc od vůdce Tsai Ing-wen, čímž začalo historicky třetí funkční období za sebou pro vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranu.

Cvičení Lidové osvobozenecké armády představuje první skutečnou zkoušku veteránského politika při zvládání napětí s Pekingem, který odmítl jeho nabídku na jednání a obnovení cestovního ruchu a studentských výměn přes Strait.

Na domácí půdě Trump čelí chaosu v zákonodárném sboru, kde opoziční strany, které upřednostňují užší vztahy s Čínou, mají většinu a prosazovaly, aby jeho administrativa byla podrobena přísnější kontrole.

Tisíce, většinou mladých lidí, mají Byli vyvedeni do ulic Na protest proti snaze opozice urychlit návrhy zákonů, které by daly parlamentu více pravomocí.

Navzdory velké demonstraci síly Pekingu však život na Tchaj-wanu, jehož obyvatelstvo 23 milionů, si na čínské vojenské hrozby zvyklo, i když se v posledních letech staly pravidelnějšími a prominentnějšími, pokračoval jako obvykle.

„Nebojíme se Komunistické strany Číny a máme důvěru,“ řekl CNN 88letý důchodce.

„Pokud Čínská komunistická strana zaútočí na Tchaj-wan, nebude pro ni snadné obsadit Tchaj-wan.“

42letá matka, která si dala příjmení Tsai, řekla, že ani nevěděla, že výcvik v CHKO probíhá.

„Myslím, že vůdci budou upřednostňovat štěstí lidí, takže si myslím, že mír bude zachován.“

Čínská vojenská cvičení jsou často stejně tak o upoutání pozornosti domácího publika jako o signalizaci záměru na mezinárodní úrovni a státní média zesílila pokrytí cvičení.

Zhang Qi, čínský vojenský expert, řekl čínské státní televizi CCTV, že cvičení Lidové osvobozenecké armády se zaměřilo na „nácvik nového typu obležení Tchaj-wanu“.

„Tchaj-wan je izolovaný ostrov, zavěšený v moři, se slabou soběstačností, ekonomika Tchaj-wanu závisí na exportu a většina jeho spotřeby energie závisí na dovozu, jakmile bude obklíčen a zablokován, může to snadno vést k ekonomickému kolapsu a proměnit se v něj mrtvý ostrov.“

Zhang řekl, že cvičení, která se konají na jihu Tchaj-wanu, jsou pro blokádu klíčová a zaměřují se na přístav Kaohsiung, největší přístav na Tchaj-wanu a důležitou námořní základnu na ostrově. Dodal, že cvičení, která se konají východně od Tchaj-wanu, mají za cíl odříznout dovoz energie na ostrov, únikové cesty pro síly „tchajwanské nezávislosti“ a linii podpory ze strany Spojených států a jejich spojenců.

Spojené státy udržují úzké, ale neoficiální vztahy s Tchaj-wanem a ze zákona jsou povinny ostrovu dodávat zbraně na obranu.

Zhang také poznamenal, že cvičení dosáhlo „nového průlomu“ vstupem do vod poblíž Wuzhou a Dongjinu, které mají velký geografický význam.

„Tchajwanská armáda je považuje za přední pozice pro obranné operace v Tchajwanském průlivu. Tento výcvik dále omezil oblast činnosti tchajwanské armády,“ řekl.

Analytici uvedli, že pohyb čínské pobřežní stráže poblíž odlehlých ostrovů a kolem nich byl důležitým novým aspektem současných cvičení, která navazují na předchozí cvičení kordonu v srpnu 2022 a dubnu 2023.

„Tlačení pobřežní stráže a dalších sil ve vodách poblíž těchto pobřežních ostrovů je provokativní,“ řekl Carl Schuster, bývalý ředitel operací v Joint Intelligence Center amerického tichomořského velitelství.

Řekl, že očekává, že takové čínské aktivity budou pokračovat a že se „stanou normou“, přičemž Peking bude moci kdykoli proměnit cvičení ve skutečnou vojenskou operaci.

Craig Singleton, vysoce postavený čínský pracovník v nestranické nadaci pro obranu demokracií, uvedl, že vzor čínských cvičení kolem Tchaj-wanu nenaznačuje bezprostřední hrozbu invaze.

„Tato cvičení pomáhají smazat hranice mezi mírem a válkou, a to natolik, že budoucí cvičení by mohla být použita jako záminka pro skutečnou invazi,“ řekl Singleton.

Ale Singleton a další tvrdí, že manévry vysílají větší politické poselství než vojenské.

„Společný meč 2024a si klade za cíl znovu aktivovat vojenskou nátlakovou páku k uplatnění určitého stupně vlivu na novou (tchajwanskou) administrativu a její příběh,“ řekl Lionel Fatton, odborný asistent mezinárodních vztahů na Webster University v Ženevě. Týdenní školení.

Dodal, že Peking využije tlaku cvičení k pokusu o zvýšení divizí uvnitř Tchaj-wanu, což by mohlo „oslabit“ ostrov zevnitř.

„Pokračující a viditelný vojenský tlak na ostrov také pomůže polarizovat politický aparát, ne-li samotnou sociální strukturu,“ řekl Fatton.