Jak zjistíme, které společnosti mají z přírody pouze užitek a které podnikají kroky k udržení zdravého a silného prostředí pro budoucí generace? To je hlavním cílem Mezinárodní pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (TNFD), která společnostem poskytuje systematický rámec pro hodnocení dopadu jejich činností na životní prostředí a pro stanovení hodnoty zdravého a efektivního prostředí pro jejich podnikání. Skupina ČEZ patří mezi společnosti, které se zavázaly zpracovat analýzu podle pokynů TNFD již v roce 2024.
„Posledně sledujeme nejnovější trendy udržitelnosti a snažíme se je začlenit do našich aktivit dlouho předtím, než se stanou povinnými Téma ochrany biodiverzity se v uplynulém roce stále častěji objevovalo na mezinárodních fórech, takže jsme očekávali snahu se mu věnovat profesionálně na globální úrovni. Je to jedna z prvních společností, která se zavázala zmapovat svůj dopad na přírodu a biologickou rozmanitost a následně vyvinout program na její ochranu a obnovu. řekla Michaela Chalobková, členka představenstva a vrchní ředitelka pro udržitelnost Skupiny ČEZ.
TNFD zveřejnilo první verzi metodiky v roce 2022 a po zapracování zpětné vazby z veřejných konzultačních procesů předložilo konečnou verzi na konci loňského roku. Cílem této společné rámcové metodiky je umožnit investorům, finančním institucím, dodavatelům, spotřebitelům a všem zainteresovaným stranám porovnat aktivity jednotlivých společností nejen z hlediska ochrany klimatu, ale i ve vztahu k dalším tématům souvisejícím s přírodou, jako je biodiverzita. , odolnost ekosystému atd. Zaměření na místní úroveň při hodnocení environmentálních rizik a obrovský rozsah a rozmanitost lidských činností, které mají dopad na přírodu, jsou klíčovými rozdíly ve srovnání s hodnocením vlivu firemních aktivit na změnu klimatu.
Pro ilustraci by EEA měly ve své analýze například vzít v úvahu, zda by plánovaná výstavba přibližně 6 GW FVE mohla snížit biologickou rozmanitost na lokalitách, a případně popsat, jak zajistí, aby k tomu došlo.
Příroda a biologická rozmanitost jsou úzce spjaty s klimatem. Ve skutečnosti jsou to dvě strany téže mince, protože klima určuje základní podmínky ekosystémů. Zatímco ekonomická rizika spojená se změnou klimatu byla měřena, analyzována a kvantifikována již mnoho let, rizika spojená se ztrátou biologické rozmanitosti se postupně dostávají do centra pozornosti teprve nyní, a to i ve vztahu k dopadům změny klimatu.
Na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v prosinci 2022 se téměř 200 vlád z celého světa, včetně českých, zavázalo k ambicióznímu souboru cílů do roku 2030 k zastavení a zvrácení ztráty přírody. Přijatý Kunming-Montreal Global Biodiversity Framework, někdy nazývaný například Pařížská dohoda o přírodě, obsahuje požadavek, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % suchozemských oblastí a 30 % mořských oblastí s nejlépe zachovalými ekosystémy, nebo 30 % na méně než mořské oblasti. Obnova a ochrana % degradovaných ekosystémů.
Zpráva Světového ekonomického fóra z ledna 2020 odhaduje, že více než polovina celosvětové ekonomické produkce závisí alespoň mírně na přírodě. Je proto nutné, aby se firmy o ochranu a obnovu přírody soustavně zajímaly.
