LISA, zkratka pro Laser Interferometer Space Antenna, je vesmírný detektor gravitačních vln, který ke své práci používá malé lasery. Nebo alespoň bude, jakmile bude dokončena, přičemž start mise je naplánován na polovinu 30. let 20. století.
LISA se skládá ze tří kosmických lodí, které jsou od sebe vzdáleny miliony mil a jsou uspořádány do trojúhelníku a budou cestovat za Zemí, když bude obíhat kolem Slunce. Tyto tři kosmické lodě budou mezi sebou přenášet laserové paprsky tam a zpět a kombinované signály budou hledat známky gravitačních vln, které pocházejí z časoprostorových deformací.
Asen Christov z Fyzikálního ústavu říká, že technologie vyvinutá českými vědci bude zodpovědná za přepínání mezi hlavním a záložním laserem a bude klíčová pro chod celého systému.
„To je klíč; Bude to na začátku celého vizuálního systému. Pokud selžete, laser už dál nepůjde.
Tyto tři satelity budou tvořit rovnostranný trojúhelník ve vesmíru, kde strany trojúhelníku, nazývané také „ramena“ LISA, zasahují do obrovských vzdáleností, mnohem větších než naše planeta Země. Přestože je na Zemi mnoho detektorů gravitačních vln, nedokážou zachytit všechny typy vln. Prostorová konfigurace umožňuje mnohem větší detektor, který umožňuje vědcům studovat oblasti spektra gravitačních vln, které jsou ze Země nepřístupné, vysvětluje Jiří Svoboda z Astronomického ústavu.
„Lisiny paže budou dlouhé dva a půl milionu kilometrů. Na Zemi některé vlny uniknou bez povšimnutí, takže se vydáme do vesmíru, kde naše délka není omezena na to.“
Měření gravitačních vln má potenciál pomoci vědcům dozvědět se více o částech vesmíru, které nejsou vidět, jako jsou černé díry. To je další důvod, proč musí být ramena LISA tak dlouhá – k zachycení gravitačních vln z černých děr obíhajících kolem černých děr milionkrát větších než naše Slunce je potřeba obří detektor velikosti slunce. Vědci doufají, že studium gravitačních vln doplní naše znalosti o počátcích vesmíru, jeho vývoji a struktuře.
LISA je kolaborativní mise vedená Evropskou kosmickou agenturou (ESA) ve spolupráci s NASA a mezinárodním konsorciem vědců. Součástí tohoto mezinárodního konsorcia jsou vědci ze čtyř ústavů Akademie věd ČR: Ústavu astronomie, Ústavu fyziky, Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu termomechaniky.
Technický ředitel Libor Shvedda říká, že ESA byla překvapena možnostmi, které tato technologie nabízí.
„Měli jsme konferenci s lidmi z Evropské vesmírné agentury a byli překvapeni, že můžeme změřit něco, o čem si mysleli, že lze pouze vypočítat.“
Po dokončení testování budou skutečné družicové přístroje vyráběny českými firmami. Než se však podaří vypustit satelity, bude to nějakou dobu trvat a testování všech komponent může trvat až jedenáct let.
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
