Čeští a němečtí učenci identifikovali dosud neznámé prehistorické migrace přes Čechy

Předchozí archeologické studie ukázaly, že lidská hnutí – například migrace a velká expanze různých populací – hrála hlavní roli v šíření obou kultur a genů v prehistorické Evropě.

Ale díky podrobným regionálním studiím a rozsáhlému odběru vzorků podél starověkých břehů řek němečtí a čeští vědci vrhli nové světlo na rozsah, rychlost a sociální důsledky těchto změn v Čechách.

Mezi odborníky, kteří pracovali na průlomové studii, která minulý měsíc vyšla v prestižním časopise Science Advances, je i Michel Ernie z Archeologického ústavu České akademie věd. Českému rozhlasu řekl, že například podrobný odběr DNA podél Labe (Lab) mění pohled na kulturu doby bronzové ve střední Evropě.

„V každém okamžiku jsme vybrali vzorky, které nám umožňují udělat si lepší celkový obraz o každém období. Odebrali jsme jen pár kostí, protože DNA je v každém konzervována jinak …

„Bylo možné proniknout na úroveň určitých společností a určit interakci různých kultur v malé oblasti. To nám dává představu o vztazích mezi různými kulturami – například těmi, kteří přišli z jiného místa, těmi, kteří se tam usadili. za prvé, víceméně neolitičtí obyvatelé. “

Čechy přilákaly mnoho různých archeologických kultur díky své poloze na mnoha důležitých obchodních cestách a vodních cestách, jako je řeka Labe. Podle autorů studie, mezi něž patří výzkumníci z Institutů Maxe Plancka – Human History and Evolutionary Anthropology – to dělá z Čech klíčovou oblast pro porozumění prehistorické Evropě.

Kromě expanzí spojených s šířením zemědělství a původu spojeného s „stepí“ – fenoménem dříve objeveným – čeští a němečtí učenci identifikovali nejméně tři další migrační události, které formovaly prehistorickou Evropu.

Zdá se, že genetické profily lidí spojených s kulturou Funnelbeaker a kulovitou amforou patří k nejnovějším přistěhovalcům v této oblasti. Lidé předků z euroasijské stepi byli pohřbíváni s lidmi, kteří s jejich pohřbem nesouviseli podle zvyklostí kultury šňůrového zboží.

Tyto výsledky ukazují, že období mezi příchodem zemědělství a počátky spojenými se „stepí“, dosud považovanou za klidové období, bylo dynamičtější a kulturně rozmanitější, než se dříve předpokládalo. Michal Erne z Archeologického ústavu Akademie věd ČR opět:

„Studie nám nabízí ohromné ​​možnosti, například pro další zkoumání sociálních systémů prehistorických lidí a toho, jak se změnily. Protože je nyní mimo jiné zřejmé, že sociální systémy se již radikálně změnily.“

Mezi migrační vlny přes Čechy patřily národy dnešního Běloruska a severní Ukrajiny. Studie však přinesla další překvapivé výsledky, jako například to, že zhruba před 4500 lety bylo pět mužských linií redukováno na pouhé jedno, což naznačuje, že jen málo mužů zplodilo většinu potomků, pravděpodobně kvůli vzniku nové sociální struktury.