Pavel Jasanský žije na samotě obklopené lesy a jezírkem. Říká, že ho to místo chytlo za srdce, když ho jako teenager viděl v měsíčním světle a slíbil si, že si tam jednoho dne postaví dům. Ve 30 letech si tento sen splnil a vytvořil dokonalé prostředí pro svou celoživotní vášeň.
„Bylo mi patnáct nebo šestnáct let, když jsem opravil svůj první buben. Rozebral jsem ho a studoval, jak ho vyrobit. Když jsem ho opravil, rozhodl jsem se vyrobit si vlastní buben a vstřebal jsem všechny informace, které jsem mohl získat v umění výroba bubnů. Neměl jsem peníze na koupi bubnu a chtěl jsem si ho skutečně vyrobit sám. Postupně jsem zdokonaloval své řemeslo a zdokonaloval své dovednosti s každým dalším bubnem, který jsem vyrobil, nejprve pro přátele a nakonec pro ostatní a nakonec jsem se dostal k věci kde jsem vydělával dost, abych se uživil.“
Se silnou vírou v sílu hudby léčit duši Pavla zaujaly zejména bubny prastarých kmenů – západoafrické bubny djembe a bubny powwow, kterými se bubeník snaží komunikovat s okolím a s přírodou.
„Jedním z lidí, kteří mě o bubnech naučili nejvíc, byl můj kamarád Sabazi, který se zajímá o indickou kulturu. Naučil mě vyrábět šamanské bubny, na které hrajete s tyčemi. Vidíte je po celém světě. V arabských zemích hrají prsty. Ty vyžadují tenčí kůži.“
Výroba bubnů Djembe v západní Africe je řemeslo plné duchovního významu. Afričané říkají, že buben obsahuje tři duchy – ducha stromu, ze kterého je vyroben, ducha zvířete hrajícího si na jeho kůži a ducha sochaře. Když jsou duchové spojeni v harmonii, vytvářejí krásnou a silnou hudbu.
Pavel potřebuje s každým zákazníkem dlouze hovořit, aby mu poskytl dokonalý nástroj šitý na míru jeho potřebám.
„Potřebuji přesně vědět, co hledají. Existuje mnoho možností v závislosti na typu použité kůže, tloušťce základny a tvaru základny… to vše určuje zvuk bubnu. Potřebuji vědět, jestli chtějí to hrát doma nebo venku a ať už chtějí vysoké tóny nebo preferují basové zvuky. To vše mohu ovlivnit a vytvořit přesně to, co chtějí.“
Kmeny Jembe využívají západní Afriku k sňatkům, křtům, pohřbům, obřízce a obřízce. Písně hrají také při orbě, setí a sklizni, při námluvách a dokonce k urovnání sporů mezi vesnickými muži. Pavel jeden zvedne ze stolu.
„Základna má tvar misky a je vyrobena z jednoho kusu dřeva, které mám ze západní Afriky. V současnosti je to jeden z nejznámějších hudebních nástrojů na světě. Tady máme basové bubny a basové bubny byly použity v tomto část světa ve středověku. Ale tohle je sada z afrických basových bubnů Dundun, Sangban a Kenkeni, kterou používají africké kapely.“
Jednou ze základních dovedností, které se musel naučit, bylo podle Pavla zpracovávat a pracovat s kůží.
