České volby: Jsou klimatické změny v České republice, která touží po uhlí, velkým problémem?

Záznam České republiky v oblasti ochrany životního prostředí není v poslední době příliš horký, ale existují náznaky postupného pokroku a je to problém, kterému se před politickými volbami o víkendu dostává zvýšené pozornosti většiny politických stran.

Nedávná zpráva Greenpeace Česká republika uvedla, že „české politické strany se od posledních voleb zazelenaly pod tlakem zhoršující se klimatické krize“.

Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí měla Česká republika v roce 2019 po Irsku a Lucembursku třetí největší celkové emise skleníkových plynů na obyvatele v Evropské unii. Po Německu a Polsku je také jedním ze tří největších uhelných hořáků v Evropské unii.

Uhlí stále představuje zhruba polovinu výroby elektrické energie v České republice a čtvrtinu poptávky po vytápění domácností, přestože jeho význam v posledních letech podle komplexní zprávy zveřejněné Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) tento měsíc ubývá.

Většina státem vlastněného ČEZu, největšího energetického podniku v zemi, v květnu uvedla, že do roku 2030 plánuje snížit podíl uhlí ve svém výrobním mixu na 12,5% ve srovnání s 36% v roce 2020.

Za současné koaliční vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem a jeho stranou ANO Česká republika tvrdohlavě tvrdila, že může splnit klimatické cíle EU pouze tehdy, pokud je Brusel poněkud sníží.

Babiš hrál spolu s Maďarskem a Francií vedoucí úlohu v tlaku na Evropskou unii, aby v prosinci 2019 formálně prohlásila, že jaderná energie je přijatelná jako součást úsilí bloku o vytvoření uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2050.

V březnu Joint Research Center, skupina odborníků Evropské komise, ve zprávě uvedla, že jaderná energie se kvalifikuje jako „udržitelný“ zdroj energie. Česká vláda letos schválila plány na rozšíření jaderné elektrárny Dukovani o 6,2 miliardy eur. Elektrárna, existují ambice rozšířit druhou jadernou elektrárnu v zemi.

Odborníci se však domnívají, že Česká republika nemůže spoléhat na to, že EU bude i nadále uplatňovat mírný přístup, a jakýkoli tah z Prahy směrem k uhlíkové neutralitě by mohl ovlivnit českou ekonomiku, zejména proto, že Brusel spojil opatření v oblasti klimatu s přístupem EU k fondům EU.

Státní uhelná komise zřízená vládou v loňském roce navrhla termín 2038 pro postupné ukončení používání uhlí, později než je průměr EU, ale přibližně stejný jako plány Německa.

Mladší partner současné koaliční vlády, sociální demokraté (ČSSD), uvedl, že upřednostňují termín 2033 a vláda v květnu zaslala přezkoumání uhelné komisi, aby našla alternativy k předčasnému odchodu.

Výše uvedená zpráva IEA rovněž tvrdila, že Česká republika musí prosazovat své plány na postupné vyřazování těžby uhlí v důsledku měnících se klimatických plánů EU, které zvýší ceny emisí oxidu uhličitého a způsobí, že bude využívání uhlí ekonomicky nekonkurenceschopné.

„Povzbuzuji českou vládu, aby začala lépe využívat různé nízkouhlíkové zdroje energie, které jí mohou pomoci přejít bezpečným způsobem na čistší energetický systém a podpořit jeho ekonomiku na další desetiletí,“ řekl Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetická agentura. Tisková zpráva.

Jakou roli hraje klimatická krize ve volbách v České republice?

S ohledem na rostoucí naléhavost opatření v oblasti klimatu vyhlásila většina politických stran, které se ucházejí o moc ve všeobecných volbách příštího měsíce, poměrně pozitivní zelené programy, zejména ve srovnání s politikami předloženými v posledním národním hlasování v roce 2017, uvádí Danielle. , Ředitel. Green Circle, místní nevládní organizace.

Podle studie stranických údajů, kterou začátkem tohoto měsíce zveřejnila Organizace pro životní prostředí, mají Zelení a nová centristická Progresivní aliance pirátů a Strana starostů a nezávislých (STAN) „nejpevnější platformy“ pro klima. a ochranu životního prostředí.

ČSSD byla chválena za zelené pověření, ale podobně pozitivní prohlášení se v minulých všeobecných volbách pochlubila také středová levice, zjistila zpráva. Na opačném konci spektra byly kampaně neokonzervativní koalice TSS a krajně pravicové strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) v otázkách životního prostředí nejslabší.

Strana ANO premiéra Babiše, která bude pravděpodobně největší skupinou v průzkumu příštího měsíce, byla podle studie na životní prostředí „slabá“, ale její pozitivní sliby převažovaly nad negativními.

Karel Polanicki, energetický expert hnutí Duha, jiné ekologické organizace, přisuzuje změny politické situace veřejnému cítění. „Průzkumy ukazují, že veřejnost považuje otázky životního prostředí za relativně důležité,“ řekl.

Průzkum zveřejněný místním analytikem průzkumů veřejného mínění Behavio koncem roku 2020 zjistil, že 69% Čechů věří, že do roku 2050 bude život na Zemi obtížnější než dnes. Téměř tři čtvrtiny respondentů se domnívaly, že změna klimatu je zásadním problémem.

Podle nedávných průzkumů veřejného mínění jsou ale hlavními problémy českých voličů ekonomika, zotavení z pandemie COVID-19 a imigrace. Změna klimatu je na konci seznamu.

Fundros ze Zeleného kruhu souhlasí s tím, že veřejné mínění je jedním z důvodů změny toho, jak se většina politických stran nyní zabývá environmentálními otázkami. Myslí si ale, že existují ještě dvě další vysvětlení.

Politici si uvědomili, že financování z programů EU, které jsou pro českou ekonomiku životně důležité, nyní přímo souvisí s tím, jak orgány země plní environmentální cíle. Česká republika je čistým příjemcem finančních prostředků EU od svého členství v roce 2004, ale Brusel zpřísňuje podmínky životního prostředí spojené s některými fondy.

V červenci schválila Evropská unie Český národní plán obnovy, podle něhož země v příštích pěti letech získá zhruba 7 miliard eur investic z 750 miliard eur Bruselského fondu odolnosti a obnovy. V rámci dohody musí Česká republika vynaložit 37% finančních prostředků na projekty související se změnou klimatu.

Evropská unie také ukazuje své zuby v otázkách klimatu. Minulý týden Evropský soudní dvůr rozhodl, že Polsko musí zaplatit Evropské komisi pokutu ve výši přibližně 500 000 eur denně poté, co v květnu nesplnilo příkaz EU k okamžitému zastavení operací v hnědouhelném dole Turow poblíž českých hranic kvůli ekologickým problémům. obavy.

Polské úřady tvrdí, že provoz nezastaví. Česká republika zpochybnila povolení dolu kvůli obvinění, že ovlivňuje hladinu podzemní vody na české straně hranice.

Dalším důvodem, řekl Fondros, je vytvoření dvou nových politických koalic, které „se snaží nabídnout více‚ evropských ‘společných volebních platforem.“ V důsledku toho musely jednotlivé strany, které byly dříve slabé v otázkách životního prostředí, přizpůsobit své agendy tak, aby vyhovovaly jejich noví političtí partneři.

Praha chce do roku 2025 ztrojnásobit výrobu obnovitelné energie

Ve všeobecných volbách 2017 měla pravicová Občanská demokratická strana (ODS), v současnosti největší opoziční strana, podle dříve citované zprávy Greenpeace jedno z nejhorších prohlášení o politice životního prostředí. Ale díky partnerství se dvěma malými stranami, které byly kdysi lepší v otázkách zelených, se nyní ODS prostřednictvím nové koalice SPOLU chlubí „silným zeleným programem“, uvádí zpráva.

Totéž platí pro novou dohodu mezi progresivní pirátskou stranou, centristickými starosty a nezávislou stranou (Stan). Studie Zeleného kruhu naznačila, že ekologický program STAN byl před všeobecnými volbami 2017 slabý, ale výrazně se zlepšil, protože je nyní spojencem Pirátské strany, která měla vždy silné environmentální pověření.

Ale přes všechny ty řeči o tom, že se politické strany zazelenají, Fondros varuje, že předvolební sliby „nejsou dostatečně konkrétní“ a že někteří přední politici v zemi nemusí mít dlouhodobý zájem na ochraně klimatu. „Takže skutečné budoucí výsledky stále nejsou jasné,“ řekl.

Studie Zeleného kruhu zjistila, že pouze Zelení, Pirátská aliance a starostové stanovili ve svých datech datum ukončení používání uhlí pro výrobu energie, v roce 2030, respektive 2033. Většina ostatních hlavních stran se zavázala, že postupně sníží spotřebu uhlí, ale na rande šla snadno a nenabídla konkrétní způsoby, jak toho dosáhnout.

V prohlášení ANO se uvádí, že chce do roku 2025 ztrojnásobit výrobu obnovitelné energie, ale studie Zeleného kruhu naznačila, že to byl „velmi ambiciózní cíl“.

Proti využívání jaderné energie se postavila pouze Strana zelených, kterou současná vláda označila jako stříbrnou kulku ke snížení závislosti na uhlí. Zdá se, že existuje široká dvoustranná dohoda o postupu vpřed s plánovaným rozšířením jaderné elektrárny Dukovani.

Výsledek voleb o tomto víkendu není zdaleka jistý. ANO v současné době vede v průzkumech veřejného mínění, ale může mít problém najít nové partnery pro sestavení koaliční vlády. Obě volební aliance by mohly vládu sestavit samy, ačkoli zůstává nejasné, zda by jim to prezident Miloš Zeman, jehož úkolem je jmenovat předsedu vlády, zkusil.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že Zelení získali mezi 1,7 a 2,5% lidových hlasů, což není dost na to, aby získali místo v parlamentu. ČSSD, další strana známá svými zelenými pověřeními, nemusí poprvé od vzniku České republiky v roce 1993 získat poslanecké mandáty.

Co to znamená pro opatření v oblasti klimatu v zemi, se teprve uvidí, ale příští vláda bude téměř jistě čelit náročnější unii a mnohem většímu tlaku na urychlení plánů uhlíkové neutrality.