Žena podstoupila operaci mozku v roce 2008. Zatímco ona trpěla vážnými zdravotními problémy, její manžel se přestěhoval do domu s novým přítelem, takže žena z domu odešla.
Když dala kajícímu se manželovi po chvíli novou příležitost, okamžitě ji využil a požádal manželku a jejího syna, aby s ním podepsali smlouvu o půjčce na přestavbu bytu a řekli své ženě, jak s ní chce znovu žít. Manželka a syn tedy podepsali smlouvu o půjčce a muž je před zaměstnanci banky ujistil, že jsou „jen platovými položkami“.
Poté odešel se svou ženou a nezletilou dcerou na dovolenou do zahraničí a nechal ji natrvalo s tím, že by byl raději s jiným partnerem. Poté žena musela pracovat v místní restauraci, aby si vydělala peníze na cestu domů.
slušné chování? Soudy se tím nezabývaly
Muž do března 2014 splatil téměř 350 000 korun půjčky a následně podal návrh na osobní bankrot. Později banka vyzvala ženu a jejího syna jako spoludlužníky ke splacení zbytku půjčky a následně proti nim podala žalobu. Požadovala částku, která se zvýšila na více než šest milionů korun.
Okresní soud v Bisque zamítl žalobu původně podanou bankou s tím, že žaloba byla oprávněná, ale v rozporu s dobrými mravy, protože muž zneužíval své partnery v dlužníkovi. Podle rozsudku musela banka situaci také lépe prozkoumat.
Krajský odvolací soud však již případ potvrdil a stejný názor měl i Nejvyšší soud.
Žena se tedy obrátila na ústřední trestní soud a senát a zpravodaj Pavel Jamal si přáli, aby její argumenty byly vyslyšeny. Podle ÚS eskobudějovický soud musí přehodnotit, zda banka situaci při podpisu smlouvy nezlehčila.
Pokud soudy nezohlednily, zda výkon práva věřitele nevedl k nepřijatelným následkům v postavení stěžovatelů při posuzování podmínek pro uplatnění opravy morálky, pak nepřiměřeně zúžili výklad opravy morálky, interpretovali svévole a také selhali, dodali soudci.
