PRAHA (AP) – Hudební rukopis Ludwiga van Beethovena patří dědicům nejbohatší rodiny Československa před druhou světovou válkou, jejíž členové museli uprchnout ze země, aby unikli před holocaustem.
Moravské zemské muzeum v Brně uchovává originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur, op. 130 má ve své sbírce více než 80 let. Muzeum obraz poprvé vystavilo tento týden v očekávání jeho předání právoplatným majitelům.
„Je to jeden z nejcennějších předmětů v našich sbírkách,“ řekla kurátorka Simona Sindilašová.
Muzeum uvedlo, že zákon o navrácení majetku ukradeného německými nacisty umožnil návrat. Podrobnosti o tom, jak po 1. světové válce rodina, jejíž majetek pocházel především ze středoevropského hornictví a bankovnictví, získala skladbu od jednoho z pozdních kvartetů německého skladatele, nejsou známy.
„Její ztráta nás mrzí, ale právem patří rodině Peckových,“ řekla Šindilašová.
Šestivětý Smyčcový kvartet B dur složil Beethoven v letech 1825-1826 jako součást své práce na sérii kvartetů na objednávku prince Nicholase Galtzina z Ruska. Premiéru měl v březnu 1826 v Musikverein Music Hall ve Vídni v Rakousku.
Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech mají v současné době téměř 300 stran kompletního podpisu.
Je známo, že Beethoven, který zemřel v roce 1827, dal čtvrtou větu svému sekretáři Karlu Holzovi a před Betschekem jej získali nejméně dva další soukromí majitelé ve Vídni.
Rodina se v březnu 1939 během nacistické okupace Československa pokusila poslat rukopis do zahraničí, což na něj upozornilo gestapo.
Němci podle Šendilašové tehdy požádali znalce z Moravského zemského muzea, aby ověřil, že dokument zpracoval Beethoven, a ten to před okupanty „popřel ve snaze jej zachránit“.
Ta lež ho mohla přijít draho, ale fungovala; Muzeum si dílo mohlo ponechat. Většinu majetku a majetku rodiny Peckových však zabrali nacisté, které byly po válce v Československu znárodněny komunistickým režimem.
Z nového domova v USA se Franz Petschek, který vedl rodinnou hornictví v Československu, pokusil pozemek obnovit, ale neúspěšně kvůli rozdělení poválečné Evropy a vytvoření železné opony.
Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnictví rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.
Anne Weber, spolupředsedkyně londýnské Komise pro uloupené umění v Evropě, uvedla, že ačkoli se 47 zemí v roce 2009 dohodlo, že se pokusí vyřešit křivdy z doby holocaustu, „vracení uloupeného umění se často zdá být stejně vzdálené jako kdykoli předtím“.
„Asi 90 % všech uměleckých děl, která rodiny dnes hledají, se nikdy nenajde ani nevrátí,“ řekl Weber minulý měsíc na konferenci v Praze, aby zhodnotil pokrok od přijetí nezávazné Terezínské deklarace.
Deklarace naléhala na vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského náboženského a komunálního majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich spolupracovníky, a doporučila, aby státy zavedly programy k řešení problému soukromých budov a pozemků.
Přispěl videoreportér Jan Gebert z Brna, Česká republika
Copyright 2022 The Associated Press. Všechna práva vyhrazena. Tento materiál nesmí být publikován, vysílán, přepisován nebo redistribuován bez povolení.
Obecný hudební guru. Vášnivý myslitel. Milovník popkultury. Vášnivý fanoušek zombie.
