PRAHA (AP) – Hudební rukopis Ludwiga van Beethovena patří dědicům nejbohatší rodiny Československa před druhou světovou válkou, jejíž členové museli uprchnout ze země, aby unikli před holocaustem.
Moravské zemské muzeum v Brně uchovává originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur, op. 130 má ve své sbírce více než 80 let. Muzeum obraz poprvé vystavilo tento týden v očekávání jeho předání právoplatným majitelům.
„Je to jeden z nejcennějších předmětů v našich sbírkách,“ řekla kurátorka Simona Sindilašová.
Muzeum uvedlo, že zákon o navrácení majetku ukradeného německými nacisty umožnil návrat. Podrobnosti o tom, jak po 1. světové válce rodina, jejíž majetek pocházel především ze středoevropského hornictví a bankovnictví, získala skladbu od jednoho z pozdních kvartetů německého skladatele, nejsou známy.
„Její ztráta nás mrzí, ale právem patří rodině Peckových,“ řekla Šindilašová.
Šestivětý Smyčcový kvartet B dur složil Beethoven v letech 1825-1826 jako součást své práce na sérii kvartetů na objednávku prince Nicholase Galtzina z Ruska. Premiéru měl v březnu 1826 v Musikverein Music Hall ve Vídni v Rakousku.
Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech mají v současné době téměř 300 stran kompletního podpisu.
Je známo, že Beethoven, který zemřel v roce 1827, dal čtvrtou větu svému sekretáři Karlu Holzovi a před Betschekem jej získali nejméně dva další soukromí majitelé ve Vídni.
Rodina se v březnu 1939 během nacistické okupace Československa pokusila poslat rukopis do zahraničí, což na něj upozornilo gestapo.
Němci podle Šindelářové tehdy požádali znalce z Moravského zemského muzea, aby ověřil, že dokument vypracoval Beethoven, a ten to před okupanty „popřel ve snaze jej zachránit“.
Ta lež ho mohla přijít draho, ale fungovala; Muzeum si dílo mohlo ponechat. Většinu majetku a majetku rodiny Peckových však zabrali nacisté, které byly po válce v Československu znárodněny komunistickým režimem.
Z nového domova v USA se Franz Petschek, který vedl rodinnou hornictví v Československu, pokusil pozemek obnovit, ale neúspěšně kvůli rozdělení poválečné Evropy a vytvoření železné opony.
Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnictví rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.
Ann Weber, spolupředsedkyně londýnské Komise pro uloupené umění v Evropě, uvedla, že ačkoli se 47 zemí v roce 2009 dohodlo, že se pokusí vyřešit křivdy z éry holocaustu, „návrat uloupeného umění se často zdá být tak přitažený za vlasy jako vůbec“.
„Asi 90 % všech uměleckých děl, která rodiny dnes hledají, se nikdy nenajde ani nevrátí,“ řekl Weber minulý měsíc na konferenci v Praze, aby zhodnotil pokrok od přijetí nezávazné Terezínské deklarace.
Deklarace naléhala na vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského náboženského a komunálního majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich spolupracovníky, a doporučila, aby státy zavedly programy k řešení problému soukromých budov a pozemků.
___
Přispěl videoreportér Jan Gebert z Brna, Česká republika
Obecný hudební guru. Vášnivý myslitel. Milovník popkultury. Vášnivý fanoušek zombie.
