Česká republika udělila dočasnou výjimku na dodávky ropy potrubím, protože Evropská unie souhlasí s novými sankcemi proti Rusku.

Rychle snížit závislost Evropy na ruské ropě, aby se zastavilo financování Putinovy ​​válečné mašinérie, není snadný úkol a chvíli se zdálo, že by tato záležitost mohla narušit jednotu, kterou aliance 27 států předvedla tváří v tvář ruské agresi.

Předseda Evropské rady Charles Michel však v pondělí pozdě mohl oznámit průlom – principiální dohodu o šestém balíčku opatření namířených proti Putinovu režimu. Patří mezi ně zákaz veškerých transferů ruské ropy do EU po moři, které tvoří dvě třetiny veškerého dovozu ropy do EU, vyřazení největší ruské banky Sberbank z mezinárodního platebního systému Swift a další omezení pro osoby odpovědné za válečné zločiny v EU. Ukrajina.

Na základě kompromisu, který otevřel cestu k dohodě, dostanou vnitrozemské země, jako je Česká republika, Slovensko a Maďarsko, dočasnou výjimku na dovoz ropy z potrubí, aby si mohly zajistit alternativní zdroje.

Český premiér Petr Viala výsledky jednání přivítal a ocenil, že jednota Evropské unie nebyla rozbita tváří v tvář velkým ekonomickým tlakům a že je uplatňován princip solidarity při pomoci jednotlivým zemím překonat krize.

Jak bude využito ve vztahu k těm zemím, které budou muset začít platit více za zahraniční dovoz ropy z jiných zdrojů než z Ruska, zatím není jasné. Dovoz ruské ropy ropovodem Družba bude také časem zakázán. Nebyla k tomu stanovena žádná lhůta, ale podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen by dodávky ropy z potrubí měly být zakázány „co nejdříve“. V praxi to může znamenat několik let.

Česko dostalo další výjimku – na dovoz nafty vyrobené z ruské ropy. Zhruba 30 procent nafty spotřebované u nás se dováží, především z rafinérie Slovnaft na Slovensku. Vláda Vialy se proto postavila proti požadavku Polska na zákaz dovozu z jedné země EU do druhé, aby některé země neměly prospěch z reexportu ruské ropy. Česká republika nakonec dostala výjimku – ještě dva roky bude moci dovážet naftu z jiných zemí EU.

Zeptal jsem se Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky, zda je takový scénář pro Českou republiku možný.

„Řekl bych, že ve skutečnosti je to více než možné. Podmínky vyjednané českým premiérem a jeho týmem byly, myslím, pro Českou republiku velmi příznivé. Vláda Petera Vialy představila pětiletý plán na úplné odříznutí země z ruských energetických dodávek – a to se netýká jen ropy, ale hlavně plynu, což je důvod, proč je Česká republika stále zcela závislá na Rusku. Tyto dvě komodity dělají spoustu problémů. Můj hrubý odhad je že můžeme snížit naši závislost mnohem dříve. Víme, že stát udělá vše pro to, aby sankce – zejména na ropu – splnil v kratším časovém období. Vím, že se jednalo o dvouletém období osvobození od plynu , ale víme, jak obtížná je otázka ruského plynu pro mnoho dalších evropských zemí, takže předpokládám, že prolomení této závislosti potrvá déle než dvouleté období.

Předseda vlády Petr Fiala nedávno řekl, že závislost Česka na ruském palivu je jedním z „největších bezpečnostních rizik země“ a dodal, že energetika se musí změnit „absolutně“. Česká republika je z více než 90 procent závislá na ruském plynu a její závislost na dodávkách ruské ropy se blíží 50 procentům.