Česká republika má neolitické stavby starší než Stonehenge a egyptské pyramidy

Seznamte se s Jaroslavem Lidkem – od mládí se zajímal o lidskou historii a evoluci, experimentoval s mnoha disciplínami a studijními obory, než pochopil, že to nejlepší, co mu umožňuje čerpat z různých odvětví vědy a spolupracovat s odborníky z různých oborů, je předmětem archeologie. Nyní v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze se zaměřuje na neolit ​​a pozdní dobu kamennou ve střední Evropě, severovýchodní Africe, západní Asii, zejména Turecku. Je také jedním z předních odborníků v České republice na tzv. „kulaté“ (česky „rondely“) – velké neolitické kruhové stavby vyskytující se po celé střední Evropě, včetně Německa, Polska, Slovenska, Maďarska, Rakouska a samozřejmě České republiky. Republika.

„Takzvané grotesky jsou nejstarším dokladem architektury v celé Evropě. Jde o řadu kruhových příkopů a jsou uspořádány vždy do kruhu se dvěma, třemi, čtyřmi nebo více vstupy do centra, nejčastější jsou čtyři Počet kruhových příkopů se obvykle pohybuje mezi jedním a třemi, nebo zřídka čtyřmi. Průměr celé stavby je 30-240 metrů, ale většinou jej najdete v rozmezí 60-80 metrů. jsou obvykle široké asi jeden a půl metru, ale víme, že jsou příkopy až Je čtrnáct metrů široký a šest metrů hluboký.

Bohužel dnes z těchto staveb zbyly jen zbytky – když si je vygooglujete, obrázky, které vidíte, jsou jen rekonstrukcí toho, jak mohly vypadat. Existuje podezření, že vnitřní konstrukce byla tvořena převážně dřevěnými kůly, které pravděpodobně stály vedle sebe, takže vypadaly jako kruhové ohrady přerušované dvěma až čtyřmi vchody. Další hypotézou je, že zaoblené hrany nebyly jednoduchými ohradami, ale příkopy byly zbytky zdí složitějších konstrukcí, omítnutých bahnem a snad i se střechami.

Velké repliky pieza můžete navštívit v německém Gosecku a rakouském Hildenburgu, ale v České republice v současné době nejsou modely v životní velikosti, což je podle Řídkého škoda. V současnosti je objeveno asi 200 kruhových, z toho asi 55 v ČR. Nejméně dvě jsou zvláště pozoruhodné.

„Při stavbě obchvatu Collin byly nalezeny celkem tři rondely a jeden z nich byl vůbec největší v celé střední Evropě – říkáme mu Megarondel. Jeho průměr je 240 metrů a byly v něm dokončeny tři příkopy – čtvrtý nebyl dokončen, ale pokud by byl, byl by dosahoval 240 metrů – a čtyři vjezdy do centra zachovány. Zajímavé je, že asi padesát metrů odtud byl přibližně ve stejnou dobu postaven další kruhový objezd, tentokrát však pouze s jedním příkopem .Toto je jeden příklad.

Pak bych určitě rád zmínil oběžník v Třebověticích, v okrese Jičín, který se v lese zachoval a potvrdil poměrně nedávno. Bylo objeveno díky těmto valům, o jejichž existenci se posledních třicet až čtyřicet let mezi odborníky vedou žhavé debaty – vlastně debata o tom, zda existují, či nikoli. Nyní víme, že to tam skutečně bylo, a tyto valy jsou dodnes viditelné. Jsou přímo uprostřed lesů, můžete se tam projít a jsou křišťálově čisté.“

Rondely byly poprvé objeveny ve druhé polovině devatenáctého století, ale až v 80. a 90. letech 20. století s příchodem leteckých archeologických průzkumů pomocí letadel a dronů se jejich rozšířenost v regionu projevila.

První objevy byly učiněny ve druhé polovině devatenáctého století, ale samozřejmě v té době nikdo nevěděl, co to je. První zvažovaná vysvětlení byla, že byly postaveny pro obranu nebo to byly kotce pro dobytek. Následně největší rozmach cirkulárního výzkumu začal ve střední Evropě ve druhé polovině 80. let s rozvojem letecké archeologie – vědy, která se zabývá dokumentací objektů z výšky nejen z letadla, ale v dnešní době i používání dronů. Takže první polovina 90. let měla největší boom a většinu dat máme z té doby.“

Zajímavé je, že se zdá, že rondely byly postaveny teprve před 200 až 300 lety, asi mezi 4900-4600 př.nl, a pak náhle zmizely z archeologických záznamů.

„Došlo k jakési společenské změně, kdy oblé tvary již nemohly plnit funkci jako dříve a přestaly se používat. A víme, že to bylo někdy kolem roku 4600 před naším letopočtem, máme o tom důkazy ze všech oblastí, kde Někdy kolem roku 4800 př. n. l. nebo o něco dříve se začalo stavět a rondely byly přestavěny, vyčištěny a opečovávány lidmi a nejpozději kolem roku 4600 př. n. l., ale možná ještě předtím došlo k nějaké dramatické změně vidíme v archeologických pramenech, ve skutečnosti mění archeologický záznam úplně, mění se struktura osídlení v některých oblastech, mění se výzdoba.“

Samozřejmě, jako vždy u starých a obskurních konstrukcí, první otázka, která většinu lidí napadne, je: K čemu to je? Co si mysleli muži a ženy, kteří jej postavili – jaký byl jejich účel? Bylo navrženo několik teorií – že byl postaven ve snaze uchvátit moc nebo že měl rituální účel nebo astronomickou funkci, jako je odkaz na jarní rovnodennost nebo zimní slunovrat.

„K funkci rituálu musíme přidat funkci, o které dnes už snad není pochyb, a tou je funkce společenská. Takže – společenský rituál – sešlo se tam více lidí, možná z většího okolí, a to je ten společenský rituál.“ protože předpokládáme, že kapacita jedné osady nebyla dostatečná, pokud by byly postaveny v tak krátké době, aby bylo možné něco takového vytvořit.“

Ale stejně jako u většiny teorií o vzdálené minulosti nám zůstává více otázek než odpovědí – spekulací, úvah a otázek o těchto lidech, našich dávných předcích, jejichž životy a myšlenky pro nás často zůstávají záhadou.