Česká republika má nejvyšší průměrný příjem mezi visegrádskými zeměmi

Průměrný příjem v eurech v České republice je 1 368 eur (34 932 Kč), což je nejvyšší ze čtyř visegrádských zemí.

Země s nejvyšší průměrnou mzdou ve střední a východní Evropě je Německo, konkrétně 3 978 eur (101 578 Kč), následované Rakouskem s 3 108 eurami (79 363 Kč).

Nejnižší průměrná mzda je 400 eur (10 214 Kč) v Kosovu a 432 eur na Ukrajině (11 031 Kč). Tyto výpočty jsou výsledkem každoroční studie konzultační společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy ve 21 zemích střední a východní Evropy.

Podle studie průměrná úroveň mezd v eurech stoupla nejvíce v soukromém sektoru. V Německu to bylo o 14% a na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii to bylo o 5–10%. Průměrná mzda v Polsku je 1331 eur, v Maďarsku 1147 eur a na Slovensku 1113 eur.

Studie rovněž konstatuje, že daně a povinné příspěvky zaměstnavatele související s přijímáním zaměstnanců mají letos tendenci klesat v 21 evropských zemích. V průměru je poměr zaměstnavatelských nákladů k hrubým mzdám na daních a povinných poplatcích 15 procent.

Mezi zeměmi však existují rozdíly. Zatímco v Rumunsku je poplatek nižší než 5 procent z celkových mezd, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česká republika je zemí s druhou nejvyšší mírou v regionu, a to 33,8 procenta.

Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zdá se, že dosud se většina vlád ve středoevropském regionu rozhodla nefinancovat programy podpory zaměstnanosti a podnikání prostřednictvím zvýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly snížit daňové zatížení. Například lednové zrušení super-mezd v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu “, uvedl Pavel Klein, hlavní partner daňové služby Mazars v České republice.

Dá se podle něj očekávat, že se vlády jednotlivých zemí v budoucnu z hlediska tlaku na veřejné finance zaměří na zavedení nových daní či posílení daňové kontroly ve společnostech.

Studie rovněž ukazuje, že Maďarsko a Chorvatsko mají nejvyšší základní sazby DPH, a to 27, respektive 25 procent. Průměr regionu je 21 procent – stejně jako v České republice. V Německu je základní sazba 19 procent.

V případě daní z příjmů právnických osob má Německo nejvyšší sazbu daně – maximální částka je 31 procent. Naopak nejnižší daně z příjmů právnických osob se platí v Maďarsku a Černé Hoře, a to ve výši 9 procent. Aktuální sazba daně z příjmu právnických osob se v zemích regionu pohybuje mezi 15 a 20 procenty a v České republice 19 procent.

„Daňová konkurence mezi zeměmi je stále evidentnější, a to navzdory snahám EU snížit rozdíly v sazbách daně z příjmu právnických osob mezi členskými státy,“ uvádí se ve studii.

Publikace, ve které jsou zastoupeny Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, země jižní Evropy a pobaltské státy – stejně jako země V4 – sleduje hlavně náklady na pracovní sílu, spotřební daně, různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.