Ministři životního prostředí v Polsku, Bulharsku a České republice kritizovali omezení „neškodit“, pokud jde o financování EU. Jiní, jako je Dánsko, mezitím brání přísným omezením výdajů na fosilní paliva v plánu obnovy Evropské unie.
Ministři životního prostředí Evropské unie se minulý čtvrtek setkali, aby posoudili pokrok v jednáních o evropském klimatickém právu.
Diskutovali také o zotavení z koronavirové krize, včetně toho, jak členské státy EU individuálně plánují utratit svůj podíl 750 miliard eur na financování EU, které bude k dispozici na konci dubna.
Zatímco 37% výdajů EU bylo vyčleněno v rámci plánu obnovy opatření v oblasti klimatu, na zbývající část se vztahuje zásada „neškodit“, která de facto vylučuje z financování ropu a uhlí.
Některé země Evropské unie však tvrdí, že normy jsou velmi přísné, pokud jde o plyn, který považují za přechodné palivo.
„Česká republika podporuje zelené oživení. Přesto jsme opakovaně zdůrazňovali, že zásada„ žádné větší škody “jak v nařízení o klasifikaci, tak v zařízení pro obnovu a odolnost musí respektovat regionální zvláštnosti a dostupné technologie.“
Brabeck uvedl, že přísná omezení plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu omezí schémata výměny vytápění v domácnostech kvůli omezené dostupnosti vhodných kotlů.
Rovněž varoval, že kritéria Komise „ohrozí stejné cíle“ plánu obnovy, kterým je poskytnout rychlý ekonomický stimul, který rovněž pomůže přechodu na zelenou ekonomiku.
Polsko a Bulharsko zopakovaly obavy Brabecka. Zdůraznili potřebu uplatňovat zásadu „nezpůsobovat velké škody“ „ve všech oblastech a ve všech projektech, které podporujeme,“ ale mezi členskými státy existují rozdíly. Polský ministr životního prostředí Adam Geborghe Chitwirtski uvedl, že plyn lze považovat za přechodné palivo, pokud se sítě v budoucnu přizpůsobí přepravě dekarbonizovaných plynů.
Jiní však tuto myšlenku odmítli a tvrdili, že standardy silně podporují.
„Podporujeme důležité kroky k integraci principu přílišného poškozování postupným ukončováním neudržitelných investic. Je nezbytně nutné, aby národní plány obnovy a odolnosti nepodporovaly činnosti škodlivé pro životní prostředí,“ uvedla dánská ministryně životního prostředí Lia Wermelenová.
Šéf Evropské unie v oblasti klimatu Frans Timmermans také hájil kritéria navržená Evropskou komisí: „Dříve ráno jsme mluvili o klimatickém cíli 55% do roku 2030. Opravdu všichni chápeme, co to ve skutečnosti znamená v devíti Roky? A že musíme zajistit, že pokud chceme mít příležitost dosáhnout tohoto cíle, pak všechny investice, které nyní musíme udělat, musí pomoci dosáhnout tohoto cíle? „
Nedávná analýza nástroje Green Recovery Tracker ukazuje, že z devíti analyzovaných zemí nebyl velký rozdíl mezi východem a západem Evropské unie.
„Myslíme si, že Německo jasně vynikne a země střední a východní Evropy budou daleko pozadu,“ řekl Timon Weinert, vedoucí výzkumný pracovník Wuppertal Climate Institute. „Avšak zatím to v datech nevidíme,“ dodal s tím, že ho zjištění „překvapilo“.
V Evropské komisi je celkové hodnocení národních plánů obnovy dosud celkově pozitivní. Andrea Beltramillo uvedl: „Vidíme, že ve všech různých dimenzích plánů, včetně zelené dimenze, je skutečně dosaženo velkého pokroku – ať už jde o sledování 37% klimatu, nebo nedostatek významných škodlivých standardů . “ Je zaměstnancem kabinetu ministrů komisaře Evropské unie Valdese Dombrovskise odpovědného za finance.
Rozdělení oproti standardům DNSH odráží širší rozdíly mezi členskými státy EU ohledně role plynu při přechodu na zelenou ekonomiku. V prosinci 10 zemí Evropské unie odložilo provádění pravidel pro klasifikaci zeleného financování kvůli omezené úloze plynu při přechodu.
Evropská komise nyní pracuje na aktualizovaném návrhu, který se zaměřuje na rozšíření úlohy fosilního plynu při klasifikaci. Vlády Rakouska, Dánska, Irska, Lucemburska a Španělska se však písemně obrátily na komisi, aby vyjádřily znepokojení nad „návrhy z různých členských států“ na zvýšení prahové hodnoty pro plyn, a požádaly komisi, aby fosilní paliva z této klasifikace vyloučila.
[Edited by Frédéric Simon]
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.