Češi jsou podle průzkumu Brněnského deníku dobročinnější než občané ostatních zemí Visegrádu

Češi jsou podle průzkumu Brněnského deníku dobročinnější než občané ostatních zemí Visegrádu

Lidé v České republice se věnují charitativním aktivitám více než občané Maďarska, Polska nebo Slovenska, vyplývá z průzkumu, který v těchto zemích pro Visegrádskou skupinu (V4) provedl o motivaci k dobrovolnictví a pomoci v krizovém řízení.

V České republice provedli průzkum odborníci z Ústavu ekonomiky a managementu pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VSCHT). Průzkumu se zúčastnilo 2034 účastníků, z toho 580 v České republice. Autoři průzkumu uznávají, že výsledky nejsou reprezentativní, ale zdůrazňují, že jsou statisticky významné.

Výzkumníci zjišťovali, zda se lidé za svůj život nebo v posledních dvou letech dobrovolně přihlásili do nějakého sdružení nebo charity, a to buď zdarma, nebo za malý poplatek. Zaměřili se také na neplacenou pomoc sousedům, přátelům či v komunitě a na tzv. neformální dobrovolnickou práci. Ptali se také, zda lidé dávají peníze a proč. Otázky vycházely z podobného sledování dobrovolnických aktivit ve Švýcarsku.

57 % dospělých v České republice se někdy dobrovolně přihlásilo, pomohlo nebo darovalo peníze. Třetina českých respondentů se angažovala ve všech třech oblastech: dobrovolně, pomáhali a finančně přispívali. V ostatních zemích V4 pracoval ve všech třech oblastech každý pátý respondent.

12 % Čechů se nikdy nezapojilo do charitativních aktivit, v Maďarsku je to asi 20 %, na Slovensku 25 % a v Polsku 30 %. Lidé v České republice častěji uváděli, že byli v posledních dvou letech aktivní.

Ve všech zemích Visegrádu je hlavní motivací pro dobrovolnictví možnost pomáhat druhým, což uvedly tři pětiny lidí. Češi se však přikláněli spíše k tomu, že volnou práci pro spolky či organizace považovali za zábavu, možnost setkávat se s jinými lidmi a rozvíjet se i věci měnit.

Průzkum také zkoumal, jak občané V4 v posledních dvou letech přispěli k mimořádným událostem, jako jsou války na Ukrajině a jinde, záplavy v Pákistánu a zemětřesení v Turecku. V české části průzkumu se přidal hurikán na jižní Moravě, obrovské lesní požáry v Národním parku České Švikarsko a pandemie koronaviru. Přibyly místní přírodní katastrofy a další mimořádné události v ostatních třech zemích.

READ  „Adu“ je na vrcholu nominací na španělskou Goyu; „Quack“ mezi českými lvy Noms - termín

Viz také

Prezident republiky Petr Pavel udělil ve čtvrtek 13. června 2024 nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého lva I. třídy s medailovým řetízkem Zuzaně Čaputové, prezidentce Slovenské republiky.

Dary poskytlo 58 % Čechů, 40 % Poláků, 36 % Slováků a necelých 30 % Maďarů. V průměru také lidé v Česku darovali Ukrajině více peněz než v jiných zemích V4.

V České republice více darují muži při politických událostech a válce, ženy naopak více přispívají na humanitární pomoc. Průzkum ukázal, že lidé starší 65 let dávají více na vojenské účely.

Dosud největší průzkum dobrovolnické práce v České republice provedl loni na podzim Český statistický úřad. Očekává se, že zástupci vlády a statistici výsledky představí na tiskové konferenci 25. června. V plánu je mapovat situaci každé čtyři roky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *