Bulharsko a Rumunsko se částečně připojují k evropskému schengenskému prostoru Zprávy o imigraci

Schengenská pravidla zatím neplatí pro pozemní hranice kvůli obavám Rakouska z nelegálního přistěhovalectví.

Po 13 letech čekání Bulharsko a Rumunsko částečně vstoupily do evropského schengenského prostoru pro volný pohyb.

Obě země dosáhly koncem loňského roku dohody o připojení k zóně volného cestování na kontinentu letecky i po moři poté, co se Rakousko postavilo proti plnému členství, včetně pozemních přechodů, s tím, že Rumunsko a Bulharsko musí udělat více, aby zabránily nelegální migraci.

Navzdory částečnému členství má nedělní zrušení kontrol na vzdušných a námořních hranicích obou zemí velkou praktickou a symbolickou hodnotu.

„Samozřejmě je to pro Bulharsko velmi pěkný úspěch, který nám jako Bulharům usnadňuje práci,“ řekl Minchu Yurukov, který v neděli přiletěl na sofijské letiště z Berlína.

„Také se cítíme jako Evropané. To je velmi důležitá věc, cesta je mnohem lepší, nejsou žádné kontroly.“

Schengenský prostor, který byl založen v roce 1985, umožňuje více než 400 milionům lidí v Evropské unii volně cestovat bez kontrol na vnitřních hranicích.

Jako dílčí členové má nyní schengenský prostor 29 členů – 25 z 27 členských států EU plus Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

„Vítám zrušení inspekcí na vnitřních vzdušných a námořních hranicích. „Je to velký úspěch pro obě země,“ uvedla v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Společně budujeme silnější a jednotnější Evropu pro všechny naše občany,“ řekla.

Výzvy k prodloužení

Zatímco někteří cestovatelé mají důvod k oslavě, řidiči kamionů, kteří na hranicích se svými evropskými sousedy čelí dlouhým frontám, se cítí opomenuti.

Jeden z hlavních rumunských odborových svazů silniční dopravy, UNTRR, vyzval k „urychleným opatřením“ k dosažení plné integrace do schengenského prostoru a stěžoval si na obrovské finanční náklady způsobené dlouhým čekáním.

„Rumunské dopravní společnosti přicházejí každý rok o miliardy eur jen kvůli dlouhým čekacím dobám na hranicích,“ řekl Radu Deniscu, generální tajemník Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Řidiči kamionů podle svazu na hranicích s Maďarskem obvykle čekají 8 až 16 hodin, na bulharských 20 až 30 hodin, přičemž vrchol dosahuje tří dnů.

Bulharské společnosti také vyjádřily hněv nad pomalým pokrokem.

„Pouze 3 % bulharského zboží se přepravují letecky a po moři a zbývajících 97 % po zemi,“ řekl Vasil Filev, šéf Bulharské průmyslové kapitálové asociace (BICA).

„Takže jsme v schengenském prostoru na 3 procentech a nevíme, kdy tam budeme se zbývajícími 97 procenty,“ řekl Agence France-Presse.

Bukurešť a Sofie řekly, že nebude cesty zpět.

„Není pochyb o tom, že tento proces je nevratný,“ řekl tento měsíc rumunský ministr vnitra Catalin Preduiu a dodal, že „musí být dokončen do roku 2024 s rozšířením pozemních hranic“.

imigrační oddělení

Jedním z hlavních důvodů, proč se na pozemních hranicích Bulharska a Rumunska neuplatňují schengenská pravidla, jsou obavy Rakouska ohledně toho, jak Sofie a Bukurešť řídí nelegální migraci přes tyto hranice.

Bulharský ministr vnitra Kalin Stojanov v neděli novinářům řekl, že země by se měla stát řádným členem schengenského prostoru do konce letošního roku, což znamená, že budou odstraněny i hraniční kontroly pro lidi a zboží cestující po silnici a železnici.

Rumunský premiér také uvedl, že jeho země očekává, že jednání o pozemní hranici uzavře letos.

Obě země se připojily k regionální policejní iniciativě s Rakouskem, Řeckem a Slovenskem, aby čelily toku nelegální migrace, a pohraniční agentura Evropské unie Frontex minulý měsíc uvedla, že ztrojnásobí počet svých policistů v Bulharsku, aby pomohla zastavit tok migrantů. . Přejezd do bloku z Türkiye.