Ázerbájdžánské síly útočí na Náhorní Karabach, když se objevuje hrozba nové války | Zprávy

Jerevan odsuzuje „rozsáhlou agresi“ proti regionu ovládanému Arménií a Baku se zavazuje pokračovat ve vojenské operaci „až do konce“.

Ázerbájdžán vyslal vojáky podporované dělostřeleckými útoky do Arménie kontrolovaného Náhorního Karabachu a varoval, že jeho operace se nezastaví, dokud se arménské síly nevzdají.

Úterní útoky zvýšily riziko nové války v ázerbájdžánské etnické arménské oblasti, která je bodem vzplanutí od rozpadu Sovětského svazu. Je to oblast mezinárodně uznávaná jako ázerbájdžánské území, ale její část je spravována separatistickými arménskými úřady, které tvrdí, že oblast s populací asi 120 000 lidí je domovinou jejich předků.

Baku zahájilo takzvanou „antiteroristickou operaci“ několik hodin poté, co byli čtyři vojáci a dva civilisté zabiti nášlapnými minami, o nichž tvrdilo, že je nastražili arménští sabotéři.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že cílem je „odzbrojit a zajistit stažení formací arménských ozbrojených sil z našich území“. [and] A neutralizovat jejich vojenskou infrastrukturu.“

V úterý ázerbájdžánské síly obsadily více než 60 vojenských objektů a zničily až 20 vojenských vozidel a dalšího vybavení, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Arménské ministerstvo zahraničí útoky odsoudilo a uvedlo, že Ázerbájdžán „zahájil další rozsáhlou agresi proti lidu Náhorního Karabachu s cílem dokončit politiku etnických čistek“.

Počet mrtvých a zraněných v důsledku vojenského útoku nebyl bezprostředně jasný. Arménský separatistický úředník pro lidská práva v odtržené oblasti Náhorní Karabach uvedl, že bylo zabito 25 lidí, včetně dvou civilistů. Al-Džazíra nebyla schopna toto tvrzení ověřit.

Poradce ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev řekl Al-Džazíře, že Baku zahájilo „místní, ale omezená protiteroristická opatření“ zaměřená na údery na vojenské cíle.

Tvrdil, že zatímco Baku používalo vysoce přesné zbraně, „vedlejší škody“ byly pravděpodobně nevyhnutelné, protože civilisté byli ve sporné oblasti používáni jako „lidské štíty“.

Dodal: „Vyzýváme všechny civilisty, aby se vzdálili do bezpečné vzdálenosti od vojenských cílů.“

Oficiální tisková agentura citovala prezidentskou administrativu, která uvedla, že Ázerbájdžán bude pokračovat v operaci „až do konce“, pokud se „arménské vojenské jednotky“ nevzdají a nevzdají se svých zbraní.

Náhorní Karabach a jeho rozsáhlé okolní oblasti se dostaly pod kontrolu etnických arménských sil podporovaných arménskou armádou na konci separatistické války v roce 1994. Ázerbájdžán v bojích v roce 2020 znovu získal území a části samotného Náhorního Karabachu.

Arménie, která uvedla, že její ozbrojené síly nejsou v Karabachu a že situace na její hranici s Ázerbájdžánem je stabilní, vyzvala členy Rady bezpečnosti OSN, aby pomohli a rozmístili ruské mírové síly od konce předchozího konfliktu v roce 2020. Zásah.

V arménském hlavním městě Jerevanu se demonstranti shromáždili, aby odsoudili, jak se premiér Nikol Pašinjan vypořádal s karabašskou krizí, a požadovali jeho rezignaci.

Demonstrace se konaly poté, co Pašinjan – kterého Rusko považuje za tradičního zastánce Arménie – odsoudil výzvy k „převratu“, když Ázerbájdžán zahájil svou vojenskou operaci.

Arménská bezpečnostní rada varovala před „skutečným nebezpečím masových nepokojů v Arménské republice“ po nepokojích.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko obě strany kontaktovalo, aby je vyzvalo k obnovení jednání.

Moskva, která vede vlastní válku proti sousední Ukrajině, se snaží udržet svůj vliv tváří v tvář větší aktivitě Turecka, které podporuje Ázerbájdžán.

Turecké ministerstvo zahraničí hájilo Baku s tím, že Ázerbájdžán byl nucen zakročit na svém suverénním území v Nárhorním Karabachu poté, co jeho obavy nebyly rozptýleny v důsledku konfliktu s Arménií v roce 2020.

Uvidí se, zda je Rusko nyní schopno zprostředkovat obnovené příměří. „To bude pravděpodobně znamenat pro arménskou vládu těžké politické náklady,“ řekla Al-Džazíře Marie Dumoulinová, ředitelka programu širší Evropy při Evropské radě pro zahraniční vztahy.

Ruské mírové jednotky rozmístěné ve sporném regionu po příměří v roce 2020 od té doby nezabránily žádným ázerbájdžánským vojenským akcím.

Jejich činnost byla většinou zakázána od prosince, protože Ázerbájdžán tvrdil, že Arméni pašují zbraně a nelegálně těží zdroje. Arménie uvedla, že Ázerbájdžán uvalil na území blokádu, která vedla k vážnému nedostatku potravin, a že Ázerbájdžán usiluje o genocidu prostřednictvím hladomoru.

Arménie obvinila Moskvu z toho, že je natolik rozptylována svou válkou na Ukrajině, že ji nedokáže ochránit, a uvedla, že ruské mírové síly v Karabachu ve své misi selhávají.

Západní lídři vyzývají k jednání a ukončení nepřátelství

Spojené státy uvedly, že pokračují v krizové diplomacii ohledně toho, co považovaly za obzvláště nebezpečné ohnisko. Američtí představitelé uvedli, že americký ministr zahraničí Anthony Blinken se pravděpodobně zúčastní v příštích 24 hodinách ve snaze zmírnit krizi.

Evropská unie, Francie a Německo odsoudily ázerbájdžánskou vojenskou akci a vyzvaly k návratu k rozhovorům o budoucnosti regionu.

Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell řekl, že Brusel je nadále „plně zapojen“ do usnadňování dialogu. „Tato vojenská eskalace by neměla být používána jako záminka k tomu, aby donutila místní obyvatele k hromadnému vysídlování,“ řekl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle tiskové zprávy vyzval k „okamžitému obnovení diskusí“ s cílem nalézt „spravedlivý a trvalý mír“ mezi Arménií a Ázerbájdžánem a vyzval k „okamžitému zastavení útoku“.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock uvedla, že Ázerbájdžán porušil svůj slib, že se neuchýlí k vojenské akci v Náhorním Karabachu. „Ázerbájdžán musí okamžitě zastavit bombardování a vrátit se k jednacímu stolu,“ řekl Birbock na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.