Ázerbájdžán zahajuje operaci proti Náhornímu Karabachu a požaduje jeho kapitulaci

Ázerbájdžán uvedl, že jeho vojenská opatření v Náhorním Karabachu pokračují již druhým dnem poté, co v enklávě zahájil operace, které nazývá „protiteroristické“.

Říká, že se nezastaví, dokud se Arméni v Karabachu nevzdají.

Na jižním Kavkaze už měsíce roste napětí kvůli odtržené oblasti, která je mezinárodně uznávána jako součást Ázerbájdžánu.

Ázerbájdžán a Arménie válčily naposledy před třemi lety.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v prohlášení ve středu ráno uvedlo, že vojenské vybavení arménských ozbrojených sil, včetně vojenských vozidel, dělostřelectva a protiletadlových raketových zařízení, bylo „neutralizováno“.

Úřady v Náhorním Karabachu uvedly, že od začátku útoku bylo zabito 27 lidí včetně dvou civilistů a mnoho dalších bylo zraněno.

Baku řekl, že je připraven k rozhovorům, ale trval na tom, že „nelegitimní arménské vojenské formace musí vztyčit bílou vlajku“ a rozpustit svůj „nelegitimní režim“.

Ázerbájdžán a Arménie šly do války poprvé na počátku 90. let po pádu Sovětského svazu. V roce 2020 pak Ázerbájdžán znovu získal kontrolu nad oblastmi v Náhorním Karabachu a okolí, než bylo dohodnuto příměří a monitorováno ruskými mírovými silami.

Etničtí Arméni v Karabachu v úterý vyzvali k zastavení palby a zahájení rozhovorů. Ale z ázerbájdžánského ultimáta bylo jasné, že cílem Baku bylo dokončit invazi do hornaté enklávy.

Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán ze zahájení pozemní operace zaměřené na „etnické čistky“.

Stovky arménských demonstrantů, frustrovaných reakcí své země, se před parlamentem v Jerevanu střetly s policií, odsoudily svého vůdce jako zrádce a vyzvaly ho, aby rezignoval.

Jak ruské ministerstvo zahraničí, tak americký ministr zahraničí Anthony Blinken vyzvali ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, aby okamžitě zastavil vojenské akce.

Ázerbájdžán uvedl, že jednání by mohla začít ve městě Jevlakh, asi 100 kilometrů (60 kilometrů) severně od Khankendi, hlavního města Karabachu, kterému etničtí Arméni říkají Stepanakert.

Od konce roku 2020 sledovalo křehké příměří 2000 Rusů, pozornost Moskvy však odvedla rozsáhlá invaze na Ukrajinu.

V horské enklávě žije odhadem 120 000 Arménů. Rusko uvedlo, že jeho vojáci přesunuli téměř 500 civilistů z nejzranitelnějších oblastí, zatímco separatisté uvedli, že pomohli přesunout celkem 7000 civilistů.

Ázerbájdžán za posledních devět měsíců uvalil účinnou blokádu na jedinou cestu do enklávy z Arménie, známou jako Lachinský koridor.

Ázerbájdžán uvedl, že zahájil svou operaci v reakci na zabití šesti lidí, včetně čtyř policistů, při výbuchu dvou pozemních min v úterý ráno.

Představitelé obrany v odtržené oblasti uvedli, že ázerbájdžánská armáda „porušila příměří podél celé kontaktní linie raketovými a dělostřeleckými údery“. Další představitelé Karabachu hovořili o „velkém vojenském útoku“, i když pozdější zprávy hovořily o snížení intenzity střelby.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany trvá na tom, že se nezaměřuje na civilisty ani civilní budovy a že „použitím vysoce přesných zbraní jsou narušeny pouze legitimní vojenské cíle“.

Obvinila arménské síly ze „systematického bombardování“ svých armádních pozic a uvedla, že reagovala zahájením „místních protiteroristických aktivit… s cílem odzbrojit a zajistit stažení formací arménských ozbrojených sil z našich území“.

Arménský premiér v krátkém televizním projevu odmítl nařčení, že je do toho zapojena jeho armáda.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že bylo před ázerbájdžánským útokem varováno jen několik minut předtím, a vyzvalo obě země, aby respektovaly příměří podepsané po válce v roce 2020. Regionální zvláštní zástupce Evropské unie Toivo Klar uvedl, že je „naléhavě potřeba okamžité příměří.“ .

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval ve středu ráno k okamžitému zastavení bojů a k „přísnějšímu dodržování příměří z roku 2020 a zásad mezinárodního humanitárního práva“.

Arménie je členem vojenské aliance CSTO vedené Ruskem, ale vztahy s Moskvou jsou napjaté.

Nikol Pašinjan nedávno prohlásil, že Rusko „automaticky opouští region“ a že 175 arménských vojáků se tento týden účastní vojenských cvičení s americkými silami. Ázerbájdžán se zároveň těší silné podpoře svého spojence Türkiye.

Hikmet Hadžijev, zvláštní poradce ázerbájdžánského prezidenta, vyzval separatistickou administrativu arménského původu, aby se „rozpustila“.

„Ázerbájdžán vždy říkal, že jsme připraveni poskytnout Arménům v Karabachu práva a bezpečnost podle ústavy,“ řekl BBC.

Ázerbájdžán popřel zvýšení počtu svých sil v regionu a existovala naděje, že se napětí uklidní.

V pondělí umožnila pomoci Mezinárodního výboru Červeného kříže vstoupit do Karabachu dvěma cestami, jednou přes Lachinský koridor z Arménie a druhou po ázerbájdžánské Aghdam Road.