Pro archeologa bylo odhalení ostatků velmi emotivní, jak líčí Dr. Filip Vukosavowicz ze Starého jeruzalémského výzkumného střediska, který je spoluautorem výkopu s Dr. Joe Ozilem a Ortalem Khalafem za izraelské starožitnosti Úřad.
cnxps.cmd.push (function () {cnxps ({playerId: ’36af7c51-0caf-4741-9824-2c941fc6c17b‘}). render (‚4c4d856e0e6f4e3d808bbc1715e132f6‘);});
if (window.location.pathname.indexOf („656089“)! = -1) {console.log („hedva connatix“); document.getElementsByClassName („divConnatix“)[0].style.display = „Žádný“;}
Když jsme odhalili první část zdi, měla průměr asi jeden metr. na 1 m. Skvělé, okamžitě jsem pochopil, co jsme našli. „Skoro jsem brečel.“
Pozůstatky nejenže poskytují neuvěřitelné svědectví o staletí života v Jeruzalémě a jeho tragickém konci, ale také vyřešily desetiletí staré archeologické tajemství. Během vykopávek v oblasti vedených britskou archeologkou Kathleen Kenyonovou v 60. letech a archeologem Yigalem Shiloem v 70. letech byly na dvou různých místech útesu objeveny zbytky mohutné zdi. Jelikož se však zdálo, že tyto dvě struktury spolu nesouvisejí, většina vědců nevěřila, že jsou součástí městských hradeb, jejichž existence je popsána v Bibli, ale je třeba je dokázat archeologickými důkazy.
„Nyní můžeme s jistotou říci, že městská zeď tam už byla, alespoň na východním svahu,“ řekl Vukosavitch. Dodal, že jelikož východní svah představuje nejobtížnější přístup k Jeruzalému, dalo se předpokládat, že zbytek města byl obklopen zdí.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“