Alignment Analytics 2021 – Jak vypadá česká ekonomika v souvislosti se závazkem České republiky vstoupit do eurozóny?

Vyplývá to z letošního vydání ČNB Analýzy ekonomické kompatibility ČR s eurozónouBudoucí přijetí jednotné evropské měny má zvýšit přínosy pro Českou republiku z její rozsáhlé účasti v mezinárodních ekonomických vztazích. Přijetí eura však zároveň přináší rizika vyplývající ze ztráty nezávislé měnové politiky a stabilní role flexibilního kurzu. Při posuzování dopadů budoucího vstupu ČR do eurozóny je nutné posuzovat i situaci v eurozóně a měnící se obsah závazku ČR přijmout euro.

každý rok , Analýza současné ekonomické kompatibility ČR s eurozónou (Analytika zarovnání) Strukturální a dlouhodobý pohled na ekonomický vývoj v ČR v kontextu závazku ČR ke vstupu do eurozóny. Nezkoumá celkové výhody a nevýhody přijetí eura ani nedává doporučení pro takový krok.

v řadě s Přístupová strategie ČR do eurozónyKanadská národní banka spolu s českým ministerstvem financí pravidelně hodnotí pokrok dosažený při pokládání základů pro přijetí eura. Výsledkem tohoto hodnocení je společný dokument Posouzení plnění maastrichtských kritérií pro konvergenci a míry ekonomické kompatibility ČR s eurozónou, na základě analýz sladěnosti ČNB. Vzhledem k tomu, že vláda loni rozhodla, že nebude do roku 2022 znovu posuzovat plnění kritérií a míru kompatibility ČR s eurozónou, čínská centrální banka a ministerstvo financí letos společný dokument nezveřejnily. Kanadská národní rada proto zveřejňuje pouze svůj analytický dokument.

Česká republika

Na základě výsledku letošní analýzy lze charakteristiky české ekonomiky ve vztahu ke vstupu do eurozóny rozdělit do tří skupin:

1. Indikátory naznačují relativně nízkou míru rizika spojeného s možným přijetím eura v analyzovaném regionu

Do této skupiny patří úzké obchodní a vlastnické vztahy české ekonomiky s eurozónou a vysoká míra její otevřenosti, která vytváří předpoklady pro výhody přijetí eura. Silné obchodní vazby zároveň podporují sladění hospodářských cyklů v ČR a hospodářského cyklu eurozóny. To se projevuje i v používání eura českými firmami, které dlouhodobě vykazují mírně rostoucí tendenci. S ohledem na přizpůsobovací mechanismy české ekonomiky lze i přes výkyvy minulého roku pozitivně hodnotit vysokou úroveň ekonomické aktivity české populace a nízkou míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Tuzemský bankovní sektor, jehož kapitalizace se za poslední rok dále zvýšila a jehož likviditní pozice zůstává silná, zůstává odolný.

2. Indikátory s neutrálním sdělením

Do této kategorie patří především indikátory, které zachycují podobnosti v transmisi měnové politiky v ČR a eurozóně. Česká republika se v některých finančních ukazatelích výrazně odlišuje od průměrné měnové unie, nelze to však považovat za zásadní překážku či překážku přijetí eura. Neutrální je i konvergence úrokových sazeb, i když oproti loňsku v nižší míře z důvodu zahájení domácího cyklu zpřísňování měnové politiky.

3. Analýza ukazatelů, které indikují ekonomická rizika spojená s možným přijetím eura v regionu

Do této skupiny patří nedokončený proces ekonomické konvergence ČR k eurozóně, zejména s ohledem na konvergenci cen a mezd. Riziko v případě přijetí eura může představovat i nízká strukturální podobnost české ekonomiky s eurozónou. Na českém trhu práce stále přetrvává problém tvorby daňového a benefitního systému, který může snižovat motivaci k aktivnímu hledání práce. Potřeba stabilizovat ekonomiku zasaženou epidemií pomocí nástrojů fiskální politiky se navíc projevila výrazným zhoršením salda vládního sektoru a nárůstem vládního dluhu, což prohloubilo přetrvávající problém udržitelnosti českých veřejných financí.

eurozóny

Makroekonomický vývoj ve všech zemích eurozóny byl epidemií výrazně ovlivněn, i když ve velmi rozdílné míře. V důsledku široké vládní podpory během pandemie došlo k výraznému zhoršení finanční pozice všech zemí eurozóny. Dopad pandemie také přispěl k výkyvům inflace. Po loňském prudkém poklesu inflace letos ve většině zemí eurozóny vzrostla v důsledku kombinace faktorů nabídky a poptávky.

Pokud jde o opatření směřující k hospodářskému oživení členských států, v roce 2021 sehrála významnou roli operacionalizace Plánu obnovy a odolnosti (zejména Program nové generace; NGEU). Plán byl financován z prostředků Evropské komise (EK) získaných v roce 2021. finanční trhy jménem Evropské unie od doby emise dluhopisů Evropské unie. Prostředky jsou členským státům poskytovány ve formě grantů nebo půjček k dosažení cílů stanovených v národních plánech obnovy a odolnosti.

Potřeba řešit naléhavé výzvy vedla k pokračující recesi s cílem dále prohloubit integraci eurozóny. Diskuse o budoucím fungování Evropské unie a eurozóny dále prokázaly přetrvávající zásadní názorové rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Proces reformy eurozóny a budování hospodářské a měnové unie je stále nedokončeným procesem. Důsledky budoucího vstupu České republiky do eurozóny je tak potřeba pečlivěji sledovat a vyhodnocovat.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)
[Link]