PRAHA – Rukopis hudby Ludwiga van Beethovena se vrátí k dědicům nejbohatší československé rodiny před druhou světovou válkou, jejíž členové byli nuceni uprchnout ze země před holocaustem.
Moravské zemské muzeum v Brně uchovává originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu C-Pemole dur, op. 130 má ve své sbírce přes 80 let. Muzeum vystavilo noty poprvé tento týden v očekávání jejich vydání právoplatným majitelům.
„Je to jeden z nejcennějších předmětů v našich sbírkách,“ uvedla kurátorka muzea Simona Šindelarová.
Muzeum uvedlo, že zákon o navrácení majetku ukradeného německými nacisty umožnil vrácení tohoto kousku. Nejsou známy žádné podrobnosti o tom, jak rodina, jejíž bohatství pocházelo především ze středoevropského hornictví a bankovnictví, získala toto dílo po 1. světové válce od jednoho z pozdních kvartetů německého skladatele.
„Je nám líto, že jsme ji ztratili, ale skutečně patří rodině Bečiků,“ řekla Šindelářová.
Beethoven složil šestivětý smyčcový kvartet C dur v letech 1825 a 1826 jako součást své práce na sérii kvartetů na objednávku ruského prince Nicholase Galitsyna. Poprvé byla provedena v březnu 1826 v koncertní síni Musikverein ve Vídni v Rakousku.
Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech amerických v současné době uchovávají přibližně 300 stran kompletní verze knihy.
O Beethovenovi, který zemřel v roce 1827, je známo, že čtvrtou větu předal svému sekretáři Karlu Holzovi a také ji získali nejméně dva další soukromí majitelé ve Vídni před Pietschekovými.
Rodina se pokusila poslat rukopis do zahraničí v březnu 1939 během nacistické okupace Československa, ale neuspěla a upozornila na to gestapo.
Němci podle Shindelarové tehdy požádali znalce z Moravského zemského muzea, aby ověřil, že dokument napsal Beethoven, a ten to před okupanty „popřel ve snaze jej zachránit“.
Tato lež ho mohla přijít draho, ale fungovala; Muzeum si mohlo dílo ponechat. Většinu majetku a majetku rodiny Pečkových však zabrali nacisté, které byly po válce v Československu znárodněny komunistickým režimem.
Z nového domova ve Spojených státech se pokusil objekt získat zpět Franz Peček, který vedl rodinnou těžařskou firmu v Československu, ale neuspěl kvůli poválečnému rozdělení Evropy a vzniku železné opony.
Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnictví rukopisu na jeho dědice. Existují však i další rodiny, které se hlásí o svá práva na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války a stále čekají na vyřešení svých případů.
Anne Weber, spolupředsedkyně londýnské Komise pro uloupené umění v Evropě, uvedla, že ačkoli se 47 zemí v roce 2009 dohodlo, že se pokusí vyřešit nespravedlnosti z dob holocaustu, „získání uloupených uměleckých děl se často zdá být spíše vzdálenou možností. než kdy jindy“.
„Asi 90 % všech uměleckých děl, která dnes rodiny hledají, nebylo nikdy nalezeno nebo vráceno,“ řekl Weber minulý měsíc na konferenci v Praze, aby zhodnotil pokrok od přijetí nezávazné Terezínské deklarace.
Deklarace vyzvala vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského komunálního a náboženského majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich agenty, a doporučila, aby země zavedly programy k řešení problému soukromých budov a pozemků.
___
Fotoreportér Jan Gebert přispěl z Brna, Česká republika
Obecný hudební guru. Vášnivý myslitel. Milovník popkultury. Vášnivý fanoušek zombie.
