Irští a čeští voliči jdou k volbám druhý den voleb do EU, protože krajní pravice usiluje o větší moc.

Irští a čeští voliči jdou k volbám druhý den voleb do EU, protože krajní pravice usiluje o větší moc.

BRUSEL – Voliči v Irsku a České republice, dvou zemích, kde byla imigrace hlavním tématem předvolební kampaně, šli v pátek, druhý den prezidentských voleb, k volbám. Hlasujte pro Evropský parlament. Z volebního maratonu se pravděpodobně objeví krajně pravicová vlna napříč 27 státy.

Konečné výsledky budou zveřejněny až v neděli večer, jakmile bude hlasování v každé zemi ukončeno. Průzkum veřejného mínění provedený ve čtvrtek po zahájení voleb v Nizozemsku však potvrdil, že pravděpodobně vyhraje krajně pravicová Strana svobody vedená Geertem Wildersem. Velké zisky.

Přestože koalice proevropských stran odsunula Stranu svobody na druhé místo při větší účasti než v předchozích volbách do EU, zdálo se, že Wildersova strana dosáhla největších zisků přes noc.

Na pozadí voleb se objevily zprávy, že dánskou premiérku Mette Frederiksenovou v pátek na náměstí v hlavním městě Kodani napadl muž. Policie na X, dříve Twitteru, potvrdila, že v případu byla zatčena jedna osoba a probíhá vyšetřování.

Podle médií útok nesouvisel s volební událostí. Její kancelář řekla dánské státní televizi DR, že byla incidentem „šokována“. Frederiksen vedl kampaň s hlavní kandidátkou Sociálně demokratické strany v Evropské unii Christel Schaldmusovou.

Od posledních voleb do EU v roce 2019 ovládají populistické, krajně pravicové a extremistické strany vlády ve třech zemích EU, jsou součástí vládnoucích koalic v několika dalších a zdá se, že mají rostoucí podporu veřejnosti na celém kontinentu. Krajně pravicové strany v Francie, Belgie, Rakousko a Itálie S největší pravděpodobností vyhrají volby do Evropské unie.

Otázka přistěhovalectví se v Irsku dostala na první místo politického programu, přičemž se očekává, že mnoho hlasů získají nezávislí kandidáti požadující přísnější omezení. V Irsku neexistuje žádná velká krajně pravicová strana, která by dokázala upevnit protiimigrantské nálady.

Problém přistěhovalectví narušuje podporu středolevicové strany Sinn Féin, která byla kdysi napojena na Irskou republikánskou armádu a byla na dobré cestě stát se nejpopulárnější stranou Irska.

V české předvolební kampani se krajní pravice a krajní levice sjednotily na odsouzení plánů EU na řešení migrace a změny klimatu a také na jejich silném odporu vůči vojenské podpoře Ukrajině.

Populistický expremiér Andrej Babiš a jeho centristické hnutí Ano (Ano) vedli kampaň pod heslem „Ne imigraci a zelenému šílenství“. Babiš má silnou protiimigrantskou rétoriku, která ho spojuje s dalším protiimigračním hrdinou Viktorem Orbánem, maďarským premiérem.

Ano vedl v průzkumech před středopravicovou koalicí Společně, kterou tvoří konzervativní Občanská demokratická strana premiéra Petera Fialy, Křesťanští demokraté a liberálně konzervativní strana Top 09. Očekává se, že mandáty získají i další dvě vládní strany Pirátská strana a STAN, uskupení Starostů a nezávislých kandidátů.

Strana pro svobodu a přímou demokracii, hlavní protiimigrantská síla a místní spojenec francouzské krajně pravicové vůdkyně Marine Le Penové a její strany Národní shromáždění, která v roce 2019 získala dvě křesla, se snaží tento výsledek zopakovat, ne-li zlepšit. . Očekává se, že nejméně jeden mandát získá i krajně levicová koalice Kafa.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek varoval, že Evropská unie se může dostat do slepé uličky, pokud budou mít krajně pravicové strany v Parlamentu významné zastoupení. Hlavní kandidát francouzské strany Národní shromáždění Jordan Bardella Macronovi rychle oplatil a vyzval francouzské voliče, aby si vybrali jeho stranu, aby zabránili „škodlivé politice EU, jako je represivní prostředí vůči našim farmářům nebo záplavy migrantů“.

Polský prezident Andrzej Duda promluvil k národu ve čtvrtek večer, ve kterém řekl, že volby jsou důležité, protože pomohou určit, zda jsou Polsko a další země schopny udržet svou národní suverenitu.

„Příští roky určí směr, kterým se bude celá Evropská unie ubírat,“ řekl Duda. „Bude to, jak si přáli otcové zakladatelé Společenství, Evropa vlastí, které respektují historii, kulturu, tradice a identitu jednotlivých členských států, nebo to bude středoevropský stát, jak si přejí bruselští byrokraté? budou smlouvy upravovány hlavními mocnostmi a bude vliv Polska důležitější?

Duda, blízký spojenec bývalé vládnoucí národní konzervativní strany Právo a spravedlnost, je proti užší federální unii bloku.

Téměř 400 milionů voličů bude volit 720 poslanců Evropského parlamentu na pětileté funkční období.

Zákonodárci EU mohou hlasovat o celé řadě právních předpisů týkajících se bankovnictví, klimatu, zemědělství, rybolovu, bezpečnosti, spravedlnosti a vysokých sázek. Hlasují také o rozpočtu EU, který je nezbytný pro realizaci evropských politik, vč Pomoc poskytnuta Ukrajině.

Počet volených zákonodárců v každé zemi závisí na velikosti populace. Pohybují se od šesti pro Maltu, Lucembursko a Kypr po 96 pro Německo. Voliči v České republice by měli zvolit 21 poslanců Evropského parlamentu, o 14 křesel se bude bojovat v Irsku.

———

K této zprávě přispěli spisovatelé Associated Press Jill Lawless v Londýně, Karel Janíček v Praze, Vanessa Gera ve Varšavě a David Keaton v Berlíně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *