Česká republika poskytuje 3,5 miliardy dolarů na kogenerační a tepelné elektrárny

Česká republika poskytuje 3,5 miliardy dolarů na kogenerační a tepelné elektrárny

Česká republika získala od Evropské komise souhlas s poskytnutím vládní podpory ve výši 3,2 miliardy eur (3,5 miliardy dolarů) na projekty vysoce účinné kogenerace tepla a elektřiny.

Způsobilí jsou provozovatelé nových nebo moderních elektráren na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (CHP), které poskytují úspory primární energie ve výši alespoň 10 procent ve srovnání s oddělenou výrobou tepla a elektřiny, jak je definováno ve směrnici EU o energetické účinnosti.

Zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny na fosilní paliva se nevztahují. „Projekty zahrnující zemní plyn budou muset do roku 2050 buď uzavřít dotovaná zařízení, nebo umožnit přechod na obnovitelné a nízkouhlíkové plyny, aby se zabránilo zachycování zemního plynu,“ uvedla Komise v prohlášení.

Podpora bude mít formu výkupního bonusu za každou megawatthodinu vyrobené elektřiny, vypláceného po dobu 15 let. Výše prémie je stanovena prostřednictvím aukcí, s výjimkou malých instalací (do jednoho megawattu), kde výši stanovuje každoročně Energetický regulační úřad ČR.

Česká vláda očekává, že balíček ušetří 9,3 milionu metrických tun oxidu uhličitého (CO2) ročně.

Podpora byla přezkoumána Komisí, aby zajistila, že zohledňuje pravidla EU o spravedlivé hospodářské soutěži.

„Tento český program ve výši 3,2 miliardy eur podpoří energetickou účinnost a pomůže České republice dosáhnout cílů snížení emisí CO2,“ uvedla Margrethe Vestagerová, výkonná viceprezidentka Komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže. „Udělování dotací prostřednictvím výběrového řízení omezí dotace na minimum a udrží ceny elektřiny pro spotřebitele nízké a zároveň zajistí, že potenciální narušení hospodářské soutěže bude omezeno.“

V loňském roce vstoupila v platnost směrnice o energetické účinnosti (EU) 2023/1791, která zavazuje země EU snížit spotřebu energie do roku 2030 o 11,7 % ve srovnání s projekcemi pro rok 2020.

Směrnice si klade za cíl do roku 2030 konečnou spotřebu energie maximálně 763 milionů metrických tun ropného ekvivalentu, ve srovnání s prognózou Evropské unie pro rok 2020 ve výši 868,8 milionů metrických tun ropy. Konečnou spotřebou energie, jak je definována ve směrnici, se rozumí „veškerá energie dodávaná do průmyslu a dopravy, včetně spotřeby energie v mezinárodním letectví, pro domácnosti, veřejné a soukromé služby, zemědělství, lesnictví, rybolov a další odvětví konečné spotřeby, s výjimkou spotřeby energie v mezinárodním letectví. lodní paliva, energie Okolní prostředí a dodávky do odvětví přeměny a energetiky a ztráty vznikající při přenosu a distribuci.

Směrnice stanoví cíl pro spotřebu primární energie ve výši maximálně 992,5 milionu tun ropného ekvivalentu do roku 2030 ve srovnání s prognózou EU pro rok 2020 ve výši 1 176,1 milionu tun ropného ekvivalentu. Spotřeba primární energie, jak je definována ve směrnici, znamená „celkovou dostupnou energii, s výjimkou mezinárodních zásobníků na moři, neenergetické konečné spotřeby a okolní energie“.

Závazky úspor energie, měřené pomocí průměrné konečné spotřeby energie v období 2016–2018, jsou stanoveny na 1,3 % pro období 2024–2025, 1,5 % pro období 2026–2027 a 1,9 % pro období 2028–2030.

Směrnice požaduje, aby členské státy do roku 2050 převedly své systémy dálkového vytápění a chlazení na 100 procent obnovitelné energie, odpadní teplo nebo kombinaci obou. V nejbližší době, do roku 2028, musí systémy dálkového vytápění a chlazení využívat „alespoň 50 procento obnovitelné energie, 50 procent odpadního tepla, 50 procent obnovitelné energie a odpadního tepla a 80 procent vysoce účinného kogenerovaného tepla nebo alespoň kombinace této tepelné energie směřující do sítě, kde je podíl obnovitelné energie 5 Alespoň 50 procent a celkový podíl obnovitelné energie, odpadního tepla nebo vysoce účinného kogenerovaného tepla je minimálně 50 procent.

Systémy vytápění a chlazení v oblastech, které byly do roku 2030 podstatně postaveny nebo renovovány, nesmějí podle směrnice používat fosilní paliva kromě plynu.

Vlády 27členného bloku mají rok na to, aby většinu opatření obsažených ve směrnici přijaly do domácí legislativy.

Tato směrnice je součástí Fit for 55, souboru pravidel Evropské unie k dosažení regionálního snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990.

Chcete-li kontaktovat autora, napište e-mail [email protected]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *