Stříbrné mince, známé jako deniéry, byly pravděpodobně raženy v Praze v letech 1085 až 1107.
Archeologický ústav Akademie věd ČRArcheologové vystavují stříbrné mince.
Žena, která se toulala polem v České republice, našla poklad stříbrných mincí starý 900 let. Zalarmovalo vládní úředníky, kteří vyslali tým archeologů, aby to prozkoumali. Hledání přineslo více mincí, čímž se celkový počet zvýšil na více než 2 150.
Mince – známé jako deniéry – podle odborníků pocházejí z 11. a 12. století. Je pravděpodobné, že jej jeho bohatý majitel pohřbil v období politické nestability v regionu.
Vědci nyní plánují provést další testy mincí, než je vystaví veřejnosti.
Obyčejná chůze vede k neobvyklému objevu
Archeologický ústav Akademie věd ČRArcheologové pročesávají pole, kde Češka mince poprvé objevila.
V květnu 2024 procházela žena polem ve městě Kutná Hora ve středních Čechách, když na zemi zahlédla hrst stříbrných mincí. Byla zvědavá na jeho potenciální význam a kontaktovala úředníky.
Poté přijeli archeologové z Archeologického ústavu AV ČR a začali prohledávat oblast pomocí detektorů kovů. Celkem objevili více než 2 150 stříbrných mincí a také rozbité zbytky keramické nádoby, která pravděpodobně kdysi obsahovala peníze.
Archeologický ústav Akademie věd ČRArcheologové skenují pole pomocí detektorů kovů.
v tisková zprávaArcheologický ústav Akademie věd uvedl, že mince byly složeny ze „slitiny obsahující kromě stříbra také směs mědi, olova a stopových kovů Určení tohoto specifického složení může také pomoci určit původ stříbra použitý.“
Proč byly tedy tyto mince zakopány na odlehlém poli?
Odkud se vzaly stříbrné mince?
Archeologický ústav Akademie věd ČRStříbrné mince ležící v hlíně.
Po analýze mincí badatelé zjistili, že je pravděpodobně razili čeští panovníci král Vratislav II. a knížata Břetislaus II. a Bořivoj II. v letech 1085 až 1107.
„Mince byly pravděpodobně raženy v Pražské mincovně ze stříbra, které se v té době do Čech dováželo,“ uvedla v tiskové zprávě Lenka Mazáková, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Pokud jde o to, jak mince skončily ve špíně, odborníci se domnívají, že je jejich bohatý majitel pravděpodobně pohřbil v období politické nestability.
„V té době probíhaly v zemi spory mezi příslušníky dynastie Přemyslovců o knížecí stolec v Praze,“ uvedl v tiskové zprávě archeolog ústavu Filip Velimski. Mince mohly být použity „k výplatě mezd nebo válečné kořisti“.
Bez ohledu na jejich použití jsou mince jedním z nejvýznamnějších archeologických objevů v regionu za posledních deset let.
„Na přelomu 11. a 12. století nám bohužel chybí údaje o kupní síle soudobých mincí,“ pokračoval Velimský. „Byla to ale obrovská částka, nepředstavitelná – a zároveň nedostupná – pro běžného člověka. Dalo by se to přirovnat k výhře milionu dolarů v jackpotu.“
Výzkumníci v současné době pracují na zaznamenání každé mince do databáze. K určení jeho složení pak plánují použít rentgenové zobrazení. Mince pak budou k dispozici pro veřejnost na začátku příštího roku.
Po přečtení o středověkých stříbrných mincích nalezených v České republice se ponořte do příběhu o házení oknem v Praze v roce 1618. Pak se seznamte s hradem Huska, českým hradem, o kterém se říká, že byl postaven, aby uzavřel „Bránu pekel“.
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
