Česká republika loni vydala na obranu 1,37 % svého HDP, zhruba 101 miliard korun, což je asi o 10 miliard korun méně, než se očekávalo, řekla včera ČT ministryně obrany Jana Černochová.
NATO odhaduje, že Česká republika vydá v roce 2023 na obranu 1,5 % svého HDP.
Letos se očekává, že výdaje na obranu podle Černuchové dosáhnou zhruba 2 % HDP.
Ministerstvo obrany převedlo do letošního rozpočtu část prostředků z loňského roku vyčleněných na strategické projekty.
„Od začátku jsme věděli, že NATO nebude schopno uznat tyto prostředky, pokud nebudou toho roku využity,“ řekla Černochová České televizi. Dodala, že podobně postupuje i Německo, které má také svůj fond. „Na druhou stranu Aliance ví, že tyto prostředky jsou rozmístěny ve prospěch modernizace, takže se to samozřejmě bere v úvahu.“
Původně bylo v loňském rozpočtu schváleno 111,8 miliardy korun na obranu, což odpovídá 1,52 % HDP. Ministerstvo obrany mělo nakonec 110,3 miliardy korun a podle konečných propočtů utratilo 100,7 miliardy korun. Nevyčerpaná zůstala cca 1 mld. Kč a na strategické projekty bylo za rok převedeno 7,8 mld. Kč.
Tentokrát vláda do výdajů na obranu zahrnula fyzické rezervy země, kybernetickou bezpečnost a některé dopravní projekty. „Některé stavby se pokusíme realizovat ve spolupráci s ministerstvem dopravy v rámci obranných výdajů NATO, ale výsledek z aliance budeme znát samozřejmě začátkem roku 2025,“ řekl senior Jean Geris Ředitel odboru obranné politiky Ministerstva obrany.
Opoziční politici loni kritizovali výdaje na obranu.
„Současná koalice pěti stran a ministerstva obrany oznámila, jak se přiblíží ke 2 %, a místo toho je to de facto kontraproduktivní,“ řekl ČT Lubomír Metnar, předseda výboru pro obranu Sněmovny reprezentantů a bývalý ministr obrany. . .
Černochová uvedla, že letos očekává, že výdaje na obranu dosáhnou zhruba 2 % HDP, ale důležitou roli podle ní bude hrát i výkon české ekonomiky.
Viz také
Lídři NATO se na summitu ve Walesu v září 2014 zavázali, že nejpozději do roku 2024 postupně zvýší vojenské rozpočty členských států na 2 % národního HDP.
Loni v dubnu schválila dolní komora Parlamentu ČR návrh zákona, podle kterého by Česká republika požadovala vynakládat na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu ročně. Polsko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko mají podobnou legislativu.
Menší podíl svého hrubého domácího produktu na obranu loni podle oficiálních odhadů vydalo pouze pět členských států NATO: Slovinsko, Turecko, Španělsko, Belgie a Lucembursko. Z 31 členských států vydalo 11 na obranu 2 % nebo více svého HDP.
Nejvíce peněz na obranu zemí NATO vydalo Polsko (3,9 % HDP), Spojené státy americké (3,49 %) a Řecko (3,01 %). V absolutních číslech vydávají na obranu nejvíce Spojené státy (860 miliard dolarů), Německo, Británie a Francie. Nejméně utrácejí nejmenší členové aliance s nejméně rozvinutými ekonomikami, Černou Horou, Severní Makedonií a Albánií.
