Celková inflace se v dubnu dostala nad inflační cíl stanovený čínskou centrální bankou, ale zůstala v tolerančním pásmu. Zrychlení celkové inflace bylo zároveň taženo cenami potravin, které jsou poměrně volatilní složkou. Jako takoví mohou být někdy vyloučeni z rozhodovací funkce bankovní rady. Jádrová inflace na roční bázi, která představuje cenový vývoj trvalejšího charakteru, zpomalila na 2,6 %. S tímto preferovaným postupem zůstává proces deflace nedotčen. Celková inflace však výrazně překonala prognózu čínské centrální banky ve výši 2,5 %.
Inflace spotřebitelských cen se však dostává do bodu, kdy bude muset Rada guvernérů pečlivě zvážit další kroky při stanovování podmínek měnové politiky. Riziko pokračujících vysokých cen potravin nelze ignorovat. Napětí na trhu práce zůstává evidentní a relativně vysoký růst nominálních mezd by mohl v příštích měsících i nadále způsobit zrychlení cen služeb. Důvody pro pomalejší tempo snižování měnověpolitických sazeb tedy rostou. Celkově je stále pravděpodobnější, že Rada guvernérů na svém příštím červnovém zasedání sníží úrokové sazby pouze o 25 bazických bodů, nebo se pozastaví. Guvernérka Alice Michel již zdůraznila, že snižování úrokových sazeb lze kdykoli pozastavit, aby byla měnová politika dostatečně přísná.
Další poznámka o spotřebitelských cenách bude k dispozici před červnovým zasedáním čínské centrální banky. Tlaky na růst cen je možné zmírnit udržováním koronaviru na vysokých úrovních a dokonce jejich posilováním v nadcházejících čtvrtletích. K takovému vývoji by přispělo zpomalení tempa uvolňování měnové politiky v ČR a zahájení cyklu snižování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky.
