Nalezení nejslibnějších známek života na jiné planetě, s laskavým svolením Jamese Webba

Nalezení nejslibnějších známek života na jiné planetě, s laskavým svolením Jamese Webba

Vědci se zaměřují na detekci dimethylsulfidu (DMS) v jeho atmosféře.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), nejvýkonnější dalekohled, jaký byl kdy vypuštěn, má zahájit klíčovou pozorovací misi při hledání mimozemského života.

Jak bylo oznámeno časy, Dalekohled se zaměří na vzdálenou planetu obíhající kolem červeného trpaslíka K2-18b, který se nachází 124 světelných let daleko.

K2-18b upoutal pozornost vědců díky své schopnosti ukrývat život. Předpokládá se, že je to svět pokrytý oceány a asi 2,6krát větší než Země.

Klíčovým prvkem, který vědci hledají, je dimethylsulfid (DMS), plyn s pozoruhodnými vlastnostmi. Podle NASA je DMS produkován na Zemi pouze životem, především mořským fytoplanktonem.

Přítomnost DMS v atmosféře K2-18b by byla důležitým objevem, ačkoli Dr. Niku Madhusudan, hlavní astrofyzik studie z Cambridge, varuje před ukvapenými závěry. Zatímco předběžné údaje z vesmírného teleskopu Jamese Webba naznačují vysokou pravděpodobnost (více než 50 %) přítomnosti DMS, je zapotřebí další analýza. Teleskop bude v pátek věnovat osm hodin pozorování, po kterém budou následovat měsíce zpracování dat, než dospěje k definitivní odpovědi.

Absence známého přírodního, geologického nebo chemického procesu generování DMS v nepřítomnosti života zvyšuje váhu vzrušení. I kdyby se to však potvrdilo, obrovská vzdálenost mezi K2-18b představuje technologickou překážku. Při cestování rychlostí kosmické lodi Voyager (38 000 mph) by sondě trvalo 2,2 milionu let, než by dosáhla planety.

Navzdory své obrovské vzdálenosti poskytuje schopnost vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovat chemické složení atmosféry planety prostřednictvím spektroskopické analýzy hvězdného světla filtrujícího její mraky nové okno do možnosti mimozemského života. Tato mise má potenciál odpovědět na odvěkou otázku, zda jsme ve vesmíru skutečně sami.

Nadcházející pozorování si také klade za cíl objasnit přítomnost metanu a oxidu uhličitého v atmosféře K2-18b, což může potenciálně vyřešit „problém chybějícího metanu“, který mate vědce již více než deset let. Zatímco teoretické práce na nebiologických zdrojích plynu pokračují, konečné závěry se očekávají během příštích čtyř až šesti měsíců.

READ  Toto rytmické bušení horkých pramenů v Yellowstone z něj dělá geotermometr – Ars Technica

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *