Rychlý přechod z poloviny 20. let na teploty pod nulou má v České republice zásadní dopady na zemědělství, zejména rané plodiny. Miroslav Havránek z Centra životního prostředí Univerzity Karlovy upozorňuje na širší důsledky případného poklesu produktivity plodin. Konkrétně u ovocných stromů, jako jsou třešně a broskve, které začaly kvést, může dojít k poklesu produkce nebo v extrémních případech k úplné ztrátě produkce.
Kromě toho může zastavení růstu v důsledku chladu vést ke snížení produkce. Posun přichází po nezvykle teplém únoru a části března, kdy přírodu svádí k tomu, aby reagovala, jako by přišlo jaro, a nakonec se setká s mrazivými teplotami škodlivými pro plodiny.
Ekonomické dopady by se mohly rozšířit na vyšší ceny produktů pěstovaných na stromech, jako jsou broskve, jablka a broskve, kvůli nižším výnosům. Konečný dopad se však teprve uvidí, ovlivněný různými faktory včetně integrace České republiky do Evropského společenství a očekávaného suchého léta. Nadcházející sucho, umocněné brzkým zvýšením teplot vedoucím k nedostatku vody v půdě, představuje větší hrozbu než současná zima. Širší trend nepředvídatelných povětrnostních vzorců, který je připisován klimatickým změnám, vede k přehodnocení zemědělských postupů.
Úpravy mohou zahrnovat používání skleníků nebo zavlažovacích technik k ochraně plodin, a to navzdory souvisejícím nákladům a potenciálnímu zvýšení cen pro spotřebitele. Rostoucí nestálost extrémních teplot podtrhuje výzvy, kterým čelí zemědělský sektor.
zdroj: english.radio.cz
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
