Vláda vzala na vědomí společné doporučení Ministerstva financí ČR a České národní banky zatím nestanovovat termín přijetí společné evropské měny. Doporučení vychází ze zjištění „Hodnocení plnění maastrichtských kritérií pro konvergenci a míru ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou“. Tento dokument objektivně zhodnotil ekonomickou připravenost České republiky na přijetí eura od vstupu země do Evropské unie.
Hodnocení probíhá ve třech oblastech. První oblast se zaměřuje na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, která jsou již 30 let stará. Je to nutná, ale ne postačující podmínka pro vstup do eurozóny. Tyto standardy definují limity plnění pro finanční a měnovou oblast. Jeho implementace má za cíl snížit rizika a náklady spojené s absencí nezávislé měnové politiky. Úspěch při plnění příslušných standardů by rovněž zmírnil rizika nestability a nerovnováhy v měnové unii. Česká republika v roce 2023 v podmínkách zpomalujícího globálního ekonomického růstu a pomalu se uvolňujících inflačních tlaků nesplnila kritérium cenové stability. Formálně nesplnila ani kritérium volatility měnového kurzu, protože se ČR nepodílí na druhém institucionálním riziku mechanismus. Mechanismus směnných kurzů. Loni naopak splnila kritérium úrokové konvergence a formálně také kritérium fiskální pozice vlády, i když pravděpodobně nesplnila referenční hodnotu deficitu, protože Evropská komise nenavrhla zahájit vůči ČR proceduru při nadměrném schodku.
Druhá oblast hodnotí míru ekonomické připravenosti České republiky na přijetí eura. Hlavním prvkem těchto indikátorů je posouzení ekonomické kompatibility mezi ČR a eurozónou a schopnosti české ekonomiky zmírňovat nepříznivé šoky pomocí jiných mechanismů po ztrátě samostatné měnové politiky. Česká republika v této oblasti neudělala od posledního hodnocení z roku 2022 žádný hmatatelný pokrok. Na cestě k jednotné evropské měně je stále mnoho překážek. Jednou z těchto výzev je nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky, zejména s ohledem na konvergenci cen a mezd, která stále výrazně zaostává za průměrem eurozóny. Struktura české ekonomiky se navíc stále výrazně liší od eurozóny. To může způsobit problémy v prostředí jednotné měnové politiky. Nevyřešená zůstává i otázka udržitelnosti českých veřejných financí.
Pozitivní je na druhou stranu především vysoká otevřenost ekonomiky a její úzké obchodní a vlastnické vazby s eurozónou. Pozitivně lze hodnotit i relativně stabilní kurz koruny vůči euru. Pozitivní jsou také některé ukazatele trhu práce, zejména dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a také odolnost bankovního sektoru vůči negativním šokům.
Poslední oblast hodnocení se týká samotné eurozóny. Ekonomická nerovnost v eurozóně je vysoká, zvýrazněná energetickou krizí a jejími dopady na ekonomiky členských států. Ekonomická sladěnost zemí eurozóny je nezbytná pro hladké fungování měnové unie. Negativním faktorem jsou také finanční podmínky většiny zemí eurozóny.
Instituce a pravidla eurozóny se v posledních letech změnily a diskuse o prohlubování integrace pokračují. V současné době proto není možné odhadnout potenciální budoucí finanční a nefinanční závazky související se vstupem ČR do eurozóny.
Stáhnout přílohy
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
