Namibijský prezident a zakládající premiér Hage Geingob zemřel ve věku 82 let při léčbě rakoviny.
HARARE, Zimbabwe – Prezident Namibie a zakládající premiér Hage Geingob zemřel v neděli ve věku 82 let, když se léčil na rakovinu, a jihoafrický národ rychle zapřísahal svého zástupce, aby dokončil své zbývající funkční období.
Geingob hrál ústřední roli v tom, co se stalo jednou z nejstabilnějších afrických demokracií poté, co se vrátil z dlouhého exilu v Botswaně a Spojených státech jako aktivista proti apartheidu. Byl třetím prezidentem země od získání nezávislosti v roce 1990 po více než století německé nadvlády a poté nadvlády apartheidu v Jižní Africe.
Prezidentem je od roku 2015 a letos má zakončit druhé a poslední funkční období. Jeho zástupce, viceprezident Nangolo Mbumba, složil přísahu jako úřadující prezident v hlavním městě Windhoeku, aby dokončil své funkční období, jak to umožňuje ústava.
Volby se mají konat v listopadu. V prohlášení vlády se uvádí, že Mbumba povede Namibii až do 21. března příštího roku, kdy se vítěz ujme úřadu.
Prezidentská kancelář uvedla, že Geingob zemřel v místní nemocnici se svou rodinou po boku. Minulý měsíc se vrátil do Namibie ze Spojených států, kde podle své kanceláře podstoupil dvoudenní zkoušku „nové terapie rakovinných buněk“. V roce 2014 řekl, že přežil rakovinu prostaty.
Geingob, tichý, ale pevný při prosazování africké agendy jako důležitého účastníka globálních záležitostí, udržuje úzké vztahy se Spojenými státy a dalšími západními zeměmi, ale také, jako mnoho afrických vůdců, navázal vřelé vztahy s Čínou a dalšími mocnostmi.
Ruský prezident Vladimir Putin byl mezi vůdci, kteří v neděli vyjádřili soustrast a řekl, že bude „navždy uchovávat“ vzpomínky na setkání s Geingobem. „Je těžké přeceňovat jeho osobní příspěvek k rozvoji přátelských vztahů mezi Namibií a Ruskem,“ stojí v prohlášení.
Namibie, která má něco málo přes 2,5 milionu obyvatel, je bohatá na nerosty, jako jsou diamanty, zlato a uran. Ačkoli je klasifikována jako země s vyššími středními příjmy, sociální a ekonomická nerovnost zůstává podle Světové banky velmi rozšířená.
Země na jihozápadním pobřeží Afriky se těší politické a ekonomické stabilitě v regionu, který je dlouho svědkem konfliktů a sporných voleb. Namibijská opozice loni kritizovala Geingoba za podporu sporných voleb v Zimbabwe.
Geingob, který byl prvním předsedou vlády Namibie v letech 1990 až 2002 a stejnou funkci zastával v letech 2008 až 2012, dokáže otevřeně mluvit o problémech doma i v zahraničí. V lednu kritizoval Německo, bývalou koloniální mocnost, za podporu Izraele poté, co Jihoafrická republika podala žalobu na Izrael u Mezinárodního soudního dvora a obvinila jej ze spáchání genocidy na Palestincích v Gaze.
„Německo nemůže morálně vyjádřit svůj závazek k Úmluvě OSN proti genocidě, včetně odčinění genocidy v Namibii, a zároveň podporovat ekvivalent holocaustu a genocidy v Gaze,“ řekl Geingob.
Měl na mysli události, ke kterým došlo v letech 1904 až 1908, kdy koloniální bezpečnostní síly v Namibii zabily desítky tisíc lidí při potlačování povstání. Německo v roce 2021 uznalo, že tyto činy představovaly genocidu, a přislíbilo více než 1 miliardu dolarů na infrastrukturní projekty v zemi.
Od afrických vůdců se v neděli hrnuli kondolence.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa popsal Geingoba jako „veterána, který přispěl k osvobození Namibie od kolonialismu a apartheidu“.
Keňský prezident William Ruto řekl, že Geingob „silně posílil hlas a viditelnost kontinentu na globální scéně“.
Zimbabwský prezident Emmerson Mnangagwa na webu X zveřejnil, že Geingobovo „vůdcovství a neochvějnost se bude vždy pamatovat“.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“