České muzeum vrací původní Beethovenovu partituru jeho dědicům

Dědům nejbohatší československé rodiny před 2. světovou válkou, jejíž členové byli nuceni uprchnout ze země před holocaustem, bude vrácen hudební rukopis Ludwiga van Beethovena.

Moravské zemské muzeum v Brně vlastní originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur, op. 130 ve své sbírce již více než 80 let. Muzeum tento týden poprvé vystavilo výsledek v očekávání jeho předání právoplatným majitelům.

„Je to jeden z nejdražších předmětů v našich sbírkách,“ řekla kurátorka muzea Simona Šindelarová.

Muzeum uvedlo, že restituce majetku ukradeného německým nacistickým zákonem umožnila jeho navrácení. Podrobnosti o tom, jak rodina, jejíž bohatství pocházelo především ze středoevropského hornictví a bankovnictví, po 1. světové válce získala skladbu od jednoho z pozdních kvartetů německého skladatele, nejsou známy.

„Je nám líto, že jsme ji ztratili, ale skutečně patří rodině Bechik,“ řekla Shindelarová.

Beethoven složil šestivětý smyčcový kvartet B dur v letech 1825-1826 jako součást své práce na sérii kvartetů na objednávku ruského prince Nicholase Galitzina. Poprvé byla provedena v březnu 1826 v koncertním sále Musikverein ve Vídni v Rakousku.

Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech v současné době vlastní přibližně 300 stran celého autografu.

O Beethovenovi, který zemřel v roce 1827, je známo, že čtvrtou větu předal svému sekretáři Karlu Holzovi a získali ji nejméně dva soukromí majitelé ve Vídni před rodinou Petscheků.

Rodina se pokusila poslat rukopis do zahraničí v březnu 1939 během nacistické okupace Československa, ale neuspěla a upozornila na to gestapo.

Němci podle Šindelarové tehdy požádali znalce z Moravského zemského muzea, aby ověřil, že dokument napsal Beethoven, a ten to před okupanty „popřel ve snaze jej zachránit“.

Ta lež ho mohla přijít draho, ale fungovala; Muzeum si dílo mohlo ponechat. Většinu majetku a majetku rodiny Pečkových však zabrali nacisté, které byly po válce v Československu znárodněny komunistickým režimem.

Z nového domova ve Spojených státech se pokusil objekt získat zpět Franz Peček, který provozoval rodinnou těžařskou firmu v Československu, ale neúspěšně kvůli poválečnému rozdělení Evropy a vytvoření železné opony.

Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnictví rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.

Anne Weber, spolupředsedkyně londýnského Výboru pro uloupené umění v Evropě, uvedla, že ačkoli se 47 zemí v roce 2009 dohodlo, že se pokusí vyřešit nespravedlnosti z dob holocaustu, „navrácení uloupených uměleckých děl se často zdá být mimo dosah“. Pravděpodobně jako vždy.

„Asi 90 % všech uměleckých děl, která dnes rodiny hledají, nebylo nikdy nalezeno nebo vráceno,“ řekl Weber minulý měsíc na konferenci v Praze, aby zhodnotil pokrok od přijetí nezávazné Terezínské deklarace.

Deklarace naléhala na vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského komunálního a náboženského majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich kolaboranty, a doporučila, aby státy zavedly programy k řešení problému soukromých budov a pozemků.