Shrnutí demokracie: Zaměření systému trestního soudnictví v Polsku a na Slovensku

Prokurátoři, kteří dostali pouze dva dny na přestěhování, však argumentují, že byli diskriminováni za svůj aktivismus v „Lex Super Omnia“ – sdružení státních zástupců, které bylo kritické vůči reformám práva a spravedlnosti za posledních pět let.

Polský veřejný ochránce práv Adam Bodnar usiloval o objasnění nucených deportací s odvoláním na tvrzení cílených státních zástupců, že byli diskriminováni kvůli jejich aktivismu ve sdružení.

ve stejnou dobuA Soudce Igor Tulia, který se stal symbolem odporu mezi soudci a právníky vůči reformám spravedlnosti Strany práva a spravedlnosti, měl být ve středu vyslechnut varšavskými prokurátory jako podezřelý z případu souvisejícího s rozhodnutím vydaným v roce 2017, kde mu hrozí až tři roky Ve vězení, pokud bude shledán vinným. Toli se prokuratury nezúčastnil, ale jeho stoupenci místo toho protestovali před budovou.

Tullia říká, že celá kauza proti němu je politicky motivovaná, protože úřad generálního prokurátora vedený nekompromisním ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobro se snaží umlčet kritické hlasy. Tullia navíc tvrdí, že disciplinární senát polského nejvyššího soudu, který mu loni zvýšil imunitu, aby mohl být žalován, je nezákonným orgánem. Pravidlo Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v roce 2019.

Případ proti Tulii je ve středu boje mezi tím, co kritici nazývají „alternativním“ systémem spravedlnosti, který Strana práva a spravedlnosti vybudovala k obraně svých politických zájmů (což zahrnuje politicky přidruženou kancelář generálního prokurátora a nové orgány, jako je disciplinární aparát. Místnost, zřízená a kontrolovaná stranou práva) Al-Adalah) proti nezávislým soudcům, státním zástupcům a právníkům, kteří se bránili reformám práva a spravedlnosti v celé zemi, ale kteří se dostali pod rostoucí tlak vládnoucí strany.

Na Slovensku se nový generální prokurátor Maros Zelenka a ministryně spravedlnosti Maria Kulikova ocitly tento týden na konci ostré kritiky ohledně změn, které se snaží provést.

Novinám to řekl státní zástupce Zelinka, kterého zvolil parlament 3. prosince Dennick N. Denně má v úmyslu „přehodnotit všechny důkazy nezbytné k podání dalšího návrhu na Nejvyšší soud o rozpuštění LSNS“. [People’s Party Our Slovakia]. „.

LSNS v čele s notoricky známou pravicovou extremistkou Marianne Kotlibou se těsně vyhnula jejímu rozpuštění v roce 2019, kdy Nejvyšší soud zamítl návrh generálního prokurátora s odvoláním na nedostatek důkazů.

Tento týden se však objevily zprávy, že program Žiliny zahrnuje škrty v protiextremistickém oddělení speciální prokuratury, což staví rozhodnutí nového státního zástupce jít po zdánlivě pochybných pravicových extremistech, říkají odborníci.

Jako zmínil Podle deníku SME Journal bude velká fúze při přípravě Úřadu pro boj proti extremismu pravděpodobně stát nezávislost a sníží počet státních zástupců z pěti na tři. Generální prokurátor Thomas Houns, který vede oddělení a neúspěšně kandidoval na generálního prokurátora, varoval před změnami ve své kanceláři a argumentoval tím, že extremistické trestné činy jsou na vzestupu, a pokud nebudou kontrolovány, mohou se „vymknout kontrole“.

Analytik Daniel Melo uvedl, že do kanceláře ministerstva každoročně dorazí téměř 150 případů souvisejících s extremismem, přičemž jejich počet stoupá. Malé a střední společnosti Denní. Milo řekl, že tři žalobci nebudou schopni zvládnout pracovní vytížení. „Vysílá další důležitou zprávu – konkrétně, jak horlivá je vláda, aby úspěšně stíhala a odhalila tento typ trestné činnosti,“ uvedla Melo.

Skupina 26 koaličních zákonodárců vyjádřila znepokojení nad plánovanou obnovou a tvrdila, že „demokracie se musí účinně bránit proti extremismu“.

Zilinka odpověděla tvrzením, že nahlášené změny nejsou ničím jiným než „škodlivými a nesprávnými spekulacemi“. Potvrdil, že v současné době probíhají práce na přeskupení kabinetu na ministerstvu boje proti extremismu, uvedl však, že místo snížení počtu státních zástupců se počet zaměstnanců zvýší na 11. Předpokládá se, že Žilina předloží vládě svůj konečný plán do konce ledna.

Opozice proti obžalobě přinesla další mezeru ve štítu komplexních reforem spravedlnosti pro ministryni spravedlnosti Marii Kulikovou, která je již pod tlakem 320 soudců, kteří se veřejně postavili proti jejímu plánu překreslení soudní mapy země.

Ministr spravedlnosti má v úmyslu snížit počet soudů a zvýšit produktivitu efektivnějším řízením pracovní zátěže. Nesouhlasní soudci ale místo toho, aby zvedli břemena přetížených soudů, v otevřeném dopise napsali, že Kulikova návrhy pošlapou pouze zásadu dělby moci.

Soudnictví eskalovalo svou kritiku na pozadí prohlášení podepsaného 140 právníky, soudci a akademickými pracovníky, které tvrdí, že další aspekty Kulikových reforem, včetně nálezu hlavního ústavního soudu, „důsledně porušují zásady právního státu“.

Vyvrácením těchto tvrzení se ministryně spravedlnosti zavázala, že své probíhající reformy otevře další diskusi.

Největší krajně pravicová strana v zemi, LSNS, se mezitím tento týden dobře rozvedla, když dva členové nejbližšího politického volebního obvodu Kotliba prolomili řady, aby prostřednictvím svých účtů na sociálních médiích oznámili rezignaci z vedení strany.

Milan Mazuric a Milan Aurick, oba významní činitelé, kteří dlouhodobě působili v LSNS, rezignovali poté, co byli vyloučeni z rozsáhlé reformy struktury vedení strany, která, podle Mazurka, dala prezidentu Kotleby „prakticky všechny kompetence“. V předchozích letech byl Kotleba proslulý tím, že prohlašoval, že se s ním zachází jako s „vůdcem“.

Urik ve své rezignaci uvedl, že jeho pozice místopředsedy strany ztratila po převzetí moci Kotlipou „operativní logiku“. Uhrik se stal členem Evropského parlamentu v roce 2019 poté, co LSNS získala více než 12 procent hlasováním, které udělilo straně Kotleba dvě křesla v Evropské legislativní radě. Jeho budoucnost v LSNS zůstává nejasná.

Mazurik, prominentní člen radikální větve strany, který byl kdysi usvědčen z veřejného používání rasistických nadávek, řekl, že zůstane členem strany, zatímco si udrží své místo v parlamentu. LSNS vstoupila do parlamentu podruhé v roce 2020 a může se pochlubit stabilní podporou dosahující přibližně 8–10 procent voličů.

Mluvčí strany a představitel Ondřej Dorica, známý svým působením ve funkci hlavního vůdce strany, se brzy připojil ke dvěma akcím LSNS degradovaným z nejvyšších řad strany. Neonacismus Bílé pásmo odporu. Dorica má v úmyslu zůstat členkou parlamentu za LSNS.

Doposud bylo za extremistické nebo násilné trestné činy obviněno a odsouzeno nejméně sedm členů LSNS a řada přidružených stran, včetně samotného vůdce strany Kotleby, jehož odvolání dosud nebylo projednáváno u Nejvyššího soudu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *