Český tým objeví v Egyptě starobylou hrobku královského písaře

Český tým objeví v Egyptě starobylou hrobku královského písaře


Ladislav Bariš (druhý zprava) |  Fotografie: Peter Kosarek, © Český egyptologický ústav FF UK

Hrobka dosud neznámé významné osobnosti Djhotimhata pochází z doby perské invaze do Egypta. Zachována byla pouze šachta, podzemní část hrobky, na jejím dně se v hloubce 14 metrů nachází pohřební komora vybudovaná z vápencových bloků. Uvnitř pohřební komory je velký kamenný sarkofág pokrytý reliéfem s hieroglyfickými nápisy a vyobrazeními staroegyptských bohů.

Středně velká pohřební komora o délce 3,2 metru, šířce 2,6 metru a výšce 1,9 metru je rovněž vyzdobena řezbami a kresbami, vysvětluje Ladislav Baris z Českého egyptologického ústavu.

Fotografie: Peter Kosarek, © Český egyptologický ústav FF UK

„Pohřební komora byla vyzdobena ve stylu obvyklém pro hodnostáře, i když tato osoba byla pouze středním písařem. Jsou tam nápisy, které mu měly usnadnit cestu do posmrtného života a zaručit mu věčnou blaženost. Jsou čistě náboženské texty.“ Téměř výhradně, ale jsou zde i jména jeho rodičů a konkrétní formule, například sbírka rčení, která ho měla chránit před hady.

Zajímavé je, že hadi zmínění v těchto magických textech představují potenciální nebezpečí a silnou ochranu pro zesnulého. Nápisy však bohužel nedokázaly hrobku plně ochránit – Djehutymhatova pohřební komora byla při objevení téměř prázdná a stejně jako ostatní hrobky v této oblasti byla někdy kolem 5. století našeho letopočtu vykradena.

READ  City podepsalo dalšího českého záložníka, který hraje v Německu | -

Fotografie: Peter Kosarek, © Český egyptologický ústav FF UK

Ladislav Baris říká, že hrobka pochází z období starověké egyptské historie, kdy civilizace upadala a bylo mnoho sociálních nepokojů. Šachtové hrobky v této oblasti odhalují snahu staroegyptských elit z 26. a 27. dynastie prosazovat jakousi renesanci. Stavbou hrobek podle podoby hrobky krále Džosera, zakladatele slavné Staré říše ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, kdy byly pyramidy postaveny, doufali, že vrátí Egyptu jeho bývalou slávu.

„Hrobky jsou jako časové schránky, které uchovávají život jedné generace v době kolem roku 525 př. n. l. Ukazuje nám, jak lidé v té době žili a co je znepokojovalo, protože Egypt v roce 525 př. n. l. byl obdobím velkých společenských změn. Byla to éra Perské říše.“ „A lidé se v té době potýkali po svém s problémy podobnými těm, které řešíme dnes – byli v jádru střetu různých kultur, migrace a různých forem asimilace. , akulturace, rozmanitosti a adaptace.“

Fotografie: Peter Kosarek, © Český egyptologický ústav FF UK

Prostřednictvím analýzy kosterních pozůstatků bylo zjištěno, že Dahtimhat zemřel v relativně mladém věku. Navzdory jeho nízkému věku však jeho kosti již nesly známky těžké osteoporózy a eroze páteře, pravděpodobně kvůli nějaké nemoci z povolání.

„Z pohledu starověkého Egypta nebyl ve skutečnosti příliš mladý – bylo mu kolem 25 let, když zemřel, takže je možné, že už asi deset let byl praktikujícím písařem. Písaři ve starověkém Egyptě obvykle psali písmem v kleče, takže trpěl Záda, zejména páteř, byla velmi opotřebovaná a páteř měl opotřebovanou jako někteří další majitelé hrobek v Abúsíru Možná to nebylo jen jeho povoláním, ale možná i genetickými problémy, které se v rodině vyskytovaly .

READ  „Český ďábel“ bude předvolán na velkou obrazovku v Arvid
Photo: Petr Košárek,  © Český egyptologický ústav FF UK Fotografie: Peter Kosarek, © Český egyptologický ústav FF UK

Výše uvedená skutečnost by ho mohla zařadit do stejné rodiny jako hodnostáře pohřbené na místě Abúsír, protože osteoporóza byla potvrzena i u obyvatel jiného šachtovaného hřbitova v okolí. Je tedy možné, že většina majitelů hrobek pohřbených v této části abúsírského hřbitova patřila k jediné rozvětvené rodině, pevně zakotvené ve vojenské elitě pozdního starověkého Egypta.