Peking
CNN
—
Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching diskutovali o konfliktu na Blízkém východě během středečního setkání na okraji Fóra pásu a stezky v Pekingu, podle ruského vůdce, který řekl, že „sdílené hrozby“ obě země sblížily. .
Mezinárodní shromáždění, na kterém se v čínské metropoli sešli vůdci a zástupci zemí převážně globálního Jihu, se konalo na pozadí války mezi Izraelem a ozbrojeným hnutím Hamás, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.
Putin na tiskové konferenci řekl: „Podrobně jsme diskutovali o situaci na Blízkém východě.“ Dodal: „Informoval jsem prezidenta (Xi) o vývoji situace na ukrajinské trati, a to také podrobně.“
Putin dodal: „Všechny tyto vnější faktory představují společné hrozby a posilují rusko-čínskou interakci.“
V prohlášení zveřejněném čínskými státními médii se uvádí, že Si Ťin-pching měl „hloubkovou výměnu názorů“ na situaci mezi Izraelem a Palestinci se svým ruským protějškem, ale neuvedl žádné další podrobnosti o tom, o čem se diskutovalo. Peking ve svých prohlášeních Hamás zatím nezmínil ani neodsoudil.
Putin ani Si Ťin-pching nezmínili konflikt ve dvou středečních projevech na začátku shromáždění, kde čínský vůdce přivítal více než dvě desítky světových vůdců a více než sto delegací na akci k 10. výročí iniciativy Pás a stezka — k dnešnímu dni ambiciózní iniciativa. Kontroverzní projekt na posílení konektivity a obchodu po celém světě prostřednictvím čínských infrastrukturních projektů.
Konflikt, který začal poté, co Hamas začátkem tohoto měsíce zahájil teroristický útok na Izrael, byl ale ostrým projevem hlubokých rozporů mezi světovými mocnostmi.
Čína i Rusko vyzvaly k příměří v eskalujícím konfliktu a zdržely se výslovného odsouzení Hamásu – což je v ostrém kontrastu s výlevem podpory Izraeli ze strany Spojených států a vůdců z celé Evropy.
Později ve středu přijel do Tel Avivu americký prezident Joe Biden, aby ukázal silnou podporu Izraeli, který se zavázal eliminovat Hamás po brutálním útoku ozbrojené islámské skupiny na zemi na začátku tohoto měsíce.
Generální tajemník OSN António Guterres byl ve svém projevu na fóru Belt and Road jediným vůdcem, který konflikt zmínil během zahajovacího ceremoniálu, kde vyzval k okamžitému příměří z humanitárních důvodů.
„Jsem si plně vědom hlubokých nespravedlností palestinského lidu po 56 letech okupace, ale jakkoli jsou tyto nespravedlnosti vážné, nemohou ospravedlnit teroristické činy proti civilistům spáchaným Hamasem 7. října (které jsem okamžitě odsoudil.“ Řekl.
Ale tyto události nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.
Události dne také zdůraznily hlubokou politickou důvěru mezi Si a Putinem, který byl zjevným čestným hostem shromáždění, seděl vedle čínského vůdce a hovořil přímo po něm na zahajovacím ceremoniálu tři hodiny před bilaterálními rozhovory mezi nimi.
Ve svém projevu na zahajovacím ceremoniálu Putin ocenil hlavní zahraničněpolitickou iniciativu Si Ťin-pchinga „Pás a stezka“ jako „směřující k utváření spravedlivějšího a multipolárního světa“, a zároveň vyzdvihoval hluboké spojení své země s Čínou.
Dodal, že Rusko a Čína sdílejí „aspiraci na rovnocennou a vzájemně prospěšnou spolupráci“, která zahrnuje „respektování civilizační rozmanitosti a právo každé země na vlastní model rozvoje“ – což je jasná odpověď na výzvy autoritářských vůdců, aby podporovali lidskou práv. Politická práva a svobody doma.
Návštěva Pekingu je pro Putina, kterého se Západ straní a hledaný Mezinárodním trestním soudem pro údajné válečné zločiny na Ukrajině, kde jeho armáda pokračuje v ničivých útocích, mimořádně vzácnou zahraniční cestou.
Putinovy komentáře na fóru přišly po projevu Si Ťin-pchinga, který ocenil iniciativu Pás a stezka během ceremonie konané ve vyzdobené místnosti v pekingské Velké síni lidu, představil ji jako model alternativního rozvoje pro svět a prohlásil, že má „zavedl nové paradigma rozvoje.“ Rámec pro mezinárodní spolupráci.“
Si Ťin-pching také využil shromáždění, aby zdůraznil rozšiřující se ambice Číny přetvořit – a vést – globální světový řád.
„Čína se snaží vybudovat silnější zemi a omladit čínský národ na všech frontách snahou o čínskou modernizaci. Modernizace, o kterou usilujeme, není pro Čínu samotnou, ale pro všechny rozvojové země prostřednictvím společného úsilí.“
V zastřené kritice Spojených států čínský vůdce řekl, že Čína je proti jednostranným sankcím, ekonomickému nátlaku, oddělení a narušení dodavatelského řetězce.
„Ideologická konfrontace, geopolitická konkurence a bloková politika pro nás nepřichází v úvahu,“ řekl.
„Pohlížet na rozvoj druhých jako na hrozbu nebo na ekonomickou vzájemnou závislost jako na riziko nezlepší život člověka ani neurychlí jeho rozvoj.“
Další přítomní světoví lídři, včetně kazašského prezidenta Kassym-Jomarta Tokajeva a Indonésie Joko Widodo, také vystoupili s projevy, přičemž mnozí z nich zopakovali Xiovu výzvu ke zvýšení globálního rozvoje a pluralitnějšímu a kooperativnějšímu světu.
Si Ťin-pching, nejsilnější a nejasertivnější lídr Číny za poslední desetiletí, stupňuje úsilí o to, aby se Čína stala alternativním vůdcem Spojených států – s vizí, jak zajistit globální bezpečnost a rozvoj.
Hostování vůdců v Pekingu – první velké mezinárodní události v Číně od konce pandemie Covid-19 – je klíčovou součástí jeho snahy promítnout tuto vizi do zemí, s nimiž si v posledním desetiletí vybudoval úzké vazby, zatímco Si Ťin-pching chce dramaticky rozšířit rozsah jeho moci. Globální vliv národa.
Ale přichází to také v době, kdy Čína čelí vážným problémům doma, se zpomalující ekonomikou, rostoucí nezaměstnaností a řadou nedávných nevysvětlitelných změn ve vyšších patrech vládnoucí komunistické strany.
Peking si klade za cíl tyto výzvy na setkání přehlédnout, aby předvedl svou sílu a pochválil své příspěvky ke globálnímu rozvoji jako ukázkový příklad svého vynikajícího vedení.
Tato výrazná zahraniční politika zmobilizovala stovky miliard čínského financování na výstavbu přístavů, elektráren, mostů, železnic a silnic po celém světě – dramaticky rozšířila mezinárodní zájmy a vliv Číny.
V Pekingu ve středu země vyjádřily touhu po větší spolupráci v rámci programu – včetně zemí, které mají jen málo hlavních pravomocí, ke kterým by mohly vzhlížet kromě Číny.
Yar Muhammad Ramadan, zástupce ministerstva dopravy a letectví v delegaci Talibanu v čele s ministrem obchodu, řekl CNN, že cílem Afghánistánu je „hrát velkou a důležitou roli v projektech Pásu a stezky“, které spojují Střední Asii a jižní Asii. a Perský záliv. .
Více než 150 zemí spolupracovalo na programu, který podle Pekingu mobilizoval „až 1 bilion dolarů v investicích“, čímž stimuluje růst v rozvojových zemích.
Čelí však stále větším protivětrům, protože motor čínského hospodářského růstu se zpomaluje v důsledku měnícího se finančního klimatu po celém světě a otázek o vysokých nákladech pro země – od dluhu po dopad na životní prostředí.
Analytici tvrdí, že čínský řádění budování infrastruktury z něj nyní udělalo největšího vymahače dluhů na světě.
Ve svém středečním projevu Si Ťin-pching odsunul kritiku a zopakoval svůj závazek k této iniciativě.
„To, čeho bylo dosaženo za posledních 10 let, ukazuje, že spolupráce pásu a stezky je na správné straně historie. Představuje pokrok naší doby a je tou správnou cestou vpřed.“
Xi také navrhl osmidílný akční plán iniciativy Pás a stezka, včetně úplného odstranění omezení zahraničních investic do čínské výroby a iniciativy týkající se globálního řízení umělé inteligence.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
