souhrn: Představivost je základním kamenem lidského poznání, přesto její nervové kořeny zůstaly poněkud nepolapitelné.
Nedávné pokroky v neurovědě začínají odhalovat složitou mozkovou strukturu, která je základem představivosti, a ukazují, že jde o mnohostranný proces zahrnující různé oblasti a sítě.
Mezi kritické komponenty patří hippocampus, fronto-parietální kontrolní síť a síť ve výchozím režimu. Tato multiregionální spolupráce, která se dynamicky spojuje a odděluje, tvoří základ naší představivosti.
Klíčová fakta:
- Představivost je komplexní proces zahrnující více oblastí mozku a sítí, včetně hippocampu, frontální parietální kontrolní sítě a sítě výchozího režimu.
- Hipokampus, normálně spojený s pamětí, hraje klíčovou roli při vytváření mentálních představ o možných budoucích scénářích, a tím podporuje představivost.
- Koncept „sítě základní představivosti“ odkazuje na dynamickou souhru mezi těmito regiony, která utváří složité procesy, které jsou základem naší schopnosti představovat si.
zdroj: Neuroscience News
Představivost je vrozená lidská schopnost, která nám umožňuje představit si scénáře, možnosti a reality, které přesahují naši bezprostřední smyslovou zkušenost. Podporuje kreativitu, řešení problémů, empatii a inovace.
Navzdory své zásadní roli v našem každodenním životě byl nervový základ představivosti dlouho záhadou.
Nedávné pokroky v neurovědě, využívající nejmodernějších neurozobrazovacích technik a přesnějších kognitivních modelů, začínají vrhat světlo na to, kde v našem mozku sídlí představivost.
Pro začátek je důležité si uvědomit, že představivost není jediný, jednotný proces. Místo toho zahrnuje více kognitivních procesů, jako je získávání paměti, mentální simulace, perspektiva a předpověď budoucnosti.
Každý z těchto procesů zapojuje různé oblasti a sítě mozku, což naznačuje, že nervové základy představivosti jsou distribuovány po celém mozku.
Ohniskovou oblastí zapojenou do procesů představivosti je hipokampus, struktura mozku tradičně známá svou rolí v paměti.
Radikální studie Gessera a Schactera ukázala, že hippocampus je důležitý nejen pro zapamatování minulých událostí, ale také pro představu budoucích událostí. Vytvořením detailních mentálních obrazů možných budoucích scénářů hipokampus podporuje flexibilní využití paměti k řízení představivosti.
Kromě toho, fronto-parietální kontrolní síť – která zahrnuje prefrontální a parietální kůru – hraje důležitou roli při udržování a manipulaci s vymyšlenými scénáři.
Jedna studie ukázala, že vyšší kreativita, zástupný znak pro představivost, byla spojena se silnějším spojením v rámci této sítě. Zdá se, že fronto-parietální síť působí jako „dirigent imaginace“, regulující dynamickou souhru mezi různými percepčními procesy zapojenými do imaginace.
Navíc síť výchozího režimu (DMN), skupina oblastí mozku aktivnějších během odpočinku a introspektivních myšlenek, byla spojena s představivostí.
Zdá se, že tyto oblasti, včetně mediálního cingulárního kortexu a zadního cingulárního kortexu, se podílejí na simulaci perspektiv druhých, předpovídání budoucích událostí a denním snění – což jsou klíčové aspekty představivosti.
Nedávná studie navrhla koncept „sítě základní představivosti“ (CIN), která zahrnuje hlavní uzly hippocampu, fronto-parietální síť a DMN.
Jejich výsledky naznačují, že tyto regiony pracují v tandemu, dynamicky se porovnávají a oddělují, aby podpořily složité procesy, které jsou základem představivosti.
Představivost se však neomezuje pouze na tyto sítě. Bellana a kol., naznačili zapojení smyslových systémů do představivosti.
Když si například představíme scénář, často v duchu simulujeme smyslové a motorické zážitky s ním spojené. Toto spojení poskytuje smyslovým systémům jasnost a realističnost našich představovaných scénářů.
Závěrem, nedávný neurovědní výzkum odhaluje, že představivost, která zdaleka není lokalizována do jediného „centra představivosti“, vzniká z interakce více oblastí mozku a sítí.
Hipokampus, fronto-parietální kontrolní síť, síť výchozího režimu a systémy motorických senzorů, mimo jiné, tvoří komplexní a dynamickou neurální strukturu, která pohání naši zvýšenou kapacitu představivosti.
Naše chápání nervových substrátů představivosti však není zdaleka úplné. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na to, jak tyto sítě interagují v průběhu času a napříč různými imaginativními úkoly.
Zkoumání individuálních rozdílů ve schopnosti představivosti může navíc poskytnout vhled do neurálního základu kreativity, poruch duševního zdraví a dokonce i vědomí samotného.
O této fikci a novinkách z výzkumu neurověd
autor: Neuroscience News Communications
zdroj: Neuroscience News
sdělení: Neuroscience News Communications
obrázek: Obrázek připsán Neuroscience News
citáty:
„Robustní predikce individuální tvůrčí schopnosti z funkční konektivity mozkuNapsal Roger E. Beatty a kol. PNAS
„Epizodické mimikry a epizodická paměť mohou zvýšit záměr pomoci druhýmAutor Brendan Gaesser a kol. PNAS
„Mozkové sítě imaginativní mysli: Dynamická funkční konektivita sítí hypotetické a kognitivní kontroly je spojena s otevřeností vůči zkušenostemBeatty, R. E. a kol. Mapování lidského mozku
„Virtuální síť mozku: anatomie, fyziologie a nejmodernější poznatkyNapsal Randy L. Buckner a kol. Recenze přírody
„Odhalení topologické organizace funkčních sítí lidského mozku pomocí klidové infračervené spektroskopieAutor Haijing Niu a kol. Plus jedna
„Podobnosti a rozdíly v síti výchozího režimu napříč odpočinkem, vyvoláním a budoucí vizualizacíAutor B Bellana a kol. Mapování lidského mozku
