Čína vyzvala k zastavení palby ve válce na Ukrajině a návratu k jednání, zatímco se Peking snaží zaujmout pozici mírotvorce v konfliktu na první výročí totální ruské invaze.
Západní vůdci však okamžitě zpochybnili čínské motivy a obvinili Peking, že se již ve válce postavil na ruskou stranu.
V pátek čínské ministerstvo zahraničí zveřejnilo 12bodový dokument, který nastiňuje svůj postoj k „politickému urovnání“ války, ačkoli mnohá opatření odrážela předchozí body jednání Pekingu.
Čínští diplomaté se zapojili do obtížného balancování nad válkou, snaží se působit neutrálně navzdory úzkým vazbám mezi Pekingem a Moskvou a zároveň obviňují Washington a NATO z vyprovokování konfliktu.
„Dialog a vyjednávání jsou jediným schůdným řešením ukrajinské krize,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v dokumentu, který přímo nepopsalo jako válku. „Veškeré úsilí vedoucí k mírovému urovnání krize musí být povzbuzováno a podporováno.“
Šéfové NATO a Evropské komise uvedli, že návrh byl zmařen tím, že Peking neodsoudil ruskou invazi.
„Samozřejmě se podíváme na zásady, ale podíváme se na ně na pozadí toho, že Čína stojí na jedné straně,“ řekla Ursula von der Leyen, předsedkyně Komise. „Není to mírový plán.“
„Čína nemá moc důvěryhodnosti, protože nebyla schopna odsoudit ilegální invazi na Ukrajinu,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ale řekl: „Velmi vítáme jakýkoli konstruktivní návrh, který nás přiblíží ke spravedlivému míru.“ Vyzval Peking, aby komunikoval s Kyjevem a Moskvou.
Je také nepravděpodobné, že pekingský plán příměří získá podporu v Kyjevě, dokud se Rusko nestáhne z okupovaných území, což je otázka, kterou 12bodový poziční dokument neřeší.
Žanna Leshinska, chargé d’affaires na ukrajinské ambasádě v Pekingu, vyloučila příměří, které by zmrazilo konflikt podél současné frontové linie.
„Viděli jsme, že Rusko by mělo bezpodmínečně stáhnout všechny své síly z území Ukrajiny,“ řekla v pátek novinářům v Pekingu a dodala, že to znamená mezinárodně uznané hranice země, včetně Krymu.
Leschinska uvedla, že Čína by měla ukázat svou neutralitu tím, že bude tlačit na Rusko, aby stáhlo své síly a zvýšilo své angažmá s Ukrajinou. Čínský vůdce Si Ťin-pching od ruské invaze nekontaktoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, několikrát však mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Shi Yinhong, profesor na Renmin University, řekl, že Peking možná věděl, že ani jedna strana nebude dbát jejího návrhu. Čína cítí [it] V tomto bodě je nutné zopakovat svou neutralitu vůči válce, abychom zachránili mezinárodní páku tím, že nejen kritizuje NATO, ale také se odliší od chování Ruska.
A zdálo se, že Wang Yi, nejvyšší čínský diplomat, ve středu, když se setkal s Putinem, udělal malý pokrok v prosazování návrhů.
Pekingský list také varoval před použitím jaderných zbraní ve válce a vyzval k ochraně ukrajinských jaderných elektráren. Požadoval také ukončení sankcí, které nebyly schváleny Radou bezpečnosti OSN, s odkazem na sankce uvalené západními zeměmi.
Mírový návrh navazuje na obvinění Washingtonu, že Peking zvažuje vyslání smrtících zbraní a další pomoci Rusku. Rok po konfliktu ani jedna ze stran neměla navrch v sérii krvavých potyček na východní Ukrajině, což vyvolalo volání některých čínských nacionalistů po zvýšení pomoci Rusku.
Stoltenberg uvedl, že existují „indikace a náznaky, že Čína možná plánuje a zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Rusku“, ale zatím neexistuje žádný důkaz, že tak učinila.
Wang Wenbin, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, řekl, že Peking „vždy zaujal zodpovědný a opatrný přístup k vojenskému vývozu a nenabízí žádné obchody se zbraněmi v žádných konfliktních zónách nebo stranám zapojeným do války. To, co děláme, je prosazování míru.“ mluví.“
Chu Si-ťin, bývalý redaktor nacionalistických čínských novin Global Times, hájil neochotu Pekingu poskytnout přímou vojenskou pomoc.
Hu tento týden uvedl, že Čína již poskytla „největší podporu ochromené ruské ekonomice“ zvýšením dovozu energie a potravin a udržením toku čínské „elektroniky, automobilů a mikroprocesorů“.
Čínské celní údaje ukazují, že dovoz od jeho souseda loni vzrostl o 43 procent na 114 miliard dolarů, protože zvýšil nákup ruské ropy, plynu a uhlí, zatímco vývoz vzrostl o 13 procent na 76 miliard dolarů.
Další zprávy Maiky Ding a Nian Liu v Pekingu
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
