Čeští archeologové ukazují, jak mohly vypadat bohaté ženy z doby bronzové ze střední Evropy

Vědci z Akademie věd České republiky nám chtějí ukázat, jací byli lidé v době bronzové, tím, že obnoví rysy tehdejší bohaté, tmavovlasé ženy s dobrou ekonomikou.

Byli naši předkové, ti, kteří žili před stovkami nebo tisíci lety, hodně odlišní od nás? Archeologové vynaložili velké úsilí na zodpovězení této otázky od počátku tohoto vědního oboru. Nové technologie a postupné objevování dalších důkazů jim umožňuje přiblížit se této odpovědi.

Soudě podle práce badatelů z Archeologického ústavu AV ČR se zdá, že odpověď zní, že se od nás příliš nelišili. To je základ na rekonstrukci Na ženu z doby bronzové objevenou na hřbitově v Čechách – a soudě podle jejích hrobů, to byla docela bohatá osoba.

odejít bohatě

Ostatky pozemské ženy byly nalezeny na místě u obce Mikołowice na severu České republiky. Radiokarbonové datování ukazuje, že žila v letech 1880 př. nl až 1750 př. nl Před 1. světovou válkou byla tato oblast součástí Českého království a pod tímto jménem je dodnes známá.

Dotyčná žena byla nalezena spolu s 5 bronzovými náramky, dvěma zlatými náušnicemi a jantarovým trojvláknovým náhrdelníkem skládajícím se z více než 400 korálků a 3 bronzových šicích jehel. Bohatství pohřebního zboží jasně ukazuje, že se v té době měla velmi dobře, přičemž archeologové, kteří se na jeho rekonstrukci podíleli, naznačují, že šlo s největší pravděpodobností o nejbohatší stařenu, jaká kdy byla v oblasti úntické kultury objevena. Navzdory její finanční situaci není jasné, kdo tato žena ve skutečnosti byla.

Únětická kultura byla obyvateli střední Evropy v době bronzové a proslavila se kovovýrobou, jako jsou hlavice seker, dýky, náramky a trámy – náhrdelníky z kroucených kovových pásků.

Jeho objev byl součástí větší skupiny 27 hrobek na hřbitově a dohromady tvoří působivou sbírku téměř 900 jantarových artefaktů. Asi 40 % všech ženských hrobek v této skupině mělo jako součást pohřebního materiálu jantar a archeologové na akademii byli ohromeni, když viděli obrovské bohatství na místě. Vysvětlují, že z této lokality bylo nalezeno více jantarových předmětů než všech únětických hrobů v Německu dohromady.

Veškerý jantar zde pravděpodobně pocházel z oblasti Baltského moře, což odhalilo rozsáhlé obchodní sítě, které se v té době v Evropě vytvořily. Bronzové artefakty také naznačují vysokou úroveň obchodní integrace; Přestože byly bronzové artefakty nalezeny po celém kontinentu, suroviny, které byly použity při výrobě těchto slitin – měď a cín – byly velmi vzácné a byly vyrobeny pouze v několika málo regionech.

Žena, kterou si tým vybral k přetvoření, měla nejzachovalejší lebku mezi jedinci pohřbenými na místě. Vzhledem k vynikajícímu stavu jejích ostatků se týmu podařilo izolovat vzorky DNA, na základě kterých znovu vytvořili rysy, jako je barva její kůže (světlá), oči (hnědé) a vlasy. S přestavbou horní části trupu a hlavy ženy pomáhal český sochař Ondřej Bílek. Oblečení a doplňky, které tým vyzdobil touto rekreací, byly také založeny na historických datech. Vědecky podložené byly i recyklované dámské oděvy a doplňky. Jantarový náhrdelník a zlaté náušnice vyrobila Ludmila Barčáková z Archeologického ústavu Akademie věd, obráběč kovů Radek Lukůvka přepracoval bronzové náramky a jehly, oděv zhotovila archeoložka se specializací na textil Kristýna Urbanová.

Nyní tým usilovně pracuje na tom, aby zjistil, zda existovaly nějaké rodinné vazby mezi jinými jedinci, jejichž DNA bylo možné na místě získat.

Jedním ze vzrušujících prvků tohoto výzkumu je, že nám pomáhá lépe porozumět regionálním rozdílům v kulturách doby bronzové ve střední Evropě. Tým vysvětluje, že v oblastech sousedících s Čechami všechny objevené hrobky boháčů patřily mužům. Zatím není jasné, zda žena měla v okolí mikulovického hřbitova jiné postavení, které jí umožňovalo pohřbít bohaté obětiny, nebo zda byly ve hře jiné kulturní faktory.