Jako cizinec v Brně a České republice není vždy snadné vyznat se v českých zvyklostech a tradicích a porozumět jim. Brněnský deník vyzpovídal Jana Blažka, člena folklorního sdružení Brněnsko Tanci A Zpiva, aby pochopil problémy spojené s uchováváním českých zvyků prostřednictvím tance, zpěvu a krojování. Tradice se v České republice obvykle předávají z generace na generaci, ale v důsledku narůstající urbanizace a modernizace životního stylu se stále více vytrácejí. V druhém největším městě země však Jan Blažek a jeho spolek bojují za ochranu významu tradičních písní, tanců a krojů, které tvoří českou kulturní identitu. Obrazový kredit: Brnonsko Tanci A Zpiva
Možná jste v posledních letech viděli jedno z jejich shromáždění nebo alespoň viděli jejich barevné kostýmy na rohu městské ulice. I 1. června se muži a ženy stále potulují ulicemi Brna o Letnicích za melodií tradičních písní a rytmů. Jako cizincům, expatům, zahraničním studentům nebo jen projíždějícím turistům nám znalost české kultury a toho, co to obnáší, může občas uniknout. Přestože se většina českých oslav připojuje ke křesťanským oslavám sdíleným s jinými zeměmi, další aspekty české kultury jsou stále méně známé, a tak jsme si s Janem Blažkem povídali o této kultuře a hnutí, které se snaží chránit.
Spolek složený z místních dobrovolníků
Brněnsko tanci a zpiva (anglicky: „Brněnské tance a písně“) získalo statut občanského sdružení dne 4. srpna 2006. Od roku 1975 se o jeho akce a představení stará Poradní sbor Městského kulturního střediska v Brně. jméno, ale bez jejich aktuálního stavu. Sdružení tedy existuje již více než 15 let.
reklamy
„Posláním spolku je obnovovat, uchovávat a rozvíjet kulturní a duchovní tradice národopisného regionu Brna,“ uvedl Blažek. „Tohoto účelu je dosahováno zejména uchováváním lidových zvyků a tradic, vydáváním tiskovin, jako jsou kalendáře, a pořádáním kulturních a vzdělávacích akcí, jako jsou folklorní vystoupení, taneční semináře a workshopy, samostatně i ve spolupráci s dalšími soubory .“
K dosažení těchto cílů je spolek financován z darů, účelových grantů a vlastní výdělečnou činností. Všichni členové tohoto shromáždění, muži, ženy i děti, pocházejí převážně z Brna a okolních obcí. Původ jejích účastníků podle Blažka souvisí s některými etnografickými regiony.
Vědět, jak se oblékat
Technické znalosti tradiční české módy se pomalu vytrácejí. Zůstalo jen pár lidí, kteří to dokázali z nuly, a většinou to byly ženy. I když se však nenosí jako každodenní oděv, je pro svou symboliku a význam stále důležitý pro tradiční české festivaly.
„Záleží na tom, jaký máte na sobě kostým,“ řekl Blažek. „Pokud chcete striktně dodržovat místní tradice, podle starých obrázků a starých krojů to dnes umí jen pár lidí. Celý kostým není snadné vyrobit. Záleží na kontaktech, které dokážete odhalit. je těžké najít poslední lidi, kteří jsou schopni dělat takové věci, jako jsou kostýmy, pomůcky, modrotisk. Ale stále je pár lidí.“
Kostýmy jsou zajímavé i v tom smyslu, že nejsou navrženy náhodně, ale mají význam. Jednou z nejznámějších oslav v České republice je Popeleční středa, kde se s předstihem koná 3denní procesí. Během tohoto průvodu nosí muži masky. „Každá maska znamená něco jiného. Jsou tam samozřejmě nějaká zvířata, například koně nebo klisny. Jsou tam i etnické masky, jako jsou Turci, nebo třeba čínské masky.“
Historicky bylo na této slavnosti velmi malé zastoupení žen. Jean Blažek podal několik vysvětlení: „Jsou zde také ženy, ale všichni účastníci na starých obrazech jsou muži. Řekl bych, že v minulých staletích tam byli pouze muži. Jak víte, v minulosti bylo ženám zakázáno účastnit se .“
Sdílení aktiv s mnoha středoevropskými zeměmi
Tradiční české oslavy, stejně jako řada dalších evropských zemí, mají kořeny v křesťanství. To platí zejména o Velikonocích a Vánocích, které mají také některé regionální charakteristiky. Velikonoce v České republice jsou významným svátkem pro každého, protože mají zajímavé lidové tradice. Před Velikonocemi musí chlapci připravit pletené vrbové proutí ozdobené stuhami, tzv PomlaskiDívky musí zdobit a barvit vajíčka. V pondělí ráno, v nejdůležitější den Velikonoc v České republice, chodí chlapci od domu k domu s holemi, aby honili a bičovali dívky, zpívali tradiční říkanky a žádali o velikonoční vajíčka.
Dívky předstírají, že utíkají a schovávají se s cílem sdílet zábavný a veselý okamžik. Poté si chlapci sbírají své odměny jako vajíčka, sladkosti, čokoládu nebo dokonce peníze. Ke dni patří také nádherná hostina s tradičními jídly jako je Mazanec (sladký dort s křížkem navrchu), Jidase (malý obyčejný dort) nebo Beránek (sladký dort ve tvaru jehněčího).
Tento regionální folklór někdy připomíná tradice jiných středoevropských zemí, ať už prostřednictvím tanců, písní, rytmů nebo nástrojů. „V České republice je mnoho tanců, s mnoha podobnostmi například se Slovenskem nebo střední Evropou obecně. Je zde také hranice mezi východní a západní kulturou, protože Čechy a západní Morava mají blíže k hudbě, tancům.“ a mnoho dalších věcí.Tyto podobnosti jsou srovnatelné s rakouskými, německými nebo polskými tradicemi,“ vysvětlil Jan Blašek.
Nevelký region Slovácko v České republice je také proslulý téměř původním zachováním svých tradic, i když jde o kulturu poněkud odlišnou od zbytku České republiky. „Tento region je blízko Slovenska a Karpat. Její kultura je úplně jiná. Pochází z hor a pravděpodobně souvisí s obděláváním půdy nebo chovem zvířat. Jejich tradice jsou prastaré a jejich tance také. Tyto tance jsou v dnešní době velmi oblíbené. „Předávají se z generace na generaci od mužů k mládí,“ řekl Blažek. Tato populace je velmi hrdá na své tradice a kulturu. Poznamenal také, že média obvykle upozorňují na tuto oblast kvůli jejímu způsobu života, který se zdá být vzdálený od moderních měst.
Česká tradice vzpírající se moderně
Po desetiletích komunistického režimu, kdy bylo vše náboženské omezováno a některé české festivaly a tradice umlčeny a zapomenuty, stojí před těmi, kdo se zabývají uchováváním českých lidových tradic, nový globální problém: sjednocování a homogenizace společností. Tradice v České republice se vyznačovaly velkou místní rozmanitostí, kterou zastínila masová kultura. Každoroční cyklus ve znamení českých tradic narušují zahraniční tradice jako Halloween a Valentýn. Sdružení se však snaží poskytnout alternativu k této standardizaci, a to prosazováním českých tradic v srdci moderních měst, jako je Brno.
Jean Blažek nabídl některá vysvětlení tohoto konfliktu mezi tradicí a modernitou: „Pochází ze způsobu života každého z nás. Pokud vaše rodina žije v jednom domě po několik generací, možná po staletí, pak je to samozřejmě jinak. Pokud pracujete v na stejném místě, kde jste vyrostli a nejezdíte do měst Pokud žijete ve městě, můžete dělat spoustu jiných věcí, doslova všechno. Ale jak vidíte, byli tam účastníci z Brna, ne z centra Brna, ale z okolí Je to a souvisí s Brnem.Je zajímavé vidět, že je to Brno, ale lidé mají své tradice, písně a tance. Všichni to milují, protože všichni říkají, že je to docela neobvyklé, aby druhé největší město v zemi mají tolik tradic a tak obrovskou populární kulturu navzdory skutečnosti, že je to moderní město.“
Výměna s ostatními kulturními menšinami v zemi
Česká republika má mnoho kulturních menšin, z Evropy, ale i z dalších regionů, jako je například vietnamská komunita. Ve Strážnici se pravidelně koná festival na podporu kultury těchto menšin v České republice. Jedná se o největší folklorní festival a je výhradně věnován menšinám v zemi.
„Samozřejmě existují menšiny, které jsou nějakým způsobem organizované,“ řekl Blažek. „Mají své spolky, organizace a občanská sdružení a pořádají festivaly, abychom věděli, že jsou Slováci, Řekové atd. Jsou také pod dohledem ministerstva kultury a dostávají od něj peníze. ve Strážnici dělají své vlastní tance, písně a hudbu. Jsou tam Chorvati, Němci a mnoho dalších. Dělají si vlastní kroje. je“.
Kultura by měla být pro každého. Všechny věky, všechny původy.“ Obrazový kredit: Brněnsko Tanci A Zpiva
Propagací české, ale i menšinové kultury, a zejména díky práci Brněnských tanců a sborů, vysílá Jan Blašek důležitý vzkaz: „Kultura musí být pro všechny. Všechny věkové kategorie, všechny původy. Aby naše kultura, bez ohledu na to, kdo jsme, nezmizí.“
https://brnodaily.com/2022/06/19/lifestyle/brnensko-tanci-a-zpiva-an-association-for-the-promotion-of-czech-culture-in-brno/https://brnodaily.com/wp-content/uploads/2022/06/DSC_0449-1024×681.jpghttps://brnodaily.com/wp-content/uploads/2022/06/DSC_0449-150×100.jpgčasopis BDBrno, kultura, česká republika, folklór, tradiceJako cizinec v Brně a České republice není vždy snadné vyznat se v českých zvyklostech a tradicích a porozumět jim. Brněnský deník vyzpovídal Jana Blažka, člena folklorního sdružení Brněnsko Tanci A Zpiva, aby pochopil problematiku uchovávání českých zvyků prostřednictvím tance, …Le Kaemo[email protected]autorFrancouzský stážista studující politologii v Paříži. Zajímá se o mediální studia a žurnalistiku. Ze zvědavosti, která mě nutila cestovat a stále objevovat nové věci.Brněnský deník
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
