Medicína byla dlouhá léta, ba i staletí vnímána jako obtížné povolání a nevhodné pro „slabší“ pohlaví. A v Rakousko-Uhersku trval posun veřejného mínění ohledně žen v medicíně déle než jinde. Zatímco Elizabeth Blackwellová, první žena na světě, která získala lékařský titul, vystudovala ženevskou lékařskou fakultu v USA již v roce 1849 a v následujících desetiletích začaly lékařky pracovat také v Británii a Francii, ženy v Rakousku-Uhersku mohly jen sen Studovat medicínu až do začátku dvacátého století.
Jako jedno ze šesti dětí progresivního lékaře Jana Hunzaka, který pochází z města Kopidelno v Královéhradeckém kraji v České republice, se Anna od mládí zajímala o medicínu. Trvalo však mnoho let, než se dostala k řádnému lékařskému vzdělání – a částečně jí pomohl fakt, že byla úspěšnou absolventkou prvního dívčího gymnázia v Praze.
Její mužští kolegové se na ni dívají přes prsty
V té době byly lékařské prohlídky studentů (které se i dnes v ČR provádějí ústně, kde profesor klade studentům otázky) přístupné veřejnosti ke zhlédnutí, a tak Anna při sezení vždy přitahovala velký zástup svých spolužáků. její zkoušky. Při praktické části její závěrečné zkoušky prý sál zaplnil výbuch.
Všechny překážky, které jí stály v cestě, ale nakonec překonala a Anna Hunzáková se v pondělí 17. března 1902 stala první ženou, která získala lékařský diplom na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Ale ačkoli šlo o převratnou událost, která přilákala velké davy, psaly o ní pouze ženské časopisy.
Po promoci musela Anna tři roky neplaceně pracovat v klinické praxi. Najít práci pro ni ale nikdy nebylo snazší než studovat medicínu. Nakonec se v roce 1905 rozhodla založit vlastní gynekologickou ambulanci v centru Prahy. Její kliniku schvalovaly ženy všech společenských vrstev – mezi jejími pacientkami byly hvězdy národního divadla a dámy z průmyslu i chudé ženy, které léčila zdarma.
osvobození a osvícení
Honzáková byla členkou organizace Minerva, která provozuje dívčí gymnázium. Pracovala také pro Český klub žen spolu s Františkou Plamínkovou a pro Výbor pro volební právo žen. Zastávala odpovědné plánování rodičovství, dláždící cestu k osvětě a vzdělávání o antikoncepci. Vymezila se však proti potratům jako alternativě účinné antikoncepce, kterou levicoví aktivisté silně kritizovali.
V roce 1939 musela ze zdravotních důvodů ukončit svou gynekologickou ambulanci. Zemřela v Praze 13. října 1940, pouhý měsíc před svými 65. narozeninami.
Ženy dnes tvoří polovinu lékařské profese a toto procento se neustále mění. V posledních letech tvoří až dvě třetiny absolventů medicíny ženy.
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
