Oznámení přišlo po schůzce v Elysejském paláci takzvaného normandského formátu – čtyřstranné konverzaci mezi zástupci Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie – která se od roku 2014 snaží zprostředkovat mír na východní Ukrajině.
Hlavní moskevský vyjednavač Dmitrij Kozak po středečním jednání řekl, že příměří musí být respektováno „bezpodmínečně“, ale mnoho dalších problémů na východní Ukrajině zůstává nevyřešeno.
„Shodli jsme se na tom, že bez ohledu na různé rozpory stávajících minských dohod mezi Ukrajinou, Doněckou oblastí a Luhanskem musí být příměří v Donbasu bezpodmínečně respektováno,“ řekl Kozak.
Dodal, že „povinnost“ provádět takové dohody „nesou ukrajinské ozbrojené síly a ozbrojené formace (východní separatisté) Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky“.
Ukrajinský vyjednavač Andriy Yermak uvedl, že všechny strany podporují trvalé příměří a Ukrajina je připravena nepřetržitě vyjednávat, aby zabránila válce a uklidnila napětí kolem hranice.
Yermak označil obnovení modelových rozhovorů o Normandii – které se konaly poprvé po ruské invazi na Krym v roce 2014 – jako „velmi pozitivní znamení“ a první takovou věcnou dohodu od konce roku 2019.
Rozhovory označil za „opravdu věcné, ale ne snadnou diskusi“, a přestože stále existovaly neshody, byl zájem na nich pracovat.
„Práce pokračuje a mohu vám říci, že Ukrajina je jako obvykle připravena vyjednávat, setkat se 24 hodin 7 dní v týdnu. Pro nás, pro (ukrajinského) prezidenta (Volodymyra) Zelenského, pro celý tým je cílem zastavit válku , abychom ukončili válku a vrátili naše země – to dnes zahrnuje i zmírnění napětí – deeskalace kolem ukrajinské hranice je prioritou.“
Kozak Wermak řekl, že jednání budou obnovena do dvou týdnů v Berlíně.
Ruské obavy z NATO
Na ukrajinské hranici zůstalo shromážděno až 100 000 ruských vojáků, navzdory varování amerického prezidenta Joea Bidena a evropských vůdců před hrozivými důsledky, pokud ruský prezident Vladimir Putin nařídí invazi.
Rusko opakovaně popíralo, že by invazi plánovalo, ale tvrdilo, že podpora Ukrajiny ze strany NATO – včetně zvýšených dodávek zbraní a vojenského výcviku – představuje rostoucí hrozbu pro její západní křídlo.
Místopředseda ruské rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv ve čtvrtek obvinil NATO, že nesplnilo svůj „slib“ nerozšiřovat se, a prohlásil, že se aliance přiblížila k ruským hranicím, uvedla oficiální tisková agentura TASS.
Medveděv uvedl, že proces vyjednávání o bezpečnostních zárukách je jediným způsobem, jak vyřešit současné napětí mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem.
„Slíbili, že nebudou rozšiřovat NATO, ale slib nedodrželi,“ citovala Medveděva agentura TASS. „Říkají, že jsme nic nepodepsali.“ Ale všichni moc dobře víme, kdo a kdy takové sliby, takové záruky dávat.
Medveděv dodal: „Musí se udělat vše, abychom se vyhnuli jakékoli válce.“
Politika „otevřených dveří“ NATO
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken odmítl sdělit konkrétní podrobnosti poskytnuté Moskvě, ale řekl, že zopakoval veřejnou reakci Západu na podporu „politiky otevřených dveří“ NATO.
„Není žádná změna. Žádná změna nebude,“ řekl Blinken o podpoře USA a NATO pro politiku otevřených dveří aliance.
„Dáváme jasně najevo, že existují základní principy, které jsme odhodláni prosazovat a bránit, včetně suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a práva zemí zvolit si svá bezpečnostní opatření a spojenectví,“ dodal.
Blinken řekl, že americká odpověď Rusku „nakreslil seriózní diplomatickou cestu vpřed, pokud se Rusko rozhodne“ a nastiňuje oblasti, kde USA řekly, že vidí pokrok s Ruskem – kontrola zbrojení, transparentnost a stabilita.
Radina Jegová ze CNN, Jeremy Herb, Jennifer Hansler a Kylie Atwood přispěli reportážemi.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
