Všechno je to o Putinově náladě

Všechno je to o Putinově náladě

Aktuální geopolitická otázka zní: Jak důležitý je humor ruského vůdce Vladimira Putina? Odpověď: Moc ne. Hoďte mu rybu nebo dvě, protože klame a vy ho nechcete ponížit, ale není třeba ho potěšit velkými ústupky.

Tato otázka se stala naléhavou, protože prezident Putin požaduje záruky, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Chce také, aby aliance stáhla všechny nelokální síly a zbraně, které rozmístila v zemích, které nebyly v NATO před rokem 1997. Naznačuje, že může napadnout Ukrajinu, pokud NATO nevyhoví.

„Oblastí, které nebyly v NATO před rokem 1997“ je mnoho. Zahrnuje Polsko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko, které byly všechny pod sovětskou nadvládou před rokem 1989, a také pět dalších balkánských zemí, které byly pod komunisty, ale nebyly pod sovětskou kontrolou: Slovinsko , Chorvatsko, Černá Hora, Albánie a Severní Makedonie.

To je více než 100 milionů lidí, z nichž většina má smutné vzpomínky na ruskou nadvládu a dlouhodobý strach z ruské nadvlády. Proto všichni vstoupili do NATO.

Populace Ruska je jen něco málo přes trojnásobek populace Ukrajiny, mnohem větší ozbrojené síly a mnohem více peněz (díky bohaté ropě a plynu), ale invaze na Ukrajinu by nebyla procházka růžovým sadem. Rusové by jistě mohli dobýt Východ a možná i Kyjev, ale dobytí Západu by bylo pochybné.

Kromě toho by přímým důsledkem zjevné ruské invaze bylo uvalení obchodního embarga všemi zeměmi NATO, které by rychle ochromilo ruskou ekonomiku. Navíc ruský lid rozhodně není na takové dobrodružství připraven: hrozilo by zhroucení celého Putinova režimu.

Není to jako ve staré studené válce, kdy byl Sovětský svaz a jeho satelity jen přesile dva ku jedné ze strany NATO. Nyní je to jen velmi zakrslé Rusko versus značně rozšířené NATO: tři ku jedné v pravidelných vojenských silách, sedm ku jedné v populaci, 25 ku pěti v HDP.

READ  Česká centrální banka opět snižuje základní úrokovou sazbu, aby pomohla ekonomice s nižší inflací

Rusko má spoustu jaderných zbraní, takže na něj nikdo nezaútočí, ale v jakémkoli jiném druhu války je beznadějně v přesile. Putinovy ​​požadavky z hlediska ruské bezpečnosti opravdu nedávají smysl.

Ukrajinou začal být posedlý po revoluci v Kyjevě v roce 2014, která tam svrhla proruského prezidenta, ale poté ve skutečnosti odstranil členství Ukrajiny v NATO tím, že sponzoroval proruskou ozbrojenou revoluci v Doněcku a Luhansku.

Členství Ukrajiny v NATO stejně nikdy moc nepodporovalo, právě proto, že by to alianci zavazovalo bránit Ukrajinu před Ruskem. Vytvořením permanentní vojenské konfrontace na východní Ukrajině Putin učinil členství Ukrajiny nemyslitelným.

Jednou z možností je, že mít Donalda Trumpa v kapse – nikdo neví proč, ale on ano – dalo Putinovi pocit bezpečí, který se nyní vypařil. Další věc je, že vidí Joea Bidena slabého a zkouší štěstí.

NATO nemá na práci nic jiného, ​​než dát Moskvě soukromě najevo, že jakákoliv ruská agrese proti Ukrajině – nikoli rozsáhlá invaze, která nepřipadá v úvahu, ale dokonce i vpád někam k hranicím – bude odpovídat úplné ekonomické blokádě Ruska.

Samozřejmě to neříkejte veřejně. Nedostaňte Putina do problémů a nenechte ho ztratit tvář.

Nedělejte Putinovi žádné ústupky, ale projevte mu úctu. Mluvte s ním dál a nakonec sleze z římsy, na které je právě teď.

Nová kniha Gwen Dyerové je „Nejkratší historie války“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *