Šanghaj, Čína Uprostřed častých leteckých útoků poblíž Tchaj-wanu a zpráv, že Čína testovala hypersonické zbraně, věnuje svět větší pozornost modernizaci čínských ozbrojených sil a snaze o stále pokročilejší zbraně.
Jakmile byla komunistickou stranou oslavována jako porážející bývalé protivníky pouze „proso plus zbraně“, Lidová osvobozenecká armáda (PLA) je nyní největší bojovou silou na světě s více než dvěma miliony aktivních členů.
Za prezidenta Si Ťin-pchinga se Čína stala diplomaticky asertivnější a projevila stále větší ochotu podporovat své nároky na sporných územích demonstrováním své vojenské síly. Okolní země a Spojené státy to bedlivě sledovaly.
„Stále hlasitější hlasy vyvolávající poplach ohledně potenciálního čínsko-amerického konfliktu v Jihočínském moři většinou pocházejí ze skutečnosti, že USA nyní považují Čínu za rovnocennou kvůli její rostoucí armádě,“ řekl Yin Dongyu z Pekingu. Analytik v čínské armádě. „A to je dobrá známka již tak rostoucí vojenské síly Číny.“
V posledních měsících americké námořnictvo a jeho diplomatičtí spojenci pravidelně proplouvali asijsko-pacifickými vodami – včetně Jihočínského moře a Tchajwanského průlivu –, aby prosadili navigační práva v mezinárodních vodách.
V říjnu USA oznámily AUKUS – novou bezpečnostní alianci s Velkou Británií a Austrálií – která povede k tomu, že Austrálie získá od USA ponorky s jaderným pohonem.
Washington také posílil prodej zbraní Tchaj-wanu, který modernizuje svou armádu a rozvíjí takzvané asymetrické válečné schopnosti, aby zabránil jakémukoli útoku z Pekingu, ke kterému ostrov podle něj patří.
Tento týden prezident Tsai Ing-wen potvrdil zprávy médií, že Spojené státy poskytují Tchaj-wanu specializovaný vojenský výcvik již více než rok.
„Nikdo nemůže bez váhání říci, zda se Čína a Spojené státy dostanou do skutečného konfliktu kvůli Tchaj-wanu nebo Jihočínskému moři, ale s rostoucí čínskou armádou nikdo nechce, aby se to stalo,“ řekl Yin.
Rychlá námořní expanze
Pozemní síla Čínské lidové osvobozenecké armády byla dlouho základem pro to, aby Čína prosadila svou moc v regionu. Nedávno se ujala vedení například s Indií na himálajské hranici mezi oběma zeměmi.
V jejích řadách je v jejích řadách více než 915 000 vojáků v aktivní službě, kteří podle nejnovější zprávy Pentagonu o vojenské síle Číny převyšují Spojené státy, které mají asi 486 000 aktivních vojáků.
Armáda také hromadí svůj arzenál se stále technologicky vyspělejšími zbraněmi.
V roce 2019 byl během vojenské přehlídky ke dni Národního dne odhalen ICBM DF-41, který podle odborníků může zasáhnout kterýkoli kout světa. Ale hypersonická střela DF-17 upoutala pozornost většiny lidí.
V letošním roce Čína údajně již dvakrát otestovala hypersonické zbraně – jednou v červenci a jednou v srpnu – a jeden starší americký generál popsal průlom zhruba jako „moment Sputnik“ s odkazem na vypuštění satelitu Sovětským svazem v roce 1957. Všiml si jejího vedení ve vesmírných závodech.
Se vznikem Jihočínského moře jako bodu vzplanutí rozvíjí své námořnictvo také Lidová osvobozenecká armáda.
Čína si nárokuje téměř celé moře uprostřed konkurenčních nároků Tchaj-wanu, Filipín, Vietnamu, Malajsie a Bruneje.
Námořnictvo lidové osvobozenecké armády (PLAN) je nyní podle vládní Bílé knihy o obraně největším námořnictvem na světě a jeho ponorky mají schopnost odpalovat rakety s jadernými zbraněmi. Na podporu námořnictva má Čína také takzvanou vládou financovanou námořní milici známou jako „Little Blue Men“, která operuje v Jihočínském moři, zatímco letos Peking povolil pobřežní stráži střílet na cizí lodě.
„Vojenská síla Číny byla výrazně posílena přidáním velkého množství nových zbraní do jejího arzenálu, zejména v námořnictvu,“ řekl Yin. „To je místo, kde armáda země vykazuje jeden ze svých nejrychlejších růstů.“
Čínské vojenské pokroky našly ochotné kupce jinde ve světě, zejména bezpilotní letadla (UAV), známá jako Chindrones. [File: Alex Plavevski/EPA]Vzdušné síly se také rozrostly, aby se staly největší v asijsko-pacifické oblasti a třetí největší na světě, s více než 2 500 letouny a téměř 2 000 bojovými letouny, podle výroční zprávy kanceláře ministra obrany USA zveřejněné v loňském roce. . .
Je pozoruhodné, že letectvo má nyní flotilu stíhacích letadel typu stealth, včetně J-20, nejpokročilejšího čínského válečného letounu. Byl nezávisle vyvinut a navržen tak, aby konkuroval americkému F-22.
Globálně Čína také zvyšuje vývoz zbraní do dalších rozvojových zemí s cílem rozvíjet vřelejší vztahy se spřátelenými národy uprostřed regionální konkurence.
Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru směřovala většina čínského vývozu zbraní za poslední desetiletí do Pákistánu, Bangladéše a Alžírska.
Ve stejném časovém období byla Čína podle SIPRI také jedním z předních vývozců ozbrojených bezpilotních vzdušných prostředků (UAV), lépe známých jako drony, se zákazníky včetně Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.
„Vidíte, jak se do Perského zálivu vyváží spousta dronů, protože americký Kongres zabránil mnoha zemím v jejich nákupu od USA kvůli obavám z lidských práv, a Čína tuto mezeru rychle zaplňuje,“ řekl Yin.
Ale čínský arzenál zbraní, které se pyšní titulky, a zdánlivě nezastavitelný vojenský růst maskují neprůhledný systém velení, endemickou korupci a otázky o kvalitě jejích rekrutů.
Korupce pramení z velké části z tradice nepotismu, nepotismu a obecného nedostatku dohledu, zatímco zaměstnanost trpí, protože navzdory určitým pobídkám jsou mladí Číňané, kteří jsou vzdělaní a žádaní armádou, více přitahováni k rozvíjejícímu se soukromému sektoru.
Tím se lidová osvobozenecká armáda stala závislou na odvodu asi třetiny své pracovní síly. Každý kraj má roční odvodovou kvótu, přičemž každý branec musí absolvovat dva roky vojenské služby. Letos, po zpoždění kvůli pandemii COVID-19, armáda začala nábor a agitaci dvakrát ročně místo jednou. Začalo také umožňovat více „druhého zařazení“.
A přestože lidová osvobozenecká armáda v posledních letech shromažďuje pokročilejší zbraně, má stále velké množství starého a zastaralejšího vybavení, z nichž některé byly podle analytiků vyrobeny pomocí technologie z bývalého Sovětského svazu, který se zhroutil před 30 lety.
Čínské námořnictvo má například více lodí než Spojené státy – s 360 – ale flotila se většinou skládá z menších lodí. Má pouze dvě velké letadlové lodě, Liaoning a Shandong, zatímco třetí letadlová loď, Type 003, je stále ve výstavbě. Spojené státy mají 11 letadlových lodí, nejvíce ze všech ostatních zemí.
Kromě toho nedostatek výcviku k obsluze a údržbě nově vyvinutých zbraní také brzdil schopnost armády dosáhnout „sjednocení“, podle zprávy z roku 2018 zveřejněné americkým think tankem RAND Corporation, odkazující na schopnost armády . Velet svým různým silám současně, aby dosáhl svých vojenských cílů.
„Korupce a stará struktura velení zanechaly velmi negativní dopad na armádu,“ řekl Shi Yang, čínský vojenský analytik sídlící v Pekingu. „Velký počet relativně starých zbraní také omezoval bojové schopnosti čínské armády.“
Učení ze Spojených států
Asi největším problémem je podle některých analytiků to, že CHKO prostě postrádá současné bojové zkušenosti.
„Rok 1979 byl naposledy, kdy byla Čína zapojena do skutečného konfliktu ve světě – a to bylo ve Vietnamu,“ řekl Si. Bez vedení skutečných válek by to někdo mohl namítnout [PLA] Možná nebude schopna naplnit svá očekávání.“
Video: # PLA Námořní letectvo velitelství východního divadla nedávno pověřilo nové piloty cvičením zaměřeným na střely s přímým odpalováním v nepřetržitých cvičeních s různými typy válečných letadel. pic.twitter.com/TF147lqmgZ
– Global Times (globaltimesnews) 7. října 2021
Vojenské jednotky dodnes pořádají různá cvičení, která připomínají skutečný boj. Začátkem tohoto měsíce například Čína zintenzivnila svá vojenská cvičení poblíž Tchaj-wanu, kdy došlo k masovým nájezdům letectva do zóny protivzdušné obrany ostrova. Ve stejném časovém období armáda také provedla pozemní cvičení v jihovýchodní provincii Fujian – přímo přes moře z Tchaj-wanu – uprostřed stále hlasitějších tvrzení o svém tvrzení, že Tchaj-wan je součástí jejího území.
Někteří říkají, že nedostatek skutečných bojových zkušeností není nutně škodlivý. Podle Si Ťin-pchinga takový nedostatek zkušeností „žádným způsobem nenaruší vojenskou sílu Číny“.
„Vojenská síla čínské armády v moderním konfliktu bude většinou záviset na technologii, která se neustále ubírá správným směrem,“ řekl Si.
Prezident Si Ťin-pching podnikl řadu kroků zaměřených na řešení některých nedostatků armády.
Vypůjčil si od americké armády a vytvořil novou armádní strukturu, která dala Ústřední vojenské komisi v čele s prezidentem přímější velení ozbrojeným silám.
V rámci komplexních reforem bylo v roce 2016 zřízeno pět „divadelních řádů“, rozmístěných geograficky po celé zemi. Divize armády, námořnictva a letectva v každém regionu podléhají přímo velitelství divadla, což zajišťuje efektivnější integraci operace CHKO.
Řešení korupce bylo základním kamenem Xiho prezidentství. V ozbrojených silách to vedlo k očištění stovek úředníků obviněných z přijímání úplatků a jiných forem korupce.
Xi také směřuje více peněz do ozbrojených sil s větším rozpočtem na obranu než kdykoli předtím. Ve fiskálním roce 2021 bylo na obranu přiděleno 1,36 bilionu jüanů (asi 209,16 miliardy dolarů), což je o 6,8 % více než v loňském roce.
Čína také rozvíjí schopnosti svého letectva pomocí nových stealth stíhaček a dalších vyspělých bojových letadel [File: Alex Plavevski/EPA]Stále však představuje malou část obranného rozpočtu USA, který v roce 2021 činil 705,39 miliardy dolarů.
„Mnoho zemí v regionu vidělo Čínu jako hrozbu a Spojené státy jsou také v této skupině, takže jak vojenská síla Číny roste, další země se s pomocí Spojených států otevřeně a skrytě snaží dohnat ji.“ “ řekl Yin Dongyu o eskalujících závodech ve zbrojení v regionu.” “S nejagresivnějším postojem Číny k jejím územním nárokům nevidím, že by tyto závody ve zbrojení v dohledné době skončily.”
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
